Podkladem ke stíhání Libora Grygárka byly anonymní úřední záznamy

Někdejší náměstek pražského vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek Foto: archiv

Nezjištěné osoby a neznámá místa, údaje od anonymního informátora, nebo od třetích, blíže neustavených osob. Takovými údaji se hemží úřední záznamy Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), které vedly k trestnímu stíhání bývalého náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Libora Grygárka, a které má Česká justice k dispozici. Validitu těchto informací přitom vyvrátil MěS v Praze, který zastavil Grygárkovo trestní stíhání kvůli údajnému nadržování Romanu Janouškovi.

Úkony trestního řízení, které vedly posléze ke Grygárkovu obvinění, byly zahájeny dne 6. ledna 2012 pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 trestního zákoníku. Toho se měl podle detektivů dopustit tím, že „přesně nezjištěným způsobem zneužíval své pravomoci plynoucí z jeho postavení jako náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze.“

„Janouškův štít“

Vzápětí následoval úřední záznam ze dne 10. ledna 2012, který měl konkretizovat skutek, pro nějž byl nakonec Grygárek stíhán. V něm se konstatuje, že „minimálně od roku 2007 slouží Romanu Janouškovi jako tzv. štít, respektive dohlíží na to, aby v souvislosti s jeho osobou a s dalšími dosud neustavenými osobami nebyly zahájeny úkony v trestním řízení v souvislosti s jeho osobou a s dalšími neustavenými osobami v souvislosti s jejich případnou trestnou činností, aby Roman Janoušek případně další osoby nebyly trestně stíhány, a v případě, že již k těmto krokům došlo, tak činí různá protiopatření, aby byly tyto kauzy zastaveny nebo odloženy.“

Úřední záznam se také zmiňuje, že krytí Janouška se spolu s Grygárkem mají podílet i tehdejší ředitel protikorupční policie (ÚOKFK) Tomáš Martinec a ředitel FAÚ Milan Cícer. Ze záznamu rovněž plyne, že „v rámci této činnosti byly použity zvláštní finanční prostředky Policie ČR“. ÚOOZ tak vynaložil finanční prostředky na získání informací, které následně vyvrátil MěS v usnesení o zastavení trestního stíhání, kde konstatoval, že neexistují žádné důkazy o tom, že by se Grygárek s Janouškem znali dříve, než před rokem 2010, kdy došlo k pojistné události, kterou spolu řešili. „Osobní znalost je však pro posouzení celé trestní věci zásadní, neboť poskytuje motiv jednání obviněného a tvoří základ popisu skutku. V případě, že není prokázán opak, musí soud vycházet z verze, kterou předkládá obviněný, to znamená, že se v rozhodné době neznali, ale seznámili se až v květnu 2010, což podporují i shromážděné důkazy,“ konstatovala soudkyně Zuzana Zápalková po obsáhlém dokazování.

Následoval úřední záznam ze dne 23. dubna 2012, podle něhož údajně „lobboval, není však známo vůči jaké společnosti, se kterou je zcela jistě majetkově propojen, a není jasné, kdy k tomuto jednání mělo dojít“, přičemž se jedná o informace „policejního zdroje, které se policejní zdroj dozvěděl od třetí osoby, kterou neuvedl“. Úřední záznam dále pokračuje, že tento svědek měl být dokonce přímým účastníkem jednání. „Tohoto jednání se přímo účastnil JUDr. Libor Grygárek, který nevybíravým způsobem lobboval za jednu ze společností, která se o zakázku ucházela, a nakonec ji vysoutěžila. O jakou společnost se jedná, a jaký bude rozsah poskytovaných služeb, nebylo sděleno“, konstatuje se však v záznamu. Údajný zdroj, který nebyl schopen specifikovat ani základní údaje, si ovšem vzpomněl, že Grygárek měl na tomto jednání přímo říci, „aby si uvědomili, kdo je a co dělá, a ať se ostatní zachovají, jak chce on, jinak budou mít všichni problémy.“

Ze záznamu je také patrno, že zájem ÚOOZ mířil ještě dál, protože zde bez zjevné souvislosti s Grygárkem píší, že v České poště má zásadní vliv bývalý ministr vnitra Ivan Langer, a je v něm zmiňován i advokát, o němž detektivové neopomněli dodat, že je zetěm tehdejšího ministra vnitra Jana Kubiceho. Pod úředním záznamem je jako zpracovatel podepsán i Marek Foglar, který od policie odešel po vzniku NCOZ a v současnosti pracuje na VSZ v Praze jako analytik.

Analýza: Co říká usnesení soudu v kauze Libora Grygárka?

„Informace, které policejní orgán použil k zahájení úkonů trestního řízení, byly absolutně nekonkrétní, a okolnosti jejich zjištění jsou nepřezkoumatelné, a je zde vážný důvod k pochybnostem o jejich nestrannosti a pravdivosti,“ konstatuje Grygárek v přípisu ke stížnosti státního zástupce VSZ v Olomouci Rostislava Bajgera směřující vůči zastavení jeho trestního stíhání Městským soudem v Praze. „Dokonce by bylo lze je nazvat úsměvnými, kdyby na rubu téže mince nebyla šestiletá sociální likvidace konkrétní fyzické osoby, která třicet let sloužila tomuto státu, a to z důvodu potřeby uvolnit jeho funkční místo pro reprezentaci nových pořádků“, přidává Grygárek své hodnocení.

