Analýza: Víc návrhů na zrušení zdanění církevních restitucí řízení před Ústavním soudem prodlouží

Plenární jednání ÚS Foto: ČJ

Prezident republiky podepsal zákon, který církvím od příštího roku zdaní finanční náhradu vyplácenou za nevydaný majetek. Jakmile zákon vyjde ve Sbírce zákonů, opoziční poslanci i senátoři ho chtějí napadnout u Ústavního soudu. Větší počet takových návrhů ale povede k prodloužení a komplikacím řízení. Ústavní soud nakonec bude jednat stejně jen o prvním doručeném návrhu. Všechny pozdější odmítne a jejich autoři se stanou vedlejšími účastníky řízení o tom prvním.

Opoziční poslanci i senátoři se nechali opakovaně slyšet, že na svých podáních k Ústavnímu soudu pro jistotu pracovali už ve chvíli, kdy parlament návrh zdanit církevní restituce projednával. Text zákona byl dlouhodobě znám a v průběhu legislativního procesu neprošel žádnými změnami.

Zákon od ledna příštího roku změní dva předpisy. Ze zákona o církevních restitucích vypustí ustanovení, že „…finanční náhrada není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění…“, a do zákona o daních z příjmů naopak doplní, že se této obdržené náhrady z této daně netýká výjimka.

V řízení o zrušení zákona je pro rozdělení procesních rolí podstatné, čí návrh obdrží Ústavní soud jako první. Řízení pochopitelně zahájí jen ve věci návrhu, který k soudu dorazil jako první. Pouze jeho autor bude označován za navrhovatele. Všechny návrhy doručené později ústavní soudci odmítnou a jejich autoři se jako vedlejší účastníci zúčastní řízení o prvním doručeném návrhu.

Zjednodušeně řečeno, Ústavní soud vždy odmítá všechny pozdější návrhy, požadující alespoň zčásti to, co ten první. A tak tomu bude i v tomto případě, protože všechny skupiny poslanců i senátorů budou po Ústavnímu soudu žádat totéž.

Obsah odmítnutých návrhů sice ústavní soudci vezmou v potaz, nicméně břímě co nejlépe přednést všechny argumenty pro zrušení zdanění finančních náhrad bude ležet na navrhovateli. Tedy na skupině zákonodárců, která řízení před Ústavním soudem zahájí. Jako úplně první chce zdanění náhrad co nejdříve po vyhlášení sporného zákona ve Sbírce zákonů napadnout skupina okolo lidoveckých senátorů.

Víc návrhů zkomplikuje situaci

Protože se Ústavní soud bude zabývat kontrolu ústavnosti právního předpisu bez vazby na konkrétní případ, není žádný právní důvod, aby opoziční zákonodárci Ústavnímu soudu zasílali víc než jeden společný návrh.

Nejde jen o to, že bude-li těchto návrhů víc, rozešle je soud navrhovateli i vedlejším účastníkům na vědomí a obdržená vyjádření rovněž tak. Podstatné je, že soud tak bude činit i v budoucnu s jakýmkoli podáním kteréhokoli ze všech účastníků, jimiž budou i vláda, Sněmovna a Senát. To všechno přípravu rozhodnutí zbytečně prodlouží a povede jen k opakování již napsaného, a bude-li nařízeno veřejné ústní jednání i k opakování již vyřčeného.

Opozičním zákonodárcům by přitom mělo jít o opak. Totiž aby se soudce zpravodaj v množství podání neztrácel a rozhodnutí Ústavního soudu padlo co nejdříve. Nejlépe ještě letos.
Žádná ze skupin opozičních poslanců ani senátorů Ústavnímu soudu ve svých návrzích nejspíš nepředloží argumenty natolik odlišné ani navzájem, ani od těch, které by už od odborníků na ústavní právo a restituce nezazněly. Podat jeden návrh postačí tím spíš, že sporná novela nezasahuje do práv ani povinností jednotlivých opozičních frakcí, nýbrž má zasahovat do základních práv a svobod církví, o jejichž individuální stanoviska a postoje by měl mít Ústavní soud zájem především.

ÚS by měl vyslechnout zástupce církví i uznávané experty

Větší názorovou a argumentační pluralitu by proto Ústavní soud měl podnítit právě pozváním zástupců dotčených církví coby zúčastněných osob na veřejné ústní jednání. Obdobně učinili ústavní soudci letos v březnu při posuzování návrhu na zrušení právní úpravy data retention. Tehdy zástupce subjektů pracujících s provozními a lokalizačními údaji elektronických komunikací (operátoři, policie, státní zastupitelství apod.) nejen vyslechli, ale také se jich po celý den zevrubně dotazovali na praktické aplikační zkušenosti. Podobně podnětné by pro Ústavní soud jistě byla i vyjádření dotčených církví, nakolik se jejich hospodaření, a v případě Federace židovských obcí téměř holé existence, dotkne devatenáctiprocentní zdanění vyplácených finančních náhrad.

Vyloučeno není, že by si ústavní soudci na veřejné ústní jednání pozvali i tak zvané amici curiae (z lat. přátele soudu – pozn. autora), tj. přední nezávislé odborníky zabývající se daným tématem. Tuto úlohu v minulosti se svými odbornými stanovisky u Ústavního soudu plnil i Aleš Gerloch, jehož Senát v březnu odmítnul dosadit na místo ústavního soudce uvolněné Janem Musilem.

Jednou vyškrtnutý text se do zákona nevrátí

Rozhodnutí Ústavního soudu o návrzích na zrušení zdanění finanční náhrad, ať už jich bude sebevíc, nelze předjímat. Jisté však je, že pokud ústavní soudci zákonodárcům vyhoví až po 1. lednu příštího roku, text vyškrtnutý ze zákona o církevních restitucích tím neobnoví. Ústavní soud totiž je negativní zákonodárce. V jeho pravomoci není doplňovat do zákona to, co z něj jiný zákon, shledaný později jako protiústavní, vypustil. Vytvářet zákony a doplňovat text těch stávajících může jen parlament.

Obecně platí, že pokud by Ústavní soud stihl o zrušení zdanění finančních náhrad rozhodnout do konce letošního roku a zákonodárcům by vyhověl, zůstaly by texty obou měněných zákonů stejné jako nyní. Novela by je nezměnila, protože by ji Ústavní soud zrušil dřív, než by tak vůbec stihla 1. ledna příštího roku učinit.

Pokud ale ústavní soudci o návrzích zákonodárců rozhodnou až v průběhu následujícího roku nebo pozdějších let a zákonodárcům vyhoví, povede to jen ke zrušení výjimky z osvobození od daně z příjmů, kterou sporný zákon od 1. ledna příštího roku do daňového zákona vloží. Text ze zákona o církevních restitucích jednou vyškrtnutý by již neobživl. Ale i to by postačovalo. Rozhodující pro povinnost zdaňovat příjem je totiž text zákona o daních z příjmů.

Aby se vše stihlo ještě letos, bylo by ideální spojit s návrhem na zrušení zákona i žádost, aby ústavní soudci toto podání projednali mimo pořadí ostatních napadlých věcí. Loni takto skupina senátorů, domáhající se zrušení tak zvané restituční tečky, učinila až dodatečně, jen pár týdnů, než restituční tečka vešla ve svou účinnost, a to jen díky zájmu médií. Navrhovatelé takový návrh totiž původně nepodali a Ústavní soud proto jejich podání ani neuvažoval předřadit před jiné.

Tomáš Nahodil