Zavedení ozdravných pobytů nebo půlročního až ročního studijního volna pro soudce jednou za sedm až deset let by podle Soudcovské unie mělo minimální či nulové náklady. Pracovat by místo nich mohli tzv. emeritní soudci. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová pro Českou justici přes mluvčího reagovala, že si ráda vyslechne všechny argumenty, ale zatím je k návrhu „skeptická“.
Soudcovská unie se na svém shromáždění v Přerově zabývala syndromem vyhoření soudců. Předejít by mu zástupci profesního spolku chtěli tvůrčím či studijním volnem po několika letech praxe či ozdravnými pobyty, na kterých by mohl soudce načerpat energii. Po dobu jeho nepřítomnosti by jej zastoupil tzv. emeritní soudce. „Uvedené instituty by také neměly jakkoliv narušit chod soudnictví. Ozdravný pobyt by měl být poskytován pouze v rozsahu cca dvou týdnů a zastupitelnost soudce po dobu čerpání studijního volna (v trvání 6 až 12 měsíců) by ideálně zajistilo zavedení již Soudcovskou unií navrženého a detailně propracovaného institutu emeritního soudce do právního řádu ČR,“ stojí v materiálu Soudcovské unie, kde soudci vysvětlují argumenty pro zavedení benefitů a který má Česká justice k dispozici.
Podle dřívějšího vyjádření prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové by zavedení emeritních soudců přispělo ke zlepšení fungování soudů, protože by soudce mimo aktivní službu bylo možné povolat zpět do činné služby v případě, že by to soudnictví potřebovalo, tedy jako náhradu za dlouhodobě neobsazené senáty, soudkyně na mateřské dovolené nebo dlouhodobě nemocné soudce.
Soudcovská unie vychází z premisy, že stát, potažmo občan, očekává, že soudce bude vykonávat svou funkci v každé jednotlivé kauze s maximálním nasazením, plným soustředěním a vysoce erudovaně. Takové očekávání je podle Unie legitimní. „Primárně je každý soudce zodpovědný za svou psychickou a fyzickou kondici a profesní úroveň. Tj. za osvojení si zásad duševní hygieny a zdravého životního stylu, za vybudování kvalitního osobního zázemí a sociálních vztahů a za soustavné vzdělávání. A této zodpovědnosti si je Soudcovská unie plně vědoma. Snaha jedince ale, s ohledem na vysokou míru ohroženosti, nemusí být postačující. Je proto v zájmu státu, spočívajícím v co nejkvalitnějším fungování soudnictví, napomoci soudcům čelit syndromu vyhoření. A to vytvořením legislativních nástrojů, které budou působit ve vztahu k popsanému riziku jako účinná prevence,“ uvedla pracovní skupina delegátů Soudcovské unie a situaci ilustrovala průzkumem, podle kterého jsou soudci profesí, která je k syndromu vyhoření vysoce náchylná.
Podle Soudcovské unie je nezbytné zavést instituty, které by soudcům poskytly časový prostor potřebný pro regeneraci sil a další vzdělávání. Navíc v českém právním řádu ve vztahu k jiným profesním skupinám již dlouhou dobu existují. Volno je legislativně upraveno konkrétně ve vztahu k akademickým pracovníkům či je aktuálně prosazováno ve vztahu k pedagogickým pracovníkům na všech stupních škol. Jak studijní volno, tak i ozdravné pobyty, by měly být realizovány až po dosažení určitého věku soudce (např. od 40 let výše) a zároveň až po určité době výkonu funkce (cca po 7 až 10 letech). Je tedy „cíleno“ na soudce, kteří pracují v zátěži dlouhodobě, a u nichž tak přímo úměrně roste riziko vyhoření, případně i jiných zdravotních rizik. „Zároveň jde o nástroje s minimální, respektive nulovou, ekonomickou náročností. Což platí i ohledně ozdravných pobytů. Ty by totiž mohly být realizovány ve stávajících zařízeních některého z ministerstev, jež již těmto účelům (např. pro příslušníky bezpečnostních sborů) slouží, a ze státního rozpočtu jsou tak jako tak hrazeny náklady na jejich provoz. Za vhodný nástroj prevence i řešení již existujících problémů považuje Soudcovská unie také zavedení individuální preventivní i následné psychologické podpory pro soudce. Ta by mohla být zajišťována např. ve spolupráci s Justiční akademií, což by opět minimalizovalo ekonomickou náročnost tohoto nástroje,“ uvádí se v materiálu Unie.
Zda argumenty Soudcovské unie přesvědčí šéfku resortu spravedlnosti, zatím není jasné. „Paní ministryně zatím ještě neměla možnost se s návrhem detailněji seznámit. Určitě ráda vyslechne všechny argumenty a důvody, proč by to tak mělo být. Zatím je k návrhu, tak jak je podáván, skeptická,“ reagoval na dotazy České justice mluvčí Vladimír Řepka.
Výroční zasedání stavovské organizace soudců bylo v Přerově dvoudenní. Zúčastnilo se jej zhruba 150 delegátů a hostů z řad nejvyšších ústavních činitelů, představitelů justice a významných osobností ze zahraničních justičních institucí.
(epa)
