Neziskovky chtějí nový úřad a Radu ÚOHS. Zkušenosti s Radou ERÚ jsou varovné

koláž: ED

Skupina protikorupčních organizací navrhuje změny v organizaci činnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže včetně jeho rozdělení a vzniku nového státního úřadu. Proti návrhům hovoří špatné zkušenosti se zavedením Rady Energetického regulačního úřadu, jejíž skandály musela řešit Bezpečnostní informační služba i vláda. Rozdělením antimonopolního úřadu by Česko rovněž ztratilo vysoce mezinárodně hodnocenou schopnost potírat kartelové dohody ve veřejných zakázkách. Náklady na vznik nového úřadu navíc budí pochybnosti o hospodárnosti návrhu.

Ponechat předsedu, počet místopředsedů zredukovat na dva ze současných tří a zřídit Radu, která by měla rozhodovací pravomoc v oblasti správního dozoru. Ta by měla 12-15 členů a v jejím čele by stál předseda úřadu. To navrhuje skupina neziskových organizací (Frank Bold Society, Oživení a Transparency International ČR) v diskusích o budoucí podobě Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Zástupci neziskových organizací tak chtějí omezit vliv stávajícího předsedy Petra Rafaje, který je podle nich enormní.

Paradoxní je, že tato opatření zcela jistě na Rafaje nedopadnou. Jeho funkční období končí v létě 2021 a do té doby případné změny, které budou muset mít podobu přinejmenším novely zákona, není legislativně možné schválit.

Podle návrhu neziskových organizací by rada měla rozhodovat v tříčlenných senátech a v plénu. Plénum by zaujímalo výkladová stanoviska ke sjednocení správní praxe pro veřejné zadavatele. „Usnášet se bude prostou většinou svých členů bez možnosti se zdržet. Člen, který nebude souhlasit s většinou hlasujících, bude mít právo při podepisování rozhodnutí připojit a podepsat své odlišné stanovisko (votum separatum) a určit, v jaké části a v jakém rozsahu rozhodnutí zpochybňuje. Odlišné stanovisko pak bude zákonnou součástí rozhodnutí Rady. Bez něj se nebude jednat o zákonné rozhodnutí,“ uvádí se v návrhu neziskových organizací, který má Ekonomický deník k dispozici.

„Vzhledem k tomu, že v případě podnětů je nutné předchozí administrativní zpracování, lze uvažovat o variantě, kdy se bude o podnětech rozhodovat v prvním stupni na úřednické úrovni a Rada bude rozhodovat až ve druhém stupni. Zároveň předpokládáme, že nový Úřad bude vykonávat aktivní kontrolní činnost. Na základě vyhodnocování získaných poznatků by v prvním stupni mohl rozhodovat opět úředník, přičemž jeho rozhodnutí by bylo přezkoumatelné Radou na základě opravného prostředku. Toto řešení by „filtrováním“ podnětů vedlo k nižšímu zatížení Rady a zachovalo by správně-právní obranu v případech, kde mohou hrozit vysoké pokuty. Na druhou stranu by v případě podnětů odpadla výhoda jednostupňového rozhodování,“ uvádí se dále.

Radní na 6 let. Odvolání jen v případě trestného činu, či ztráty důstojnosti

Podle jedné z variant by jmenování členů Rady na 6 let by bylo na senátorech, kterým vhodné kandidáty navrhne vláda na základě veřejného výběrového řízení. „Kandidátů bude 1,5 násobek počtu členů Rady (obsazujeme 14 míst, kandidátů bude 21). Zákonem stanovené požadavky na účast ve výběrovém řízení a požadavky na výkon funkce,“ uvádí se v materiálu u jedné varianty. Druhá počítá s tím, že 8 členů navrhuje Sněmovna, jmenuje (v případě splnění zákonných podmínek) a odvolává vláda (ze zákonných důvodů). 7 členů pak navrhuje Senát, jmenuje a odvolává vláda. Funkční období má být na šest let. Podle právního analytika Rekonstrukce státu Věnka Bonuše se navrhovatelé kloní k tomu, aby změna neměla dopad na rozpočet úřadu. Předpokládá, že by jeden člen nově vzniklé rady mohl zastat práci dvou až tří úředníků a tím by náklady na jeho mzdu byly pokryty.

