Obhájci bratří Zemků: Nejvyšší soud se nevypořádal s argumenty ani judikaturou, která byla v rámci dovolání předložena

Elektrárna Zdeňka Zemka Foto: ČJ

Nejvyšší soud se podle obhájců bratří Zemků a dalších odsouzených v rozhodnutí o solárních elektrárnách na Chomutovsku nevypořádal s argumenty ani judikaturou, která byla v rámci dovolání předložena. Například se nevyjádřil k tomu, že obecné soudy zavinění Alexandra a Zdeňka Zemkových postavily na objektivní odpovědnosti v tom smyslu, že byli statutárními orgány. Nejvyšší soud dovolání odmítl ve všech bodech. Česká justice má usnesení k dispozici.

Odsouzení Alexandr a Zdeněk Zemkové a další osoby v několika dovoláních namítali extrémní nesoulad skutkových zjištění a provedeného dokazování. Upozorňovali na situaci při předávání protokolů k fotovoltaickýcm elektrárnám (FVE) a argumentovali dokončeností FVE, kdy podle jejich obhajoby chyběly k úplnému dokončení elektráren pouze jednotky procent, elektrárna však již dodávala do sítě a byla zcela funkční. Obhájci také namítali opomenuté důkazy a jejich vyhodnocení obecnými soudy. Argumenty Nejvyšší soud ale odmítl. Bez odpovědi nechal i otázku porušení zásady individuální odpovědnosti za spáchaný trestný čin.

Potvrzuje se tak trend z posledních let, kdy je stále častější kriminalizovat jednání osob v souvislosti s výkonem jejich funkce, ať již v soukromých společnostech nebo ve veřejných sférách. „Na členy vrcholných managementů jsou kladeny požadavky, jimž v zásadě není možné dostát. Nikdo není odborníkem v každé oblasti. Z tohoto důvodu si firmy odborníky najímají a o jejich závěry pak opírají svá strategická rozhodnutí,“ myslí si advokát Petr Toman, který se na tuto problematiku specializuje.

Rozhodnutí má podle Tomana celospolečenský dopad. Bratři Zemkové se totiž sami nepodíleli na zhotovování staveb ani kontrole průběhu stavebních prací. To měli na starosti přizvaní odborníci, na jejichž odborné stanovisko se plně spoléhali. „Zkoumání subjektivní stránky při podezření ze spáchání trestného činu představuje jednu ze základních a nejdůležitějších složek trestního řízení. Zavedení zásady absolutní trestní odpovědnosti by znamenalo zpronevěření se principům právního státu,“ uvedl.

NS uvedl, že argumenty v dovolání obvinění prosazovali už v předchozích stádiích trestního řízení ale na mnoho dovolacích argumentů vůbec nereagoval. Z provedeného dokazování bylo podle NS nalézacím soudem zjištěno, že Zemkové museli vědět, že elektrárny nejsou dokončené a i přesto podepsali předávací protokoly. Obhájci však argumentují tím, že NS se vůbec nevypořádal s tím, že může nastat situace, kdy je FVE kupř. dokončena z 98 % a v takovém případě je podle argumentů v dovolání možné dovozovat subjektivní stránku pouze k nedokončené části FVE (tj. ke 2 %) a nikoliv k FVE jako celku. Tyto otázky nebyly podle advokáta Filipa Opatřila ze strany NS odpovězeny. „Současně i škodu je možné počítat pouze z nedokončené části FVE, nikoliv z dokončené části FVE. V dovolání jsme argumentovali, že nelze k danému problému přistupovat způsobem „všechno nebo nic“, ale vždy je nutné jako primární otázku vyřešit rozsah dokončenosti konkrétní FVE (a v návaznosti na to řešit subjektivní stránku a výši škody),“ uvedl Opatřil. NS dále konstatuje, že okolnost, jaký rozsah zbýval do úplného dokončení FVE, nemá, zejména z pohledu výroku o vině, význam, aniž by však uvedl, z čeho to vyplývá,“ míní advokát.

