Zpětný audit České televize podle Okamury neprošel, ústavní institucí se také nestane

Poslanci ústavně-právního výboru zamítli pozměňovací návrh Tomia Okamury (SPD). Chtěl změnou účinnosti ústavního zákona zpětný audit České televize a rozhlasu. Kontrolu veřejnoprávních médií, a to i zpětně, naopak umožní senátní návrh ústavního zákona předložený Hanou Kordovou Marvanovou. Získal souhlasné stanovisko od ústavně-právního výboru. Ústavní institucí se veřejnoprávní média ale nestanou.

Také tyto pozměňovací návrhy opozice byly zamítnuté. U většiny bodů se poslanci zdržovali hlasování, a proto nakonec neprošly.

Vyplynulo to z jednání ústavně-právního výboru (ÚPV) sněmovny. Senátní návrh na novelu ústavního zákona, kterým má kontrolu hospodaření veřejnoprávních médií vykonávat Nejvyšší kontrolní úřad, před výborem obhajovala senátorka Hana Kordová Marvanová (Bezpartijní za ODS a TOP09).

„Návrh pana Okamury byl v Ústavě naprosto zavádějící a zbytečný, protože NKÚ samozřejmě kontroluje vždy do minulosti. Takže je samozřejmost, že bude-li schválená možnost, aby NKÚ kontroloval ČT a ČRo, bude moci zkontrolovat hospodaření i před účinností novely. Máme na to i stanovisko legislativy NKÚ,“ upozornila Českou justici navrhovatelka novely senátorka Hana Kordová Marvanová.

Hana Kordová Marvanová upozornila, že senátní návrh schválila drtivá většina senátorů. Poté přítomné poslance ústavně-právního výboru požádala, aby senátní návrh „nechali, jak je“. Návrh podle ní „posílí důvěru ve veřejnoprávní média“.

Už v minulosti se stalo, že prostřednictvím pozměňovacích návrhů poslanci původní konstrukci zákona zbořili. Takže nakonec nebyla novela schválená vůbec.

Ohledně médií jsou vládní poslanci nejednotní

K tomu zpravodaj zákona Libor Vondráček (Svobodní za SPD) upozornil, že ústavní zákon musí projít ústavní většinou. K senátnímu návrhu dodali poslanci ústavně-právnímu výboru sedm pozměňovacích návrhů.

V následujícím hlasování pak vyhověli senátorce Haně Kordové Marvanové, když se opakovaně šest poslanců z deseti přítomných zdržovalo hlasování. Jednotný postoj k návrhu neměli ani poslanci vládní většiny.

Mohlo by vás zajímat

Majitelé firem v utajení. Vláda chce zamknout registr skutečných vlastníků

Například pro pozměňovací návrh předsedy sněmovny Tomio Okamury, aby NKÚ mohl hospodaření veřejnoprávních médií zkontrolovat i zpětně, hlasovali jen Libor Vondráček a předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé). Stejně dopadl návrh, který podle Libora Vondráčka „upřesňoval směřování veřejnoprávních médií“.

ČT a ČRo mají být zřízeny ústavním zákonem?

Ani pozměňovací návrh poslance Radka Vondráčka umožňující NKÚ kontrolu hospodaření mezinárodních institucí, nebyl přijatý. Opět šest poslanců nehlasovalo.

Neprošel také pozměňovací návrh, který mezi ústavní zákony řadí zákony zřizující veřejnoprávní média.

„Považujeme proto za vhodné, aby zákon, kterým jsou tyto právnické osoby zřizovány a kterým se vymezuje jejich postavení, podléhal stejnému režimu jako ostatní zákony utvářející ústavní rámec demokratického státu.“ Tak odůvodnili opoziční poslanci svůj pozměňovací návrh.

Ani opozici změny neprošly

Navrhovatelem této změny je Marek Benda (ODS) spolu s jedenácti poslanci všech opozičních stran. Poslanci navrhují, aby k přijetí zákona o poskytovatelích veřejné služby v oblasti televizního a rozhlasového vysílání bylo zapotřebí schválení sněmovny i Senátu. Jako je tomu u volebního zákona nebo u zákona o styku obou komor.

Podle navrhovatelů vyvolává fungování médií veřejné služby, České televize a Českého rozhlasu širší společenskou i odbornou diskusi. Jejich financování, programová nezávislosti i zakotvení v právním řádu se dotýkají citlivých oblastí svobody projevu a plurality informací, uvádějí poslanci.

Proto má být přínosné, aby se zákon o České televizi a Českém rozhlasu měnil „v co nejširší shodě napříč politickou reprezentací“.