Paralela s paralyzovaným ERÚ

V této souvislosti nelze pominout obdobou změnu, která byla před dvěma lety učiněna na Energetickém regulačním úřadě (ERÚ). Tedy s tou výjimkou, že tam nezůstal předseda úřadu, jak je navrhováno zde. Od té doby je o ERÚ slyšel jenom v souvislosti s hádkami členů Rady, které vyústily v odvolání některých členů vládou. Stalo se tak na konci července s odvoláním na jejich blíže nespecifikovaný lobbing vůči regulovaným subjektům (údajně na základě poznatků tajných služeb . pozn. red). Odvolaní radní nařčení odmítli a avizovali, že se budou bránit soudní cestou. „Spory v několika případech vedly až ke zpochybnění legitimity rozhodování celého úřadu. Vzájemná animozita a z ní plynoucí snahy poškodit protivníky vytvářely i terén pro nelegitimní lobbistické aktivity. Součástí sporů byly totiž mj. snahy o získání vlivného zastání, což bylo spojeno s rizikem, že vyjádření podpory bude nebo již bylo směněno za poskytování výhod při rozhodování úřadu,“ doplňuje svá zjištění Bezpečnostní informační služba ve výroční zprávě, kterou zveřejnila v úterý.

Otázkou je, zda by podobný efekt, mělo i zřízení Rady ÚOHS tak, jak ji navrhují neziskové organizace. Ty jdou ve svých úvahách ještě dál a v další variantě navrhují stávající antimonopolní úřad rozdělit. Měl by vzniknout “Úřad pro dohled nad zadáváním veřejných zakázek“ jakožto nezávislý ústřední správní úřad. Úřad by podle nich byl samostatnou organizační složkou státu a vlastní účetní jednotkou. Tato varianta však již nemůže být považována za „rozpočtově neutrální“ a proto se prozatím podle informací Ekonomického deníku nesetkává s velkou podporou.

Proti rozdělení ÚOHS je logicky i jeho předseda Petr Rafaj, který právě působení v jednom domě vidí jako velkou výhodu, jelikož si úředníci mohou rychleji předávat informace. Výsledky mu dávají za pravdu. Podle analýzy agentury Policy and Regulatory Report, která se zabývala odhalenými a potrestanými kartelovými dohodami (bid rigging) ve 24 evropských státech v létech 2016-2019 je ÚOHS 2. nejúspěšnějším soutěžním úřadem. První je Francie, kde potrestali 20 dohod, ÚOHS jich potrestal 15. „Většina správních řízení vzejde ze spolupráce s Policií České republiky a především z naší vlastní činnosti. Máme totiž, na rozdíl od řady jiných soutěžních úřadů v Evropě, velkou výhodu, že ÚOHS kromě hospodářské soutěže vykonává i dozor nad zadáváním veřejných zakázek. Pokud je tedy prověřována některá veřejná zakázka a jsou u ní zjištěny podezřelé okolnosti, například podobnosti v nabídkách, pak se na věc upozorní lidé z odboru kartelů. Vše je v rámci jednoho úřadu a informace mohou být předány rychle, bez zbytečných průtahů a formalit. Náš kartelový odbor pak může zahájit své vlastní šetření, většinou tím, že vyjede na neohlášenou inspekci, aby přímo u podezřelých firem získal důkazy,“ řekl Rafaj v nedávném rozhovoru pro Ekonomický deník.

Znalci lhůt legislativních procesů odhadují, že pokud by k nějakým změnám v činnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže mělo dojít, nebude to dříve, než od roku 2022-2023. Klíčové bude, jestli se neziskovým organizacím podaří změny prosadit do té míry, aby je odsouhlasila vláda. Na vládě vzešlé z nových parlamentních voleb (řádný termín je 2021) pak bude, aby se s těmito změnami popasovala.

Jiří Reichl, Ekonomický deník