Někdejší náměstek pražského vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek Foto: archiv

Analýza: Co říká usnesení soudu v kauze Libora Grygárka?

Vzhledem různým výkladům usnesení senátu Městského soudu v Praze ve věci někdejšího náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárka, které jsou veřejně šířeny, předkládá Česká justice usnesení získané od soudu podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím v plném znění.

Podle usnesení byl Libor Grygárek státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v prvním bodě obžalován pro zločin zneužití pravomoci úřední osoby, když měl podle státního zástupce v letech 2008 – 2012 nekonáním záměrně zajistit, aby proti jeho známému Romanu Janouškovi nebylo v České republice vedeno trestní řízení a tím omezil možnost švýcarských orgánů objasnit podezření z praní špinavých peněz ve Švýcarsku, kde tamní orgány v roce 2008 zajistili celkem 197 564 456 Kč na účtech podnikatele Romana Janouška. Švýcarské orgány v roce 2011 zajištění zrušily a tím se podle obžaloby prostředky dostaly do volné dispozice Romanu Janouškovi.

Senát Městského soudu v Praze předmětné trestní řízení v neveřejném zasedání dne 11. července 2019 zastavil, neboť „žalovaný skutek není trestným činem a není důvod k postoupení věci“. V druhém bodě obžaloby, kde byl Libor Grygárek viněn z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby v jiné věci, soud řízení zastavil, „neboť je z důvodu promlčení nepřípustné“. Na rozdíl od prvního bodu, není druhý bod obžaloby předmětem veřejné debaty.

Znalec: Nebyl zaznamenán ani jediný kontakt

Podle usnesení je koncepce obžaloby založena na tvrzení, že „obviněný Grygárek vyšetřovaného Romana J. ,nejpozději od listopadu 2008 osobně znal, měl s ním přátelský vztah, stýkal se s ním ve volném čase´, a proto zneužil svého postavení, aby ho zvýhodnil a zajistil tak, že jeho vyšetřování bude zastaveno a zajištěné prostředky budou vráceny“. „Státní zástupce nevysvětluje, z jakých důkazů dospívá k tomuto jednoznačnému závěru, jen na str. 55 obžaloby stručně uvádí, že toto zjištění vyplývá ze záznamů o odposlechu telekomunikačního provozu a záznamů pořízených při sledování osob a věcí,“ stojí v úvodu odůvodnění.

Usnesení soudu najdete zde.

Následuje výčet povolení odposlechů a telekomunikačního provozu jakožto i odposlechů prostorových u osob Grygárek, Janoušek, Janouškova sekretářka, a sledování prostoru firmy Rittig a Partners a výsledek domovní prohlídky u Libora Grygárka ze dne 13. června 2013, při které byly zajištěny dva mobilní telefony. Přizvaný znalec podle usnesení konstatoval, že všechny záznamy v soukromém telefonu o kontaktech Grygárka a Janouška jsou až z roku 2013. „Záznam telefonního čísla Romana J. v tomto adresáři proto žádným způsobem neprokazuje, že by obviněný Grygárek Romana J. znal na přelomu roku 2008 – 2009, kdy vyřizoval švýcarskou žádost o právní pomoc,“ stojí v usnesení. „Výpisy volání za roky 2007 – 2010 jsou na čl. 1164 a následujících. Nebyl zaznamenán ani jediný kontakt s Romanem J. nebo jemu blízkými osobami,“ stojí doslova v usnesení k odposlechu Grygárkova služebního telefonu.

Vyslechnut i hospodský z hospody U Koryta

Jak dále vyplývá z usnesení, Grygárek se s Janouškem seznámil až v roce 2010, a to na základě konfliktu jeho syna Davida, který bydlel nad kanceláří Romana Janouška v Praze ve Vodičkově ulici v bytě patřícím Grygárkově tchyni, tedy jeho babičce.
Podle obsahu usnesení pořádal syn Grygárka v bytě často hlučné mejdany a při jenom z nich hosté rozbili stůl na Janouškově terase. Historka, která ve své době prošla tiskem, se ukázala jako pravdivá. Janouškova sekretářka opakovaně vypověděla, že Grygárka poznala až poté, kdy „tam řádil ten jeho syn“.

