Soudci v unimobuňkách? Krácení rozpočtu nemusí zvládnout insolvenční úseky, varují funkcionáři

Takto unimobuňky využili na Odvolacím soudu v Paříži . Budou i v ČR? Foto: archiv

Přestože ministryně spravedlnosti Marie Benešová vyjednala pro resort spravedlnosti nedávno 251 milionů do rozpočtu proti původnímu plánu navíc, soudy i tak budou muset hledat úspory. Mělo by dojít zejména ke snížení počtu zaměstnanců. V justici se proti tomu bouří například místopředsedové insolvenčních úseků. Oddlužovací novela je totiž významně zatížila a zatím trojnásobně zvedla nápad nových věcí. Vedení soudů tak spíše volá po personálních posilách. Ministerstvo financí vzkazuje, že i nyní mají soudy volná a nevyužitá tabulková místa pro zaměstnance na soudech.

V důsledku novely insolvenčního zákona, která umožnila širšímu počtu lidí vstoupit do osobního bankrotu, došlo od června k významnému nárůstu nápadu insolvenčních věcí. Už krátce před účinností novely Kolegium předsedů krajských soudů varovalo, že soudům v důsledku zvýšení počtu lidí v osobním bankrotu nemusí stačit personální ani další kapacity. Před kolapsem soudů varovali i místopředsedové insolvenčních úseků.

Vedení soudů upozorňuje, že dosud  uplynula příliš krátká doba na to, aby bylo možné posoudit, zda se jedná o nárůst dočasný nebo o nárůst trvalejšího charakteru. Jak už Česká justice informovala, zatím počet žádostí o oddlužení vzrostl zhruba trojnásobně. V rámci plánování úspor resort uvedl, že soudy a státní zastupitelství budou muset počet zaměstnanců seškrtat o 3 procenta. U ministerstva spravedlnosti pak má jít až o 10 procent. Vedení soudů se obává, že pokud vysoký nápad kvůli oddlužovací novele bude pokračovat, hrozí insolvenčním úsekům kolaps. Hledat úspory se v tuto chvíli jeví takřka jako nemožné. „Je patrné, že s ohledem na povahu práce soudů a státních zastupitelství bylo zvoleno to nejmírnější pásmo redukce počtu míst. V praxi, resp. v předběžném návrhu rozpočtu na rok 2020 tedy dochází k tomu, že počet míst je redukován o 3 % a objem prostředků na platy pouze o 1,5 %. Dodáváme, že za první čtvrtletí roku 2019 bylo u soudů vykázáno 4,6 % míst neobsazených,“ uvedl pro Českou justici mluvčí Ministerstva financí Anna Fuksová s tím, že proces sestavování rozpočtu stále pokračuje a jednotlivé parametry se řeší na úrovni jednotlivých ministerstev.

Soudci v unimobuňkách?

Benešová při vyjednávání o rozpočtu s ministryní financí Alenou Schillerovou tlačila zejména na peníze pro Vězeňskou službu. Jinde se bude muset šetřit a podle slov šéfky resortu „hledat kompromisy“. „K plánovanému opatření krácení počtu míst včetně prostředků na platy u soudů pro rok 2020 nelze než zaujmout nesouhlasné stanovisko za situace, kdy v důsledku novely insolvenčního zákona účinné od 1. 6. 2019 došlo k  (prozatím) více než stoprocentnímu nárůstu nápadu insolvenčních věcí,“ uvedla místopředsedkyně Městského soudu v Praze Simona Bradáčová. Na krajských soudech přitom zatím u nových případů oddlužení probíhá teprve fáze přihlašování pohledávek. „Významnější zátěží pro insolvenční soudy přitom bude až fáze rozhodování o schválení či neschválení oddlužení.  V současnosti také ještě nelze hodnotit, jakou zátěž pro insolvenční řízení a pro činnost insolvenčních soudů bude představovat zavedení nových institutů (např. povinnost využít služby odborného sociálního poradenství, ochrana dlužníkova obydlí, přerušení a prodloužení průběhu oddlužení). Hodnotit dopady tzv. oddlužovací novely insolvenčního zákona tak bude možné až po uplynutí delší doby,“ upozorňuje místopředseda ústeckého krajského soudu Tomáš Zadražil s tím, že bude-li zvýšený nápad trvalejšího charakteru, je zřejmé, že si vyžádá personální posílení insolvenčních úseků krajských soudů.

