Anketa: Jaká byla nejvýznamnější událost v justici v roce 2019?

Soudní síň Městského soudu v Praze Foto: AIP architekti

Zatímco v minulých ročnících tradiční ankety České justice o nejvýznamnější událost roku obvykle dominovala jedna či dvě témata, letos se představitelé tuzemské justice neshodli. V odpovědích se střídá například novela insolvenčního zákona, úmrtí někdejšího místopředsedy Nejvyššího soudu a advokáta Pavla Kučery nebo zveřejnění Srovnávacího přehledu EU o soudnictví Justice Scoreboard 2019. Česká justice kromě justičních špiček oslovila například i politiky, kteří se tématu justice dlouhodobě věnují.


Marie Benešová, ministryně spravedlnosti

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová Foto: MSP

Je velmi těžké vybrat jen jednu největší událost. Za resort spravedlnosti jich mohu vyjmenovat několik. Máme za sebou např. první rok ostrého provozu elektronického monitorovacího systému, v červenci schválila vláda návrh zákona o lobbingu  (v listopadu se s ním seznámili zástupci poslaneckých klubů), cílem je zprůhlednit legislativní proces a umožnit veřejnosti přístup k informacím o kontaktech politiků a vysokých úředníků s lobbisty, od července je účinný insolvenční zákon, díky kterému dosahuje na oddlužení více lidí, nová pravidla dlužníky motivují ke splácení dluhů a preventivně působí na to, aby dluhy a dluhová past v budoucnu vůbec nevznikaly, v červenci jsme mimo legislativní plán vlády předložili novelu občanské zákoníku a občanského soudního řádu zabývající se problematikou dětských dluhů, návrh zamezuje tomu, aby nezletilí vstupovali do dospělosti s nezvladatelnou dluhovou zátěží, prosadili jsme nový zákon o znalcích, novelu zákona o soudech a soudcích, na vládu půjde také zákon o hromadných žalobách.


Pavel Šámal, předseda Nejvyššího soudu a kandidát na ústavního soudce

Událostí roku pro mne bylo zveřejnění Srovnávacího přehledu EU o soudnictví Justice Scoreboard 2019. Tento nezávislý přehled zpracovaný Evropskou komisí pro efektivnost justice CEPEJ ukázal, že je česká justice v dobré kondici, v některých aspektech je výkonnější, než justice v tradičních demokraciích západní Evropy. Například v rychlosti civilních řízení. I když může někdo namítnout, že zmiňuji přehled, který je vydávaný každoročně, letošní výsledky vyznívaly pro Českou republiku opět o něco příznivěji, než loni.

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal Foto: Ivan Holas

Naše společnost, která je dnes z mnoha zdrojů zahlcována především negativními zprávami, by měla být seznamována i s tím, co se nám daří. V případě justice to posiluje její důvěru. A právě důvěra veřejnosti ve spravedlivou justici je tím nejdůležitějším, čím by se měly soudy profilovat.
Proto jsme se u Nejvyššího soudu rozhodli na tuto zásadní zprávu Evropské komise navázat, spolu se senátory Ústavně-právního výboru Senátu k ní a k aktuálnímu stavu české justice uspořádali v listopadu mezinárodní konferenci a Nejvyšší soud veřejně vyhlásil program na podporu důvěryhodnosti justice v České republice.
Nechci, aby byla z mého vyjádření cítit jen samochvála, protože je mnoho věcí, které musíme zlepšit. I to nám Justice Scoreboard analýza ukázala a tyto nedostatky jsme si podrobně analyzovali nejen na zmíněné konferenci. Patří mezi ně také pouze průměrná důvěra v nezávislou justici. Respektive, v žebříčku států Evropské unie jsme v tomto aspektu někde uprostřed. Myslím si, že určitě máme na víc.


Václav Čapka, předseda Vrchního soudu v Olomouci

Nový předseda Vrchního soudu v Olomouci Václav Čapka Foto: Eva Paseková

Nejdůležitější události roku 2019 v tuzemské justici lze podle mě rozdělit na události personální a na události týkající se samotného chodu justice. V oblasti personální považuji za nejdůležitější událost roku rezignaci jednoho z nejvýznamnějších odborníků na trestní právo pana profesora Jana Musila na funkci ústavního soudce a nynější nominaci předsedy Nejvyššího soudu v Brně pana profesora Pavla Šámala do této funkce. V oblasti druhé přes určité výhrady pozitivně hodnotím navrhované změny v kárném řízení. Za jednoznačně nejhorší událost roku 2019 pro justici považuji zřízení elektrického generátoru přidělování věcí v insolvenčních věcech.


Vladimír Jirousek, předseda České advokátní komory

Předseda ČAK Vladimír Jirousek na konferenci Foto: Advokátní deník

Odpověď na tuto otázku bude v tom kterém případě podmíněna úhlem pohledu vymezeným příslušenstvím odpovídajícího k určitému stavu, jenž je součástí justice v širším slova smyslu. Vzhledem k významnému listopadovému výročí, a navíc vánočnímu času, lze navíc počítat i s jistým emočním přístupem. Sečteno, podtrženo: z pohledu předsedy České advokátní komory byla největší událostí roku 2019 veleúspěšná realizace projektu Advokáti proti totalitě.


 

Anna Šabatová, ombudsmanka

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová
Foto: ochrance.cz

Z pohledu své činnosti musím jmenovat 3 události: rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byl zrušen poplatek za podání podnětu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož je zákaz muslimského šátku ve škole diskriminací, a také fakt, že Ministerstvo spravedlnosti přešlo od slov k činům a vážně začalo pracovat na zveřejňování soudních rozhodnutí.