Policie a státní zástupci vynaložili enormní úsilí, aby dokázali, kdy se Grygárek s Janouškem seznámili. Jak plyne z usnesení, ve věci vypovídali rodinní příslušníci Grygárka, zaměstnanci Janouška, sousedé Janouška a Grygárka, obchodní partneři Janouška, spolužák Grygárkova syna, který se účastnil mejdanů v bytě a v roce 2013 i sám Roman Janoušek. Vyslechnut byl i hospodský z restaurace U Koryta v Klokočné, kam měl v roce 2010 Janoušek Grygárka pozvat. Kromě toho policie vyslechla i pražské podnikatele a členy ODS mino jiné Jiřího Janečka, Ivana Langera, Alexandru Udženiju či Janu Černochovou.

Jediný svědek je usvědčený podvodník

Z výpovědí vyplynulo, že Grygárka s Janouškem před rokem 2010 nikdo z nich neviděl, až na svědka Jana N., který tvrdil, že viděl, jak Janoušek v roce 2009 sedí  v restauraci v Obecním domě v centru Prahy s Grygárkem a panem S.  Žádná z řady vyslechnutých osoby tvrzení pana Jana N. nepotvrdila, a to ani pod přísahou a pod hrozbou obvinění z křivého svědectví. Soud ovšem uvěřil svědectví bezúhonných svědků proti tvrzení podvodníka ve vězení. „Na základě shora uvedených skutečností musí soud konstatovat, že neexistuje žádný přímý důkaz, který by prokazoval, že obviněný Grygárek a Roman J. se na přelomu let 2008-2009, tedy v době, kdy byla vyřizována švýcarská právní pomoc, osobně znali. Obviněný Grygárek tvrdí, že Romana J. poznal až v souvislosti s vyřizováním pojistné události v roce 2010. Nebyl zajištěn žádný důkaz, který by prokazoval opak,“ stojí doslova v usnesení. „Jediným svědectvím, hovořícím o opaku je svědectví Jana N., který byl vyslechnut ve věznici, kde vykonává trest odnětí svobody pro podvodnou trestnou činnost. Obsah jeho výpovědi je zcela osamocen a jednoznačně zpochybněn dalšími svědectvími, zejména výpovědí svědka JUDr. S.,“ uvádí dále soud v usnesení.

Grygárek začal chodit s Janouškem

Podle usnesení soudu je první kontakt Grygárka a Janouška zachycen až odposleších v březnu roku 2011. Z usnesení vyplývá, že tehdy se vztah Janouška a Grygárka mění. „Z obsahu je zřejmé, že v této době se již muži dost dobře znali, měli společné známé, tykali si a oslovovali se přezdívkami,“ stojí v usnesení. „Ze záznamu je zřejmé, že se nejedná pouze o neformální setkání např. tenis, golf apod., ale obviněný s R.J. řeší konkrétní záležitosti a doprovází ho na schůzky. Obviněný oslovuje Romana J. např. xxxxx. Píše mu SMS zprávy tipu xxxxx apod.,“ stojí v oficiálním anonymizovaném usnesení, které Česká justice obdržela od Městského soudu v Praze.

„Dne 23.4.2013 byl zachycen rozhovor, kde neznámý muž říká Romanu J., že má člověka, který je na pozici, kde byl Libor G. „Není to Libor Grygárek, není těhle kvalit, ale je dobrej“. Ve stejném rozhovoru Roman J. mluví o Liborovi ,že je mu ho líto, že ho má rád´. Stejného dne se Roman J. sešel i s obviněným Grygárkem. Hovořili spolu o obchodních věcech, o stavbě domu o jeho financování,“ stojí doslova v usnesení.

