Děčínská soudkyně zpochybňuje u soudu institut pověřených předsedů

Okresní soud v Děčíně Foto: Wikipedia

Senát Krajského soudu v Ústí nad Labem (KS) v čele s předsedkyní Markétou Lehkou včera projednával případ soudkyně Okresního soudu v Děčíně (OS) Radky Mazurkové. Mazurková se domáhá neplatnosti výtky, kterou jí udělila v roce 2016 tehdejší pověřená předsedkyně OS Zdeňka Hošková. V žalobě také zpochybňuje samotné pověření Hoškové výkonem funkce předsedkyně, které bylo podle soudkyně Mazurkové učiněno v rozporu se zákonem.

Žaloba byla u KS podána již v roce 2017, nicméně nejdříve musely být vyřešeny Nejvyšším správním soudem (NSS) námitky podjatosti, včetně námitky systémové podjatosti KS. Soudkyní zpochybněný akt pověření výkonem funkce předsedkyně totiž provedl současný předseda KS Luboš Dörfl a předsedkyně senátu Lehká je zároveň místopředsedkyní KS pro správní úsek.

Právní zástupce Mazurkové Ludvík Matoušek uvedl tři základní body žaloby, kterým je rozporována uložená výtka. Tu měla soudkyně Mazurková obdržet v souvislosti s průtahy, které zjistila prověrka její práce tehdejším vedením soudu.

Předně měla být výtka uložena nezákonně obsazeným orgánem. Učinila tak totiž pověřená, nikoliv jmenovaná předsedkyně soudu, přičemž výkonem funkce jí pověřil předseda KS. Podle Matouška tím byla porušena ústavní zásada, že státní moc je možné vykonávat pouze v mezích zákona. Dále měla být tímto postupem porušena zásada právní jistoty, kdy soudkyně si nemohla být jistá, kdo a za jakých podmínek se stane jejím nadřízeným, a tedy kdo bude například rozhodovat o rozvrhu práce, což se dotýká i účastníků řízení. Porušena měla být také zásada ochrany nezávislosti soudní moci, s níž se pojí ochrana nejen před vnějšími vlivy, ale i zevnitř soudu.

V rámci argumentace pak žaloba zmínila role předsedy krajského soudu a ministra spravedlnosti při výběru předsedů okresních soudů, kdy předseda KS toliko navrhuje kandidáta a jmenování náleží ministrovi. Tedy mělo-li by k pověření výkonem funkce předsedy docházet, pak by tak mělo být činěno ze strany ministra spravedlnosti a nikoliv předsedou KS. Vyplňování mezer v zákoně pomocí analogie se používá v právu soukromém, ale nikoliv ve veřejném právu, kde lze moc vykonávat jen v mezích zákona. U konstitutivních aktů by pak měla být taková praxe podle názoru Matouška vyloučena zcela.

V konkrétním případě pak soudkyně Mazurková upozornila, že ze strany předsedy KS Dörfla se nemělo jednat ani o řádný výkon státní správy soudu. Podle ní totiž měl Dörfl vědět řadu měsíců dopředu, že tehdejší předsedkyně soudu se chystá rezignovat. Mělo to být zřejmé i z toho, že si předsedkyně upravila s předstihem nápad na plný počet případů. Předseda Dörfl však měl vyčkávat až na její písemnou rezignaci a řádné výběrové řízení vyhlásil až po více jak osmi měsících, během nichž úřadovala pověřená předsedkyně Hošková.

V žalobě se původně řešily i údajně špatné pracovní podmínky na OS v Děčíně, tuto část však Mazurková stáhla. Nicméně u soudu zaznělo, že v udělení výtky lze spatřovat vůči soudkyni bossing a odplatu, neboť měla být uložena poté, co měla Mazurková pověřenou předsedkyni kritizovat za organizaci práce soudu.

Ohledně samotného jednání, za které měla být výtka uložena, Mazurková uvedla, že kontrola byla účelová a nebrala v potaz, že soudkyně dostala ony spisy již průtahy zatížené od jiných soudců, kterým byly předchozí předsedkyní odebrány.

Nová předsedkyně OS v Děčíně Diana Fujdiak navrhla žalobu zamítnout. Podle jejího názoru byla udělena oprávněným orgánem, kterým byla pověřená předsedkyně soudu. Podle jejího výkladu totiž ten, v tomto případě předseda KS, kdo do funkce kandidáta navrhuje, může i pověřit výkonem funkce. Je tomu tak v justici z důvodu operativnosti, neboť pokud by se čekalo na rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, byl by ohrožen řádný výkon státní správy soudů. Pověřený předseda pak má všechny povinnosti i odpovědnost a může být i kárným žalobcem, sám je i kárně odpovědný.

Jako svědkyně byla vyslechnuta někdejší pověřená předsedkyně děčínského soudu Zdeňka Hošková, dnes soudkyně KS v Ústí nad Labem. Uvedla, že provedené kontrole, po níž byla uložena výtka, předcházela kontrola ze strany KS. Ta shledala obdobná pochybení a byla dokonce zvažována kárná žaloba. Od ní bylo nakonec upuštěno, neboť se přihlédlo k tomu, že Mazurková je začínající soudkyní. O problémech i závěrech kontroly tedy Mazurková musela vědět a pokud by při projednávání závěrů kontroly projevila sebereflexi, výtku by jí neuložila. Rozhodnutí výtku udělit padlo po reakci Mazurkové na vytýkanou nečinnost. Měla reagovat tak, že ‚proč by to dělala, třeba to vezmou zpátky, třeba se to zastaví‘.

Jednání soudu bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na listopad. Výsledek bude tudíž znám ještě před jednáním kárného senátu NSS, který má v prosinci rozhodnout o žádosti o obnovu řízení, kterou z obdobných důvodů, pro jaké napadá Mazurková uložení výtky, podal její kolega soudce Radomil Bajer. I on podle informací České justice namítá nezákonnost pověření Hoškové výkonem funkce předsedkyně soudu. Hošková Bajera v roce 2016 úspěšně kárně žalovala u NSS. 

Radka Mazurková patří mezi 12 soudců, které jako poslední ve funkci prezidenta republiky jmenoval Václav Klaus na konci února 2013. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v roce 2004, pak pracovala ve státní správě, bance i v advokacii. Jako vyšší soudní úřednice a následně asistentka soudce působila u Městského soudu v Praze v letech 2009 – 2012.

Petr Dimun