Hulík, Motejl nebo Resler: Výstava mapuje osudy desítky advokátů, kteří se vzepřeli totalitě

Česká advokátní komora (ČAK) dnes zahájila výstavu věnovanou desítce statečných osobností z řad advokacie, které působily v dobách nacistické okupace a komunismu. Mezi představenými bojovníky proti totalitě jsou známí právníci jako ombudsman Otakar Motejl, ale také polozapomenutá jména včetně Jaroslava Borkovce – jediného zástupce advokátního stavu popraveného v zinscenovaných politických procesech 50. let.

„Totalitní myšlení nás provází stále a je velmi nebezpečné. Proto je dobré připomínat, co bylo, abychom se z minulosti mohli poučit,“ uvedl k projektu Advokáti proti totalitě předseda ČAK Vladimír Jirousek.

Výstava se věnuje advokátům, kteří důsledně obhajovali klienty proti totalitním režimům a riskovali tím nejen své profesní postavení, ale často i vlastní život. Součástí expozice umístěné v sídle ČAK, tedy v Kaňkově paláci na Národní třídě, jsou osobní předměty z pozůstalostí i faksimile dobových dokumentů. K vidění je tak například Motejlův soudcovský talár, bible představitele katolického disentu Jána Čarnogurského, dýmky, brýle nebo kádrové posudky.

Návštěvníci se touto formou seznámí i s příběhem koncipienta Borkovce. Právník, jenž za druhé světové války pomáhal domácímu odboji a skončil kvůli tomu v německém vězení, byl po únoru 1948 obviněn za pokus o ozbrojený protikomunistický převrat. Přesně před 70 lety – 5. listopadu 1949 – byl popraven v pankrácké věznici.

V poúnorových procesech byl odsouzen i advokát a odbojář Jiří Křížek, a to ke 22 letům vězení za velezradu a vyzvědačství. Dodatečně byl zařazen do skupiny obžalovaných v čele s Miladou Horákovou, ačkoliv nikoho z obviněných neznal. Záminkou pro jeho potrestání byl fakt, že poskytoval právní služby šlechtě a západním, a tím pádem nepřátelským ambasádám.

Odvážným advokátem a odbojářem byl i Rastislav Váhala. Jeho životní kauzou se stala obhajoba generála Heliodora Píky, kvůli níž v roce 1950 advokacii opustil a poté pracoval manuálně. Další vzpomínanou osobností je loni zesnulá Dagmar Burešová, která zastupovala i matku Jana Palacha.

ČAK vzdala výstavou poctu i Kamillu Reslerovi, jenž byl po válce ustanoven obhájcem nacisty Karla Hermanna Franka. Předtím zastupoval desítky lidí popravených Němci a pozůstalým doručoval poslední vzkazy jejich blízkých. Často také – a mnohdy bezplatně – poskytoval právní služby umělcům, například Bohuslavu Reynkovi, Toyen nebo Jaroslavu Seifertovi.

Padesátá léta se stala osudným i pro Františka Hejného. On i manželka byli zatčeni a krutě mučeni, a nakonec byl odsouzen k pěti letům vězení, propadnutí veškerého jmění a ztrátě občanských práv a také k zákazu výkonu advokacie navždy. Propuštěn byl po dvou letech po prezidentské amnestii.

Z žijících advokátů vzdává výstava hold někdejšímu místopředsedovi federální vlády Čarnogurskému, Milanu Hulíkovi a Jiřímu Machourkovi. Machourek zastupoval za komunistického režimu disidenty. Svou obhajobu opíral o Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který československé soudy nejenže nerespektovaly, ale často ani neznaly. Disidenty – například The Plastic People of the Universe nebo řadu signatářů Charty 77 – zastupoval i Hulík.

Výstava potrvá nejméně do konce ledna, zájemci ji mohou zdarma navštívit ve všední dny i o víkendech. ČAK připravila také program pro školy.

(čtk)