NSS řeší, zda ukončí praxi pověřených „předsedů“ soudů

Soudce Bajer před kárným senátem Foto: ČJ

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) má na stole věc, jejíž řešení může poměrně zásadním způsobem zahýbat poměry v justici. Tedy pokud senát vyhoví žádosti o obnovu řízení, s níž se na něj obrátil soudce Okresního soudu v Děčíně (OS) Radomil Bajer. Ten se totiž domnívá, že kárné řízení s ním z roku 2016 je neplatné, neboť kárnou žalobu na něj podávala nikoliv předsedkyně soudu, ale pouze osoba pověřená výkonem této funkce.

V justici je to poměrně obvyklá a zaužívaná praxe: než je vybrán a jmenován definitivní předseda okresního soudu, je výkonem této funkce pověřen některý ze soudců, nejčastěji z řad místopředsedů. Většinou se tak řeší přechodná situace v řádu měsíců, maximálně jednoho roku, než proběhne standardní výběrové řízení. Anebo se podaří nějakého vhodného kandidáta vůbec najít.

Předsedové krajských soudů tak činí navzdory tomu, že zákon o soudech a soudcích s institutem „pověřeného předsedy“ nepočítá. Stejně tak je sporné, zda by takové pověření měli udělovat oni, když je to ministr spravedlnosti, který podle zákona jmenuje předsedy okresních soudů. Sami předsedové soudů i odborníci, s nimiž Česká justice mluvila, se shodují, že s tichým souhlasem ministerstva se tak roky obchází zákon, včetně principu časově omezeného mandátu pro výkon funkce.

Navíc některé pravomoci jsou spojeny výlučně s „plnotučným“ předsedou soudu. Tak je tomu právě v případě oprávnění podat kárnou žalobu: zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů totiž mluví pouze o předsedovi soudu coby osobě oprávněné podat kárnou žalobu. Zde nemůže předsedu zastoupit ani místopředseda soudu, ten může pouze intervenovat před kárným soudem v jeho zastoupení, přičemž se tak často i děje.

A právě to je důvodem, proč soudce Okresního soudu v Děčíně Radomil Bajer podal žádost obnovu řízení. Kárnou žalobu na něj totiž v roce 2016 podávala soudkyně Zdeňka Hošková, která byla pověřena výkonem funkce předsedkyně děčínského okresního soudu od 4. ledna 2016 do 15. ledna 2017, kdy byla do této funkce jmenována ministrem spravedlnosti. „Právní argumentace podaného návrhu na obnovu řízení je založena na předpokladu, že osoba pověřena řízením soudu není aktivně legitimována k podání kárného návrhu“, sdělil České justici soudce Bajer.

Toho nakonec kárný senát v tomto řízení potrestal za průtahy ve více jak stovce trestních věcí mírnou srážkou z platu. A v písemném rozhodnutí 16 Kss 4/2016 se o Hoškové píše jako o předsedkyni soudu, nikoliv jako o osobě pověřené výkonem této funkce. Nedávno byl soudce Bajer před kárným senátem znovu, přičemž byl potrestán již nejvyšším peněžitým trestem s důrazným upozorněním, že příště už mu hrozí zánik funkce soudce.

Jak je výše popsáno, postup, který tehdy zvolil předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl, když v lednu 2016 pověřil výkonem funkce předsedkyně soudkyni Hoškovou, je v justici zaužívanou praxí. Aktuálně je tomu opět v případě děčínského soudu, kde „zaskakuje“ jeho místopředseda a například v čele Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou stojí „pověřená předsedkyně“. Debata o této praxi se vedla před lety na půdě Poslanecké sněmovny, kdy jí kritizoval exministr spravedlnosti a poslanec ODS Pavel Blažek. Bohužel, do aktuální novely zákona o soudech a soudcích se tento problém nijak nepromítl, jakkoliv to staví předsedy krajských soudů do ne vždy komfortních situací.

Řešení tak nyní může přinést NSS, pokud vyhoví žádosti o obnovu řízení a v něm sezná argumenty soudce Bajera jako důvodné, může to znamenat potenciálně otevření mnoha dalších sporů.

Petr Dimun