Případ Postoloprty: Benešová se obrátila na nejvyššího státního zástupce, poslanec Růžička na policejní inspekci

Státní zástupkyně po výpovědi znalce, který na žádost soudu provedl revizní znalecký posudek, navrhla zproštění obžaloby všech obžalovaných Foto: ČJ

V případu devíti zastupitelů města Postoloprty, kteří byli zproštěni po letech soudem obžaloby došlo k dalšímu vývoji. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za hnutí ANO) se totiž rozhodla obrátit na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, aby jí k věci poskytl stanovisko. Poslanec Pavel Růžička, který byl původně mezi obžalovanými a jehož řízení soud přerušil, neboť nebyl Poslaneckou sněmovnou vydán k trestnímu stíhání, se zase obrátil na Generální inspekci policejních sborů (GIBS).

Že se ministryně, sama bývalá nejvyšší státní zástupkyně, rozhodla obrátit na nejvyššího státního zástupce Zemana vyplývá z její odpovědi poslanci Růžičkovi. Ten jí požádal o vysvětlení postupu ministerstva spravedlnosti, které ve věci ještě pod vedením ministra Roberta Pelikána podávalo podnět k výkonu dohledu vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Lence Bradáčové. Ta po měsíci postoupila věc Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem (KSZ), které po dalším měsíci seznalo ve věci částečné pochybení, které ovšem podle jeho názoru nemělo vliv na důvodnost obžaloby. Navíc se již věc nacházela v řízení před soudem a dozorové státní zástupkyni Radce Pavlišové tak bylo pouze uloženo, aby požadovala výslech znalce před soudem. Stojí za to připomenout, že toto pochybení shledalo KSZ až napodruhé. První provedený dohled při stejné důkazní situaci, který vykonalo KSZ ještě před podáním obžaloby v listopadu 2016, ovšem žádné pochybení neshledal.

Čtěte také: Nespravedlivé stíhání: Postoloprty budou žádat od státu omluvu za zásah do své pověsti

Benešová po prošetření v odpovědi poslanci Růžičkovi sděluje, že rozhodnutí chomutovského soudu dalo plně zapravdu důvodům, které vedly ministerstvo k podnětu k výkonu dohledu. A vzhledem k tomu se „rozhodla požádat nejvyššího státního zástupce o informaci, jaká byla či budou učiněna opatření v rámci soustavy státního zastupitelství v návaznosti na výsledek řízení v předmětné věci, a to jak v obecné, tak případně v individuální rovině“. Až poté, co obdrží Zemanovu odpověď Benešová zváží, jaká „systémová či individuální opatření“ učiní. Jak již Česká justice informovala, Benešová velmi vážně zvažuje podání kárné žaloby na dozorovou státní zástupkyni Pavlišovou a má pochybnosti také o způsobu, jakým byl ve věci vykonáván dohled.

Poslanec Růžička se obrátil s podnětem na GIBS, které koncipoval jako trestní oznámení na vyšetřující policisty a jejich nadřízené. V podání popisuje důvody, které jej vedou k podezření, že lounští policisté mají nadstandardní vazby se znalcem, který ve věci zpracovával pro orgány činné v trestním řízení posudek, který pak sloužil jako hlavní a v podstatě jediný důkaz pro obžalobu. Právě způsob zadání a zpracování posudku, včetně opomíjení důvodných důkazních návrhů posudek zpochybňujících, bylo předmětem pochybností ministerstva spravedlnosti a vedlo k podnětu k výkonu dohledu. Paradoxní je, že šéfem GIBS je Radim Dragoun, který v době vyšetřování případu postoloprtských zastupitelů byl vedoucím Okresního státního zastupitelství v Lounech, a tedy nadřízený dozorové státní zástupkyně Pavlišové. Je zde tedy otázka podjatosti Dragouna, potažmo systémové podjatosti celé GIBS.

(pd)