Podle obhájců Zemků Nejvyšší soud v usnesení pouze přebíral názory krajského a vrchního soudu a nedostatečně zhodnotil argumenty v dovolání ani obhájci předestřenou judikaturu.

Odsouzení například namítali, že závěr soudu, že opakované kontroly FVE nebyly ze strany Energetického regulačního úřadu (ERÚ) nikdy realizovány, je nesmyslné. „S tímto argumentem se Nejvyšší soud vůbec nevypořádal,“ uvedla advokátka Naďa Kratochvílová.

„ERÚ svým postupem, kdy si sám ověřil faktický stav elektráren a z něho při rozhodování o udělení licence vycházel (žádné listiny založené ve spise jej tak nemohly uvést v omyl o stavu elektráren), u bratrů Zemkových vzbudil dobrou víru ve správnost udělených licencí. Tuto dobrou víru ještě posílila následná rozhodnutí v obnovených licenčních řízeních, v nichž ERÚ, po novém a důkladném prověření skutkového stavu a správnosti svých předchozích závěrů, oběma společnostem licence znovu udělil, opět k 31. 12. 2010,“ komentuje roli úřadu advokát Toman. Podle něj je také problematické to, že soudy v hodnocení majitelů FVE a jejích zástupců nepostupují jednotně a podobné případy hodnotí velmi odlišně.

Zajímavou pasáží z usnesení NS je část věnující se někdejší vedoucí odboru licencí ERÚ Michaele Schneiderové. Ta byla propuštěna z výkonu trestu a její případ NS vrátil na začátek. „Soudy zcela nekriticky převzaly názor obžaloby, že jediným „správným“ rozhodnutím v řízeních o nařízení obnovy řízení o žádostech společností Saša-Sun, s.r.o., a Zdeněk-Sun, s.r.o., o udělení licence na výrobu elektřiny bylo obnovení původních řízení. Přitom se nezabývaly otázkou, zda nařízení obnovy řízení nebránilo to, že Energetický regulační úřad v původních řízeních o udělení licence mohl a z úřední povinnosti měl zjistit všechny výše uvedené klíčové skutkové okolnosti. Soudy si neujasnily, zda zahájení řízení o obnově z moci úřední nesměřovalo – v rozporu s povahou obnovy řízení – právě k tomu, aby bylo napraveno pochybení, kterého se v původním řízení dopustil Energetický regulační úřad tím, že nedostál svým povinnostem při zjišťování skutkového stavu jako podkladu rozhodnutí o udělení licence,“ uvádí soudce Pavel Šilhavecký, který písemné odůvodnění vypracoval. Předsedou senátu byl Vladimír Jurka, který ale na sklonku roku odešel do penze. Vypracování odůvodnění tak trvalo značnou dobu. NS také nařídil obecným soudům zpřesnit důvody zproštění bývalé šéfky ERÚ Aleny Vitáskové.

Podle soudů se Zemkové u elektráren Saša-sun a Zdeněk-sun dopustili přípravy podvodu, když podepsali předávací protokoly k elektrárnám, na základě kterých elektrárny jako dílo přešly z dodavatele na objednatele a to v době, kdy na nich byly nedodělky. Zároveň získali právo na výhodnou výkupní cenu za solární elektřinu dodanou do veřejné sítě, která platila pro elektrárny s licencí do konce roku 2010. Státní Energetický regulační úřad však v závěru roku 2010 potvrdil, že elektrárny byly funkční a dodávaly elektřinu do sítě. Zemkové tyto skutečnosti trvale opakovali v průběhu celého soudního řízení a dokládali to nejen záznamy z místního šetření ale také rozsáhlou fotodokumentací. Coby statutární zástupci ale nakonec od Vrchního soudu v Olomouci odešli s trestem šest let a devět měsíců.

(red)