Další citované odposlechy jsou již zveřejněné odposlechy z hotelu Ventana, kdy hovoří Ivo Rittig se svým právníkem Davidem Michalem: „Mgr. D. Michal říká, že ,přesně neví, kolik přišlo, počítá to asi na desítku. R. se ptá, zda do toho počítá i to, co dávali Grygárkovi. R. mu dal bůra za nějaký věci, poté mu D. poslal po V. dvojku a potom mu D. osobně dával nějaký prachy asi jedničku a půl´,“ cituje usnesení obsah hovoru. „Hypotézu, že obviněný Grygárek poskytoval placené služby Ivo R. podporuje i zadokumentovaný telefonický rozhovor ze dne 27.2.2012 mezi I.R. a Mgr. D,“ uvádí soud v usnesení.

Nabízel služby, ale o celé roky jindy

Roman Janoušek

Proč soud přesto řízení zastavil? „Předně je třeba jednoznačně konstatovat, že předmět tohoto trestního řízení je vymezen popisem skutku, tak jak je popsán v obžalobě. Úkolem soudu v tomto trestním řízení není zkoumat, zda JUDr. Libor Grygárek byl poctivým státním zástupcem, zda se nezpronevěřil svému poslání, zda byl člověkem na svém místě,“ vysvětluje soud. „Je nepochybné, že obviněný udržoval zcela nadstandardní vztahy s kontroverzními postavami pražského podnikatelského prostředí. Je nepochybné, že jim nabízel své služby a obsah komunikace naznačuje, že za své služby bral peněžní odměnu. Bylo prokázáno, že k těmto kontaktům docházelo minimálně od 16.3.2011. Pro toto řízení je však podstatné, zda se obviněný s Romanem J. znal i na přelomu let 2008-2009. To však ze zajištěných odposlechů nevyplývá,“ konstatuje k meritu věci soud.

Podle soudu je „jistě naprosto nepřijatelné, aby člověk na pozici státního zástupce vrchního státního zastupitelství komunikoval s člověkem, který byl předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení, který je ve veřejných sdělovacích prostředcích prezentován jako osoba spojována s nekalými praktikami, ovlivňováním veřejných zakázek a korupcí způsobem, zachyceným v SMS zprávách a to i kdyby se jednalo o vtip“.

Jak ovšem plyne z odposlechů, tyto hovory nesouvisí s případem Janouškova konta ve Švýcarsku z roku 2008 a časově se zcela míjejí. „Obsah shora popsaných důkazů lze shrnout do konstatování, že v přípravném řízení nebyl zajištěn žádný přímý důkaz, prokazující, že obviněný Grygárek Romana J. v době vyřizování švýcarské právní pomoci osobně znal,“ uvádí soud k odposlechům.

Mnohem významnější je však část usnesení týkající se postupu při vyřizování žádosti švýcarských orgánů ve věci Janouškových účtů ve Švýcarsku. Soud z vyžádání od Vrchního státního zastupitelství v Praze zjistil, že žádost tam byla doručena dne 2. 12. 2008. Text žádosti je tento: „Na základě mezinárodních dohod Státní zastupitelství Konfederace žádá české soudní orgány, aby laskavě pomohli obdržet následující: a) potvrzení o tom, že došlo k zahájení trestního vyšetřování proti Romanu J. b) skutečnosti, které jsou proti němu namířeny a právní kvalifikace těchto skutečností c) veškeré informace nebo veškeré dokumenty, které umožní zjistit spojení mezi penězi deponovanými na výše zmíněných účtech a trestní činností, které se eventuálně dopustil v České republice.“

Švýcarský přípis řešil v Praze a v Brně kde kdo

Jak vyplývá z usnesení, z obsahem žádosti byli seznámeni tehdejší ředitelé policejního útvaru pro odhalování finanční kriminality ÚOKFK Jiří N., Libor Vrba a Tomáš Martinec a  ředitelé odboru závažné hospodářské a finanční kriminality při Vrchním státním zastupitelství v Praze Zbyněk Eger a Marcela Kratochvílová, Libor Grygárek jako náměstek VSZ v Praze, vrchní státní zástupce v Praze Vlastimil Rampula a mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství v Brně a oba ředitelé FAÚ při ministerstvu financí. Posléze byl podle usnesení seznámen se švýcarskou žádostí i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality při NSZ Zdeněk Kasal. Jako zpracovatelé se žádostí zabývali policisté a státní zástupce Ladislav Letko. Spolu s osazenstvem švýcarského velvyslanectví v Praze a švýcarskými prokurátory jde o impozantní řadu osob.

