Ministerstvo nemá obavy ze zvýšení nápadu kvůli oddlužení, soudci varují před kolapsem

Jak moc zvýšený nápad zatíží insolvenční úseky, není zatím jasné Foto: archiv

Již zítra vstoupí v účinnost tzv. oddlužovací novela insolvenčního zákona. Místopředsedové krajských soudů, které Česká justice oslovila se obávají možného zadrhnutí či až kolapsu insolvenčních úseků z důvodu raketového zvýšení nápadu. Není totiž vůbec jasné, kolik lidí nakonec do osobního bankrotu oproti dnešnímu stavu vstoupí. Ministerstvo spravedlnosti obavy nemá a posílení soudů neplánuje.

Počet osobních bankrotů je v posledních dvanácti měsících poměrně stabilní a pohybuje se nejčastěji mezi 1000 a 1200 bankroty za měsíc. Případů ale od 1. června možná přibude až několikanásobně. Nebude už totiž platit dřívější vstupní podmínka, podle níž musel být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých závazků. „Jako reakci na očekávané zvýšení nápadu v rámci projednávání předmětné novely v Poslanecké sněmovně insolvenční soudy navrhly zjednodušení insolvenčního řízení, konkrétně snížení požadavků na soudní administrativu zejména v oblasti doručování a hromadných změn věřitelů,“ uvedl pro Českou justici mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Tento požadavek následně podpořilo ministerstvo a byl přijat také parlamentem. „Rezervy vytvořené tímto ústupkem a také předchozí (tzv. akreditační) novelou by podle vyjádření insolvenčních soudů měly pokrýt očekávané zvýšení nápadu. Samozřejmě budeme vývoj nápadu podrobně sledovat a v případě potřeby přijmeme nezbytná opatření. V současné době však obavy v tomto směru nemáme. Naopak bychom rádi poděkovali místopředsedům insolvenčních soudů, kteří se konstruktivně zapojili do prací na novele a pomohli nám odstranit některé její nedostatky,“ dodal Řepka.

Soudci se ale na situaci dívají pesimističtěji. Již v dubnu před náporem dlužníků na soudy varovalo Kolegium předsedů krajských soudů. Šéfové insolvenčních úseků dlouhodobě upozorňují, že zvýšení nápadu může být kritické nejen z hlediska nedostatku personálu, ale i místa. „Jde také o prostorový problém, nemáme kapacity například na rozšíření spisoven,“ varuje místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Tomáš Zadražil.

Místopředseda KS v Praze Grygar: Oddlužovací novela přináší řadu dobrých nápadů, realizace je ale někdy obtížná

Většina Českou justicí oslovených soudců předpovídá, že nárůst případů bude významný, možná až čtyřnásobný. „Akreditační novela až k takovému odbřemenění soudů nevedla.  Nápad je sice nižší, ale došlo spíše ke změně procedur. Očekáváme, že dojde k nárůstu věcí, které se budou muset doručovat zvláštním způsobem,“ dodává Zadražil s tím, že málo práce insolvenční soudci určitě nemají.
Větší nároky na činnost soudců přinesou také úpravy ustanovení týkajících se např. postoupených a podřízených pohledávek nebo nejasnosti v použití pravidel pro vypořádání manželů či ustanovení ohledně nepoměru mezi výší poskytnutého plnění a výší dluhu.

Čtěte také: Místopředseda soudu Zadražil: Oddlužovací novela může zpomalit vyřizování insolvenčních věcí

To, že spíše než úbytek práce znamenala akreditační novela insolvenčního zákona změnu charakteru práce, potvrzuje i místopředsedkyně brněnského krajského soudu Renáta Maixnerová. „Dlouhodobě se potýkáme s velkým množstvím nápadu. Ostatní úseky jsou podle mého názoru poddimenzovány, pracujeme dlouhodobě ve stresu,“ řekla České justici. Trojnásobek nebo čtyřnásobek nápadu v oblasti insolvencí podle ní soud není schopný za stávajících podmínek zvládnout.

Podle místopředsedy Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeňka Strnada jsou soudy s jistými obtížemi schopny zvládnout zhruba dvojnásobný nárůst případů. „Pokud to bude více, tak varujeme před tím, že insolvenční justice, a podotýkám, že nejenom v oddlužení, se může v lepším případě výrazně zpomalit, v tom horším hrozí celková paralýza, kolaps. To si ale samozřejmě nikdo nepřejeme. Není se však čemu divit. Personální i materiální kapacity insolvenčních soudů jsou bohužel omezené a z dlouhodobého přetížení už i vyčerpané. Přestože tedy dnes insolvence fungují efektivně, tak případný vícenásobný nápad nových oddlužení prostě nebude fyzicky zvládnutelný,“ vysvětluje Strnad s tím, že počet nových věcí v rámci oddlužení nyní odhadnout nelze. „Doufám, že dnes snad již nikdo nepochybuje o tom, že ten nápad vzroste. Jak moc vzroste, to je skutečně věštění z křišťálové koule,“ dodává.

Změkčení podmínek by mělo umožnit více předluženým lidem vrátit se zpět do obvyklého ekonomického života. Řada lidí v exekucích pracuje načerno, protože z oficiálního výdělku by jim při splácení závazků zbylo jen minimum peněz. Za nejvýznamnější změnu označila ministryně spravedlnosti Marie Benešová odstranění podmínky vstupu do oddlužení spočívající ve schopnosti splatit alespoň 30 % pohledávek běžných nezajištěných věřitelů. „Novela však přináší i řadu dalších novinek. Zavádí se kombinace oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty jako obecný způsob oddlužení. Vybrané typy nadlimitního příslušenství se stávají tzv. podřízenými pohledávkami a uspokojují se až po úplném uspokojení všech ostatních pohledávek a dochází také k podstatnému zjednodušení sepisu návrhu na povolení oddlužení,“ představila zásadní změny ministryně. Novela dále zavádí zákaz zpeněžování nepatrného majetku a ochranu přiměřeného obydlí dlužníka. V neposlední řadě se rozšiřuje možnost žádat o jinou výši měsíční splátky.

Varianty oddlužení budou dvě. První z nich předpokládá, že lidé splatí věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Ve druhé variantě by měli uhradit za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by zaplatili méně, o jejich oddlužení by na konci procesu rozhodoval soud. Soud by musel v takových případech uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Dlužníci budou muset věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce, která nyní činí 1089 korun za měsíc.

Eva Paseková