Kateřina Šimáčková, soudkyně Ústavního soudu

Vzhledem k tomu, že česká justice nemá žádnou reprezentaci ve smyslu Nejvyšší soudcovské rady, tak jejími nejsilnějšími figurami jsou předsedové soudů, a to zejména krajských, vrchních a nejvyšších soudů. Ti rozhodují nejen  o rozvrzích práce (tedy například i o specializacích a zatížení jednotlivých soudců), ale i  o soudcovských kariérách (povyšování, stážích na vyšších soudech, účasti na zahraničních akcích). Mohou svými opatřeními konkrétním soudcům a soudkyním život usnadnit i výrazně zhoršit.

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková Reprofoto: ČT

Proto mne potěšilo, že se v roce 2019 do výběrového řízení na předsedu Vrchního soudu v Praze přihlásili alespoň dva silní kandidáti – a to není banalita, protože při předchozím ustanovování do funkce předsedy Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš vůbec neměl protikandidáta. A zatím to vypadá, že má většina důvěryhodných osob v justici radost, že byl předsedou před pár dny jmenován Luboš Dörfl.
Hlavní důvod, proč toto téma zmiňuji, je ale budoucnost. V příštím roce 2020 se má měnit minimálně  pět předsedů krajských soudů a pravděpodobně se bude vybírat i nový předseda Nejvyššího soudu. Důležité je, aby výběrové komise byly nastaveny férově a aby se přihlásil dostatek kvalitních kandidátů a kandidátek a  je třeba, aby toto téma bylo řešeno transparentně a veřejnost jej bedlivě sledovala.  A s ohledem na hodnotu diverzity by mne velmi potěšilo, kdybychom konečně měli aspoň nějakou ženu – předsedkyni krajského, vrchního či nejvyššího soudu.


Karel Šimka, soudce Nejvyššího správního soudu

Největší justiční událostí roku 2019 bylo to, že se nic zvláštního nestalo a že i nadále nikdo konkrétní (žádný politik ani „justiční politik“ typu slovenského Štefana Harabina dřívějších dob) justici neovládá, není schopen ji ovládnout a nejspíš neovládne ani v příštích letech. A že o moc v justici se bojuje podstatně jemněji a rafinovaněji než v Maďarsku, Polsku či na Slovensku. Jsme nudně západoevropští a nejspíš ještě nějakou dobu zůstaneme.

Soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka Foto: NSS

Zastavení stíhání Andreje Babiše a opětovně pokračování v něm, zrušení zdanění církevních restitucí a signál, že by se předčasně mohl uvolnit post předsedy NS, jsou svým způsobem pouze provozní události, byť důležité. To se děje v Německu, Francii či třeba Izraeli také a patří to k politice, jejíž součástí justice je a bude, chtě nechtě.


Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu České pirátské strany

Jakub Michálek se zaměřuje na problémy justice a šéfuje pirátskému poslaneckému klubu Foto: ČPS

Jsou to trestní stíhání premiéra Andreje Babiše, nezávislost státních zástupců, nesrovnalost ohledně ovlivňování soudce Josefa Baxy ze strany prezidenta republiky, změna na postu předsedy Vrchního soudu v Praze a nástup Davida Ratha do vězení.


Petr Novák, předseda Krajského soudu v Ostravě

Za největší událost v tuzemské justici za rok 2019 považuji výměnu na postu ministra spravedlnosti.


Luboš Dörfl, předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem a budoucí předseda Vrchního soudu v Praze

Předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl Foto: archiv

Pro nás v Ústí je to nabytí účinnosti novely insolvenčního zákona, která vedla ke skokovému nárůstu insolvenční agendy.


Milan Bořek, předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem

Za největší justiční událost považuji úmrtí mnohaletého bývalého místopředsedy Nejvyššího soudu Pavla Kučery.


Eliška Wagnerová, bývalá ústavní soudkyně a senátorka

Přední česká právnička a politička Eliška Wagnerová Foto: Martin Ander

Asi to jsou změny na postech ve vedení obou nejvyšších soudů, které ovlivní směřování obou institucí na další dekádu.


Tomáš Valášek, ředitel Insolvence 2008

Z pohledu branže insolvencí, které se dlouhodobě věnuji, vidím největší události dvě:
První bylo zrušení tendru na nový insolvenční rejstřík, tzv. eISIR, druhým novela insolvenčního zákona, která znamenala skoro trojnásobný nárůst agendy insolvenčních správců.
Společně pak nedostatečná elektronizace, spolu s nárůstem agendy pro správce a soudy tak vytváří tlak nejen na soudy, ale rovněž na insolvenční správce, kteří navíc již deset let pobírají stejné odměny v situaci, kdy soustavně rostou náklady na mzdy, provoz.



Marek Benda, předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny

Marek Benda
Foto: archiv

Skoro všechny události v loňském roce byly takové dílčí a zatím bez konce. Za nejdůležitější asi pokládám rozhodnutí Ústavního soudu stran zdanění církevních restitucí. Skutečnost, že Ústavní soud zrušil zdanění tak vysokým poměrem, tak rychle a s tak silným odůvodněním ukazuje, jak moc ustoupili vládní představitelé komunistickým choutkám.


Miloslav Sedláček, předseda Krajského soudu v Plzni

Myslím, že by se dalo uvažovat o nabídce místa na Ústavním soudu panu předsedovi Nejvyššího soudu jako o skutečné události roku.


Eva Paseková