Za týrání zvířat mají padat vyšší tresty. Ústavněprávní výbor podpořil návrh skupiny koaličních poslanců, kteří do trestního zákoníku chtějí zavést i novou skutkovou podstatu chránící před bezdůvodným usmrcením psa nebo kočky. Opozice upozorňuje na to, že za týrání zvířat tak v některých případech mohou padat přísnější tresty než za domácí násilí.
Podle zástupkyně předkladatelů poslankyně Jany Hanzlíkové (ANO) má navrhovaná úprava posílit princip v občanském zákoníku, že zvíře je smysly nadaný živý tvor. „Děje se tak ve všech právních systémech EU, přehodnocuje se postavení zvířete. Společnost vnímá usmrcení zvířete z rozmaru nebo nenávisti za morálně neakceptovatelné,“ řekla Hanzlíková.
Jen psi a kočky
Debata na Ústavněprávním výboru Sněmovny se točila kolem výběru dvou druhů zvířat – psa a kočky, které získají privilegované postavení. Nová skutková podstata má u těchto nejčastějších domácích mazlíčků trestat zabití ze zavrženíhodných důvodů.
Poslanec Karel Haas (ODS) návrh označil za ukázku „ad hocisimu“, kdy je trestní právo měněno na základě kazuistiky. „Jako extrémně nebezpečné mě připadá, že měníme trestní politiku tím, že vzejde politická poptávka,“ řekl. Upozornil na to, že objasněnost těchto trestných činů na zvířatech se pohybuje pod 25 %.
Ztráta zájmu o chov?
„Diskuse není nová, běží 13 let od přijetí novely trestního zákoníku, který předefinoval postavení zvířete z věci na živého tvora,“ zavzpomínal poslanec Marek Benda (ODS). Upozornil na to, že podle důvodové zprávy má být zavrženíhodná pohnutka naplněna i tehdy, kdy chovatel ztratí zájem o chov.
To má význam v okamžiku, kdy by v rámci pozměňovacích návrhů došlo k úpravě dvou vyjmenovaných druhů zvířat na všechna zvířata. Chovatel hospodářských zvířat by tak podle návrhu mohl být stíhán za porážku slepice nebo králíka.
Kritizoval rovněž to, že kvůli této nové skutkové podstatě zákonodárci sahají na trestní sazby i u dalších trestných činů týkající se lidských obětí. Například u týrání osob žijících ve společném obydlí se dolní hranice zvedá z 6 měsíců na jeden rok. Podle Bendy to nemá jiné opodstatnění, než aby zločiny na zvířatech nebyly trestány přísněji než zločiny na lidech.
Že k tomu může i tak v některých případech dojít, na to upozornila pirátská poslankyně Kateřina Stojanová. Nejen z těchto důvodů Piráti návrh nepodpořili.
Mohlo by vás zajímat
Pozměňovací návrhy ještě přijdou
Rozšíření okruhu vyjmenovaných zvířat přitom avizoval navrhnout poslanec a zpravodaj tisku Jiří Pospíšil (TOP 09). I on přitom vidí problém více v aplikační praxi soudů, nikoliv v podobě trestního kodexu. „Soudy by mohli ukládat nepodmíněné tresty a nedělají to. Pro mě je problém vyčlenění kočky a psa. Copak kůň je méně hodnotné ušlechtilé zvíře?“ vznesl dotaz do pléna. Hodlá proto navrhnout rozšíření působnosti nové skutkové podstaty na všechna zvířata.
Předsedkyně výboru Renata Vesecká (Motoristé) zdůraznila, že ochrana psů a koček byla dlouhou dobu na okraji zájmu. Bez nové skutkové podstaty by některé případy zůstaly mimo rámec trestněprávní odpovědnosti. „Odstraňuje to bílé místo v trestněprávní rovině. Reaguje to na změnu přístupu ke zvířeti jako k živému tvoru,“ dodala. Irena Válková (ANO) upozornila, že pojem zvíře se v trestním zákoníku objevuje na řadě míst a je proto vhodné ho ve výkladových ustanoveních zpřesnit.
Po schválení ústavněprávním výborem pokračuje návrh do druhého čtení ve Sněmovně.