Z usnesení ovšem plyne, že všichni postupně řešili fakt, že švýcarské orgány ve skutečnosti nežádají o žádný úkon ani nepředkládají žádné informace ke svému podezření, což znemožňuje zahájit řízení ze zákonných důvodů v České republice. Proto byla žádost vyhodnocena jako žádost o lustraci osoby Janouška.

Soud: Pravdivý výrok Grygárka není nezákonný akt

Zatímco obžaloba viní Libora Grygárka z bagatelizování  předmětného přípisu, soud se ho zastal: „Skutečností je, že švýcarské justiční orgány skutečně nežádaly o provedení úkonu trestního řízení ani o doručení písemnosti, což je nejčastějším obsahem mezinárodní spolupráce a žádostí o právní pomoc. Jak již velmi přesně a pečlivě zhodnotil Mgr. E., žádost zahrnuje požadavek na zjištění, zda je ve vztahu k Romanu J. a dalším osobám v České republice vedeno trestní řízení. To se prakticky dělá tak, že policejní orgány prověří dané jméno v policejních evidencích a zjistí, zda je proti konkrétní osobě vedeno trestní řízení, ať ve stadiu prověřování či trestního stíhání. Tento postup se nazývá lustrací,“ uvádí soud v usnesení.

„Fakticky tak obviněný Grygárek popsal situaci naprosto přesně. Jeho poznámka je pravdivá, nijak situaci nezkresluje ani neposouvá její smysl. Pravdivý výrok, vydaný v kompetenci náměstka státního zástupce v rámci zákonného postupu, není možné považovat za nelegální akt,“ stojí v usnesení soudu doslova.

Jak dále vyplývá z usnesení, v přípravném řízení byli vyslechnuti všichni policejní ředitelé ÚOKFK i policejní referentka, která žádost zpracovala a vedoucí analýz při útvaru ÚOKFK. Podle výslechů svědků policejní útvar navíc spolupracoval s FAÚ – finančním analytickým útvarem ministerstva financí, v jehož působnosti je odhalování praní špinavých peněz. Podle usnesení i český FAÚ zaslal v roce 2008 do Švýcarska dopis, že zájmové osoby nejsou vedeny v databázi FAÚ.

Švýcarská prokurátorka musela Janouškovi zaplatit advokáta

„Dne 15.1.2009 byla z útvaru OKFK SKPV PČR vypravena odpověď ze dne 12.1.2009. V odpovědi ÚOKFK sděluje, že české orgány činné v trestním řízení nevedou trestní řízení proti Romanu J., jeho rodinným příslušníkům a současným obchodním partnerům. Text odpovědi obsahuje podpis plk.Ing.Bc.Jiří N., ředitel útvaru. Ve skutečnosti ho však podepsal jeho náměstek v.z.plk. Martinec,“ stojí doslova v usnesení. Podle usnesení byla odpověď navíc konzultována na osobní schůzce se švýcarskými prokurátory, ke které došlo na Vrchním státním zastupitelství v Praze za přítomnosti policejního atašé v Praze Charlese Marchona. Z této schůzky ovšem vyplynulo, že Švýcaři na Janouška „nic nemají“. To potvrdila i při výslechu švýcarská prokurátorka Anne Rochat. „Svědkyně také uvedla, že jen informace o tom, že existuje podezření, že se pan J. dopustil protiprávní jednání, by jí nepomohla. Ona musí být schopna prokázat, že existuje zdrojový skutek. Potřebuje důkazy, nikoliv informace. Ty se jí nakonec získat nepodařilo, a proto bylo trestní řízení ve věci Romana J. v březnu 2011 zastaveno. Jeho právník poté požadoval odškodnění. Žádal uhradit advokátní náklady a zadostiučinění. Náklady na obhajobu musela proplatit, zadostiučinění nikoliv,“ stojí doslova v usnesení soudu.