Zvýšení nápadu na jednotlivých krajských soudech v červnu.

Předseda Krajského soudu v Brně České justici sdělil, že plánuje „oprášit“ svůj nápad s instalací unimobuněk pro nové pracovníky na soudech, kteří by měli pomáhat s insolvenční agendou. Kromě personálních posil totiž na některých krajských soudech chybí i prostory pro vyřizování nárůstu oddlužovací agendy. „Rád bych mezi budovu a Špilberk, kde se nachází takový železobetonový prostor, nechal postavit stavební buňky. Podobně to funguje v Paříži, místnosti jsou plně vybavené,“ vysvětlil už dříve svůj nápad Milan Bořek. Podle něj na základě všech dostupných statistik reálně hrozí budoucí kolaps insolvenčních úseků.

Dlouhodobě se místa nedaří obsadit

Proti nízkým platům justičního personálu dlouhodobě vystupuje Krajský soud v Praze a zejména jeho předseda Ljubomír Drápal. Škrtání tabulkových míst logicky povede ke zhoršení situace a omezení prostředků na platy. Drápal v rozhovoru pro Českou justici už dříve vysvětloval, jak je těžké v Praze na soudu udržet a ocenit kvalitního pracovníka s právnickým vzděláním. „Pokud jde o tvrzení, že snížení počtu aktuálně přidělených ale neobsazených tabulkových míst se u soudů nepromítne, pak je na místě si položit otázku, zda jde o místa, která soudy skutečně obsadit nepotřebují, a nebo o místa, která se soudům i přes dlouhodobou snahu nedaří obsadit (typicky z důvodu obtížné konkurenceschopnosti tabulkových mezd), a nebo, že jde o místa, která soudy neobsazují cíleně (aby k nim vážící se prostředky byly použity k odpovídajícímu ohodnocení stávajících pracovníků),“ říká nyní k problematice místopředseda pražského krajského soudu pro insolvenční úsek Jiří Grygar.

Plánované snížení počtu zaměstnanců soudů je však třeba v případě soudů krajských hodnotit také v souvislosti s aktuálními legislativními pracemi, které mohou v blízké budoucnosti ovlivnit rozsah jejich činnosti. Jedná se o návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, který přináší nové soudní řízení do agendy veřejných rejstříků, dále o novelu zákona o obchodních korporacích projednávanou Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR pod č. 207 sněmovního tisku (zejména s ohledem na nový § 105a zákona o veřejných rejstřících) a také návrh zákona o hromadných žalobách, který zavádí jako nový typ civilního řízení prvostupňové senátní rozhodování krajského soudu. Rovněž všechny tyto připravované zákony povedou k nárůstu agendy krajských soudů. „Lze proto uzavřít, že nejen s ohledem na dopady tzv. oddlužovací novely insolvenčního zákona, ale také vzhledem k dalším výše uvedeným připravovaným legislativním změnám, je možno spíše očekávat potřebu navýšení počtu pracovníků a soudců krajských soudů v příslušných agendách. Plánované snížení počtu pracovníků justice by za této situace mohlo mít dopad na schopnost řádně vyřizovat svěřenou agendu a mohlo by se negativně projevit v délce soudního řízení,“ upozorňuje místopředseda pro úsek obchodní, insolvenční a pro veřejné rejstříky Tomáš Zadražil.

Ministerstvo má mít napřesrok na výdaje 31,05 miliard.  Částka zahrnuje i prostředky z EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy.

Eva Paseková