Sabotáž

Důležitý je pak záznam o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 7. března 2012, který byl použit v návrzích na použití operativně pátracích prostředků, kdy bylo soudu jako relevantní předkládáno tvrzení, že „Grygárek je podezřelý i ze spáchání trestného činu sabotáže dle § 314 odst. 1 písm. a) písm. b) odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, jehož se měl dopustit s Michalem  Morozem spolu s dalšími osobami tím, že nejméně od roku 2011 do současné doby v Praze a jinde ve společném úmyslu, všichni jako členové organizované skupiny, se cíleně snaží o ovládnutí významných pozic ve státě, s cílem poškodit ústavní zřízení, a to zejména na Ministerstvu spravedlnosti ČR, Ministerstvu vnitra ČR, v soustavě státního zastupitelství, na vedoucích pozicích v Policii ČR Generální inspekci bezpečnostních služeb případně i v dalších institucích, přičemž tuto činnost vykonávají se záměrem způsobit v činnosti orgánů moci výkonné, zejména orgánů činných v trestním řízení, poruchu, jejichž cílem by bylo nefungování základních principů demokratického státu“. Pod tímto úředním záznamem je podepsána Foglarova manželka, Pavlína Foglarová Marušincová. Ta před časem zamířila do jedné z vedoucích pozic na GIBS.

Důvodem této snahy mělo být, aby „pachatelé finanční kriminality nebyli trestně postiženi, čímž bude zmařeno plnění důležitého úkolu orgánu veřejné moci a bezpečnostního sboru spočívající v tom, aby tyto orgány náležitě zjišťovaly trestné činy, a aby pachatelé trestných činů byli podle zákona náležitě potrestáni“.

Přestože podle všeho absentoval jakýkoli další důkaz, který by podpořil tak závažné podezření, a dodnes nebylo Grygárkovi ani žádné jiné osobě sděleno obvinění ze spáchání trestného činu sabotáže, byl tento záznam použit v žádosti o nařízení odposlechů. A rovněž v přípisu VSZ v Olomouci k ústavní stížnosti, kterou podali obvinění v kauze „Nagygate“ kvůli jejich nezákonnosti, protože o odposleších rozhodoval místně nepříslušný soud.

„Orgány přípravného řízení, resp. státní zástupce vykonávající vyšetřování se dokonce uchýlili ke zcela bizarním konstrukcím o sabotáži, aniž by opět tyto informace byly jakkoliv podloženy alespoň odkazem na zdroj těchto tvrzení,“ komentuje úřední záznam o údajné sabotáži Grygárek.

Součástí tohoto úředního záznamu je i podezření ze spáchání trestných činů sjednávání výhody při zadávání veřejné zakázky dle § 256 odst. 2 tr. zákoníku, a legalizace výnosů z trestné činnosti dle § 216 tr. zákoníku, kterých se měli dopustit Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička a další neustanovené osoby. Všichni se mohli podle vyšetřovatelů dopustit zločinu účasit na organizované zločinecké skupině dle § 361 tr. zákoníku tím, že „v přesně nezjištěnou dobu nejméně od roku 2008 do současnosti JUDr. Libor Grygárek jako úřední osoba sám či společně s jinými úředními osobami zneužíval přesně nezjištěným způsobem své pravomoci plynoucí z jeho postavení jako náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze či nesplnil povinnosti, které z jeho postavení vyplývají proto, aby nemohla být řádně policejními objasněna hospodářská trestná činnost související především se státními zakázkami či privatizací Letiště Ruzyně páchaná panem Romanem Janouškem, Tomášem Hrdličkou a dalšími neustanovenými osobami…“.

I v tomto případě nebylo proti zmiňovaným osobám dodnes, kdy se mezitím změnilo jak vedení policie, tak VSZ v Praze, zahájeno trestní řízení. Městský soud ve svém zdůvodnění zastavení trestního stíhání uvedl, že „soud si pak musí klást otázku, v čem se jednání obviněného Grygárka liší od jednání ostatních státních zástupců, proč je jeho shodné stanovisko a proč právě jen jeho, v rozporu se zákonem“.

Samotný Libor Grygárek pak hodnotí postup orgánů činných jako účelové a nezákonné. „Obhajoba ovšem má za to, že podstatná část soustavy státního zastupitelství i v souvislosti s touto trestní kauzou publikovala svoje PR výstupy a obhajobu své „transparentní činnosti“ za účelem legitimizace svého postupu v řadě trestních věcí, jejímž jediným výsledkem bylo zřejmě nezákonné sledování manželky tehdejšího předsedy vlády. Nad rámec této trestní věci je pak konstatování, že právě z takto nasazených operativně pátracích prostředků policejní orgány vystavěly řadu dalších mediálně sledovaných trestních kauz, které byly v řadě případů následně zcela vyvráceny v řízení před příslušnými soudy,“ konstatuje Grygárek.

 Dušan Šrámek