Švýcaři se radili s Pavlem Zemanem

Zajímavou výpověď učinil podle usnesení švýcarský policejní atašé Charles Marchon: „Následovala porada s Nejvyšším státním zástupcem Zemanem v březnu 2011. Poté mu pan Zeman zatelefonoval a řekl mu, že ho bude kontaktovat pan Kasal, který s ním dohodne další postup. Skutečně pak s panem Kasalem komunikoval, i když v tu dobu bylo již trestní řízení J. zastaveno. Dne 17. května 2011 mu pan Kasal v emailu sdělil, že česká žádost o právní pomoc není možná,“ uvádí se doslova v usnesení soudu. „Dne 24.3.2011 navštívil velvyslanec Švýcarské konfederace v doprovodu policejního atašé Charlese Marchona nejvyššího státního zástupce JUDr. Pavla Zemana (záznam čl. 5336). Na této schůzce byl JUDr. Zeman informován o tom, že případ J. byl ve Švýcarsku zastaven. ,I přes veškerou snahu a rozsáhlé vyšetřování se nepodařilo zjistit původ peněz. Bohužel žádost o právní pomoc na Českou republiku nepřinesla dostatek podkladů. Pokud by se objevily nové prvky, může být případ znovu otevřen´,“ cituje soud, co oznámil švýcarský velvyslanec v nejvyššímu státnímu zástupci Zemanovi.

Městský soud v Praze k tomu uvádí: „Švýcarská strana zahájila své trestní řízení a žádala po české straně, aby učinila to samé a objasnila tzv. zdrojovou trestnou činnost. Česká strana však nemohla toto trestní řízení zahájit bez informací, které švýcarská strana odmítla poskytnout, resp. poskytla by je na základě žádosti o právní pomoc. Ta však může být vyhotovena pouze po zahájení trestního řízení. Podle § 158 odst.3 tr.ř. musí záznam o zahájení úkonů trestního řízení obsahovat skutkové okolnosti, pro které se řízení vede a ty dle názorů českých zástupců nebyly známy.“

Zametli případ „Janoušek“ nejvyšší státní zástupci?

„Za velice podstatné soud považuje jednání, které proběhlo dne 24.3.2011, kdy o tomto případu jednal velvyslanec Švýcarské konfederace přímo s nejvyšším státním zástupcem JUDr. Pavlem Zemanem. Jednání tak proběhlo za účasti nejvyššího představitele státu Švýcarsko v ČR a nejvýše postaveného představitele státního zastupitelství ČR. Schůzka na vyšší úrovni již není možná. Toto zastoupení odráží důležitost, které tomuto řízení švýcarská strana přikládala a česká strana si toho musela být vědoma. Po této schůzce byl řešením případu pověřen JUDr. Zdeňek Kasal, ředitel oddělení závažných ekonomických a finančních trestných činů Nejvyššího státního zastupitelství České republiky. Ten – jak sám uvedl ve svém emailu – věc prokonzultoval s vedoucími pracovníky úřadu NSZ a došli k právnímu stanovisku, že na základě dostupných informací není možné v ČR zahájit trestní řízení a požádat o právní pomoc,“ uvádí soud v usnesení doslova.

„Soud si pak musí klást otázku, v čem se jednání obviněného Grygárka liší od jednání ostatních státních zástupců, proč je jeho shodné stanovisko a proč právě jen jeho, v rozporu se zákonem,“  pokládá soud na straně 34 usnesení zásadní otázku, která ve skutečnosti zní: Proč spolu s Liborem Grygárkem nebyli obviněni nejméně ze zneužití pravomoci úřední osoby z nedbalosti nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nebo ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality na Nejvyšším státním zastupitelství Zdeněk Kasal, kteří o věci byli od začátku informováni, ale došli ke stejnému závěru jako Libor Grygárek?

Irena Válová