Legislativní zmatek? Ministerstvo překopalo „americký“ zákon o hromadných žalobách

Soudci u hromadných žalob rozhodnou, zda žalobu připustí. Budou kontrolovat advokáta, kterého mohou vyměnit Foto: archiv

Ministerstvo spravedlnosti dokončuje vypořádání připomínek k návrhu zákona o hromadných žalobách. Ten čelil drtivé kritice ze všech stran kvůli tomu, že je založen na anglosaském právním modelu, který například považuje advokáta za investora žaloby. Resort nyní na dotaz České justice uvedl, že jeho legislativci návrh zákona výrazně přepracovali tak, aby odpovídal kontinentálnímu právu. Evropský parlament a experti Rady ministrů Evropské unie mezitím projednávají návrh směrnice o reprezentativních žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, která bude v nejbližších letech závazná pro celou EU i pro ČR.

Návrh paragrafového znění zákona o hromadných žalobách, které ministerstvo spravedlnosti zaslalo v březnu do meziresortního připomínkového řízení, vyvolal obrovskou vlnu nesouhlasu. Jak uvedl Nejvyšší soud ve svých obsáhlých připomínkách k návrhu zákona, Ústavou zaručenému konceptu civilního procesu je byznys se žalobami a nároky i investování do nich zcela cizí. Advokátní předpisy navíc zakazují, aby se advokát stal investorem žaloby za účelem dosažení zisku. „Investorský princip v návrhu zákona o hromadných žalobách je překvapivý a účel řízení pozoruhodný“, tvrdí Nejvyšší soud.
Stejný názor má i předseda České advokátní komory Vladimír Jirousek, podle něhož hromadné žaloby představují institut, který je „nepochybně způsobilý nahrávat irelevantním tlakům na různé subjekty, resp. vytvářet podmínky pro šikanózní žaloby“. Podle Petra Lavického z brněnské právnické fakulty by nás právě americká zkušenost měla varovat před tím, aby soudní řízení sloužilo k dosahování zisku.

S diskusí, zda přijmout princip opt-in nebo opt-out se legislativci v původním návrhu vypořádali tak, že zvolili kombinaci obou: Princip opt-out, tedy odhlašovací, má platit u „bagatelních“ nároků, zatímco nad částku 10 000 nároku by mělo být vedeno řízení přihlašovací, tedy opt-in. I to bylo v připomínkovém řízení často kritizováno. Podle České advokátní komory opt-out režim není v souladu s českým ústavním pořádkem. „Svoboda vůle jednotlivce je v tomto řízení tedy zcela potlačena a může se projevit pouze skrze odhlášení. Fakticky tento režim vede k závěru, že členem skupiny může být osoba, která o tom ani neví. Naopak na straně žalovaného opt-out režim způsobuje, že neví, komu a v jakém rozsahu vlastně žalobě čelí. Podle čl. 40 odst. 1 Listiny se „každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu“. I Listina tedy výslovně hovoří o „domáhání se“ práva, nikoliv o jeho ex offo přiznání,“ upozorňují advokáti zásadní připomínce.

Zároveň orgány EU projednávají návrh směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, jež z režimu kontinentálního práva vychází. Její vhodná implementace do českého právního řádu bude důležitá, aby se minimalizovalo riziko spekulativního výběru jurisdikce a vzniku nadbytečných či dokonce umělých sporů vedených za účelem zisku.

Zajímavé je, že ministerstvo nyní uvedlo, že se tuzemský kritizovaný návrh rozhodlo přepracovat. „Ministerstvo zásadním způsobem přepracovalo návrh tak, aby lépe odpovídal kontinentální právní kultuře. Inspirací pro zpracování byly například právní řády Belgie, Nizozemska, Dánska či Norska. Ministerstvo též spolupracuje s kolegy z Německa, Rakouska a odborníky z Maďarska a Polska,“ uvedla Andrea Šlechtová. Tím by ovšem došlo k vykostění původního věcného záměru, který představil exministr spravedlnosti Robert Pelikán. Jeho legislativci se v něm přitom netajili tím, že zákon ideově doslova „opsali“ podle amerického vzoru a že zákon má být politickým nástrojem proti byznysu korporací.

