Na běžný kriminální případ celníci nasadili před rokem nebývalou sílu: nesčetně lidí, operativní techniku, sledování. A prokazatelně do něj nezákonně zapojili i armádní specialisty z prostějovské 601. skupiny speciálních sil. Foto: Celní správa

Začal soud s prodejci padělaných cigaret, které nezákonně sledovali z popudu celníků i vojáci

Celkem devět obviněných většinou vietnamského původu stanulo v pátek poprvé před Krajským soudem v Brně. Obžaloba je viní z toho, že po delší dobu dováželi do republiky z Polska velkém množství padělaných cigaret – státu způsobili neodvedením spotřební daně škodu přes 20 milionů korun, výrobci pak porušením práv k ochranné známce přes jeden a půl milionu. Obhájci ovšem už delší dobu namítají, že některé klíčové důkazy byly získány nezákonně, a to nezákonným sledování Celní správy za pomoci armádních specialistů, kteří k tomu nejsou ze zákona oprávněni. To ale senát zatím nevzal v úvahu.

Skupina údajných překupníků padělaných cigaret, ve které měly podle obžaloby kromě devíti obviněných figurovaly i další nezjištěné osoby, měla podle obžaloby provozovat nezákonnou činnost delší dobu. Policii se prý podařilo prokázat jen skutky z června až listopadu loňského roku. Jenže jde o problematické údobí. V půlce června byli do sledování Celní správou nezákonně zapojeni i vojáci z 601. prostějovské brigády. Jejich nástup do akce znemožňuje trestní řád, protože sledování se může účastnit jen takzvaný policejní orgán. A tento statut armádní specialisté, vysílaní do zahraničních misí nemají.

Přednesení obžaloby při zahájením hlavním líčení přes tři čtvrtě hodiny, obsahuje totiž na půl stovky případů dovozu padělků cigaret světových značek a řezaného tabáku. Velikost dodávek se měla značně lišit – v některých případech šlo jen o několik kartonů, obvykle ale bylo podle obžaloby v jedné zásilce desetitisíce až sta tisíce kusů cigaret dovážených z Polska. Ty pak přes mezisklad v jedné z havířovských garáží i jiných místech putovaly k dalším distributorům, například jedna z obviněných je prodávala v baru v centru Brna. Protože trestnou činnost měli obžalovaní páchat ve skupině s přesně stanovenou hierarchií a úkoly, hrozí nyní sedmi mužům a dvěma ženám až deset let za mřížemi.

Jako prvního soud vyslechl nejstaršího z celé skupiny – sedmdesátiletého důchodce s titulem doktor práv z policejní školy, žijícího nedaleko česko-polské hranice. Překvapivě, onen obžalovaný totiž není organizátorem, ale měl být pouhým kurýrem. Měl převážet cigarety z Polska, o obsahu zásilek ale prý neměl ani tušení.

Obžalovaní, kteří jsou považovány za hlavní podezřelé, čekali na první líčení za zdmi vazební věznice. Foto Ivan Holas

Do celé akce jej zapojil Vietnamec používající přezdívku Milan, se kterým se znal už z dřívějška a který mu dokonce dlužil asi milion korun. Namísto úhrady dluhu mu ale nabídl práci řidiče, kterou penzista ochotně přijal, i když ani za tyto jízdy nedostal většinou zaplaceno – prý mu to ale příliš nevadilo, protože měl dost času a rád lidem pomáhá. Rezolutně však popřel, že by věděl, co vlastně vozí – měl prý za to, že se jedná o polévky a křupky. Právě toto zboží prý při první jízdě v průhledných obalech viděl, další zásilky už ale měly být v neprůhledných krabicích. Podle instrukcí si vždy vyzvedl auto, zajel na určené místo do Polska, kde je nechal s klíčky odstavené a šel na občerstvení. Po návratu už bylo vozidlo naložené a po přejetí hranice je opět i se zbožím zavezl tam, kam Milan předem určil.

Podobně vypovídal další z obviněných, který rovněž pro gang pracoval jako řidič a byl napojený na jiného z hlavních vietnamských organizátorů vystupujícího pod přezdívkou Tony. Tento řidič připustil, že po čase začal tušit, o co se vlastně jedná, přesto jezdil dál, protože peníze nutně potřeboval na úhradu svých dluhů. Kromě hotovosti dostával občas i cigarety, případně si je od „Tonyho“ kupoval za velmi výhodnou cenu – bylo prý jasné, že nejde o legální zboží, chuť mu ale jako zkušenému kuřákovi připadala stejná jako u originálů.

Soud argumenty obhajoby zatím nevyslyšel

Ještě předtím, než soud stačil vyslechnout všechny obviněné, vznesla většina obhájců už dříve uplatňovanou námitku, že část klíčových důkazů byla získána nezákonným způsobem. Na dlouhodobém sledování jednotlivých členů gangu se totiž v loňském roce kromě policie a celníků podíleli i členové 601. speciální skupiny Armády České republiky z Prostějova. Poslední článek k tématu si lze přečíst na tomto odkazu.

Žádost, kterou vloni v červnu poslala Celní správa na Generální štáb. O cvičení v ní není ani náznak. Celníci žádají spolupráci v ostré akci.
Repro: Ekonomický deník

Podle obhájců není možné, aby se jejich klienti vyjadřovali k tomu, co je jim kladeno za vinu, pokud jsou obviněni na základě pochybných důkazů a neúplného trestního spisu. Zapojení vojáků do sledování podezřelých podle nich odporuje trestnímu řádu, okolnosti této spolupráce jsou utajovány a některé osoby, které se na sledování podílely, aktuálně prošetřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů. Jedna z obhájkyň dokonce upozornila na možnost, že své stanovisko k zákonnosti získání důkazů může GIBS zveřejnit až poté, co u trestního soudu padne rozsudek.

Pro předsedkyni senátu Ditu Řepkovou nebyly tyto námitky novinkou, obhájci už možnou nezákonnost pořízení důkazů namítali dříve. Soudkyně ale ani při jejich zopakování přímo v jednací síni neshledala důvod hlavní líčení přerušit. Podle ní totiž záleží jen na soudu, které důkazy z přípravného řízení i přednesené přímo před senátem nakonec vezme v úvahu. „Nemohu nyní reagovat na něco, co dosud vůbec nebylo při jednání předloženo. Není tedy důvod hlavní líčení přerušovat a vracet věc k došetření. Podmínky pro zahájení hlavního líčení splněny byly, jinak by vůbec zahájeno nebylo. … Mě ze zákona nezajímá, zda si Policie České republiky domluví vojáky pro sledování. Pokud budou zjištěna pochybení, ze kterých by vyplynulo, že důkaz je nezákonný, tak se k tomu bude přihlížet. Žádné takové poznatky ale zatím nemám. U soudu může být jako důkaz použito cokoliv a teprve pak soud vyhodnotí, jestli to bylo zákonné, či ne. A obžalovaní samozřejmě mohou v průběhu k jednotlivým důkazům vznášet námitky,“ zkonstatovala předsedkyně trestního senátu.

Ivan Holas