Nová podoba kárných řízení: Zavádí se možnost odvolání i využití odposlechů

Jednání kárného senátu Foto: ČJ

Zavedení dvoustupňového kárného řízení, zmenšení kárných senátů, zavedení dohody o vině a trestu, podmíněného zastavení kárného řízení či možnost využít v něm důkazů získaných v trestním řízení, včetně odposlechů. To jsou v souhrnu nejzásadnější změny, které obsahuje novela zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů.

V první instanci by o kárných žalobách rozhodoval kárný senát Nejvyššího soudu (NS) v čele se soudcem tohoto soudu. Oproti dnešnímu šestičlennému senátu by však měl pouze čtyři členy, a to na úkor zástupců jiných právnických profesí a akademické veřejnosti. Stabilně by v senátu zasedali dva soudci z obou nejvyšších soudů, coby předsedové a místopředsedové senátů, a zástupci advokátů. V případě kárného řízení se soudci by senát doplňoval soudce z krajského soudu, v jehož obvodu se stal skutek. Státní zástupci by měli mít v senátu státního zástupce, kterého navrhne nejvyšší státní zástupce. V senátu pro kárné řízení s exekutory by pak zasedal soudní exekutor, navržený prezidentem Exekutorské komory. Funkční období prvoinstančních kárných senátů by mělo být pětileté.

Odvolací instancí by pak byl kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS), složený vždy ze soudců obou nejvyšších soudů, které by opět ve věcech soudců doplňoval soudce příslušného krajského soudu, v případě státních zástupců a exekutorů jejich kolegové. Funkční období senátů by mělo být sedmileté. Novelu dokončil ministr Jan Kněžínek a před týdnem ji poslal do meziresortního připomínkového řízení.

V důvodové zprávě k návrhu se jako důvod omezení rozsahu i složení kárných senátů uvádí, že to současné je příčinou nedostatečné efektivity a také ukládání mírných trestů. Přísedící podle navrhovatelů nemají znalost justičního prostředí, a především zástupci akademické obce jsou hodnoceni jako málo prospěšní pro rozhodování kárných senátů.

Příslušnost přísedícího z řad soudců ke krajskému soudu, v jehož obvodu měl být skutek spáchán, je odůvodněna tím, že „takový člen senátu bude mít nejspíše znalost místních poměrů“. Otázkou je, zda je takové odůvodnění možné uplatnit i pro případné kárné řízení se soudci z vrchních soudů, v jejichž kárných věcech budou, podle logiky návrhu, dělat nejčastěji přísedící soudci z Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Brně.

U přísedících z řad exekutorů a státních zástupců se argumentuje znalostí výkonu profese. V případě přísedících z řad advokátů pak důvodová zpráva uvádí, že jsou schopni posoudit dopady jednání kárně obviněného na účastníky řízení, respektive na osoby mimo soustavu soudů, státního zastupitelství a exekutorských úřadů.

Nově se také zvyšuje minimální věk pro všechny členy kárných senátů ze současných třiceti na čtyřicet let. Návrh také zapovídá, aby se přísedícími mohli stát funkcionáři České advokátní komory a Exekutorské komory.

Objektivní lhůta pro podání kárného návrhu se neruší zcela, pouze se zavádí její přerušení pro případ zahájení trestního stíhání. V zákonu o soudech a soudcích se tak ponechává ustanovení o zániku kárné odpovědnosti v případě, že nebyl do tří let od spáchání skutku podán návrh na zahájení kárného řízení. Obdobně je ponechán v platnosti i § 29 zákona o státním zastupitelství, který stanovuje zánik kárné odpovědnosti v případě, že návrh nebyl podán do dvou let od spáchání skutku. Zde se však podle sdělení ministerstva pro Českou justici uvažuje o zavedení taktéž tříleté lhůty.

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací

Petr Dimun