Ministerstvo by tak v rámci vypořádání připomínkového řízení přišlo se zcela novým, zásadně jiným návrhem, který však neprojde novým připomínkováním. Nový návrh tím pádem ale bude také úplně v rozporu s vládou schváleným věcným záměrem. „Změna z anglosaské koncepce práva na kontinentální“ v průběhu pouhého vypořádání připomínek meziresortního připomínkového řízení navíc bude „bonbónkem“ pro autority v Legislativní radě vlády. Je pravděpodobné, že se objeví i opodstatněné návrhy, aby vláda takový horkou jehlou šitý návrh do parlamentu vůbec neposílala a soustředila se spíše na projednávání a implementaci evropské směrnice, která představuje pro ČR vhodnější řešení. „V tuto chvíli probíhá vypořádání posledních připomínek a definitivní kompletace návrhu pro předložení vládě, k němuž by mělo v dohledné době dojít,“ uvedla zástupkyně ministerstva Šlechtová.

Lépe vymáhat práva evropských spotřebitelů

Evropská komise předložila zmíněný návrh směrnice v dubnu loňského roku v rámci tzv. balíčku na posílení práv spotřebitelů v Evropské unii, jehož součástí byl i u nás mediálně známý návrh směrnice věnující se mj. zamezení dvojí kvality zboží.  A zatímco tento druhý předpis byl již unijními institucemi schválen a vstoupí v nejbližší době v platnost, návrh upravující zástupné, nebo přesněji reprezentativní, žaloby je stále ve fázi projednávání.

Tento předpis má nahradit již existující směrnici č. 2009/22/ES o zdržovacích žalobách. Evropská komise po vyhodnocení jejího (ne)fungování a konzultaci s dalšími stranami totiž došla k závěru, že riziko porušování unijního práva s dopadem na kolektivní zájmy spotřebitelů následkem hospodářské globalizace a digitalizace narůstá, a je proto zapotřebí principy zavedené směrnicí posílit a modernizovat tak, aby byla práva evropských spotřebitelů v případě nekalých obchodních praktik zajištěna skutečně účinně a efektivně.

Předložený návrh tak značně rozšiřuje působnost původní směrnice o zdržovacích žalobách do oblastí jako jsou finanční služby, energetika, telekomunikace, zdravotnictví, turismus nebo ochrana životního prostředí. Na rozdíl od českého návrhu zákona o hromadných žalobách, který zavádí skupinové řízení a investorský princip, umožňuje směrnice podávat žaloby reprezentativním žalobcem, tzv. kvalifikovaným subjektem zastupujícím zájmy všech dotčených spotřebitelů. Dále se předpokládá, že těmito subjekty budou neziskové organizace založené podle práva členského státu, zapsané v příslušném rejstříku, které musí splnit minimální kritéria dobré pověsti – být řádně založeny, jejich účelem nesmí být zisk a musí mít oprávněný zájem na zajištění dodržování příslušného práva EU.

Do projednávání směrnice v Bruselu již významně zasáhl Evropský parlament, který v březnu přijal svůj postoj k návrhu předloženému Evropskou komisí. Do něho mj. zapracoval i několik kritických připomínek zaslaných Radou evropských advokátních komor (CCBE), které podpořila i Česká advokátní komora. Podle europarlamentního návrhu např. důkazy již nemusí předkládat jen obžalovaný a jsou k tomu poskytnuty určité procesní záruky (omezení přístupnosti důkazů). Europoslanci také navrhli nové řešení potencionálního střetu zájmů kvalifikovaných subjektů.

Helena Sedláčková, Eva Paseková