Advokát, který během několika let podal téměř šest tisíc insolvenčních návrhů, čelil podezření, že k získávání klientů využívá spolek poskytující poradenství zadluženým lidem. Kárný senát České advokátní komory (ČAK) ho nejprve uznal vinným a potrestal pokutou. Po odvolání a novém dokazování ale případ skončil opačně. Komora advokáta letos v květnu kárné žaloby zprostila. Nepodařilo se totiž prokázat, že spolek k náboru klientů skutečně používal.
Kárná žaloba advokátovi vytýkala, že nejméně od července 2021 do října 2022 používal k náboru klientů spolek, který lidem nabízel služby související s insolvencí a bezplatné poradenství. Spolek měl některým zájemcům doporučovat právě tohoto advokáta, aby jim sepsal a podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Uvedl to nejnovější Bulletin advokacie.
Tisíce návrhů a malá kancelář
Pozornost kontrolních orgánů Komory vzbudil především rozsah advokátovy činnosti. Ke dni 17. dubna 2024 měl podle údajů uvedených v kárné věci podat nejméně 5 834 insolvenčních návrhů. Za dobu výkonu advokacie přitom měl maximálně současně dva advokátní koncipienty a jednoho zaměstnaného advokáta.
Podezření posilovalo i propojení se spolkem. Ten sídlil na stejné adrese, na níž měl advokát pobočku. Na internetových stránkách spolku bylo navíc uvedeno, že osobní údaje návštěvníků mohou být poskytnuty také kárně obviněnému advokátovi. Kárný žalobce z toho dovozoval podezření, že lidé, kteří se na spolek obrátí kvůli dluhům, následně míří právě k němu.
Advokát spolupráci při náboru odmítal. Připustil, že jej spolek některým dlužníkům doporučuje, tvrdil však, že tak činí z vlastní iniciativy a bez úplaty. „Doporučení Spolku na kárně obviněného se děje bez písemné či ústní dohody, pouze z iniciativy Spolku,“ shrnuje Bulletin jeho obhajobu. Podle advokáta proto nebylo možné dovodit, že by spolek používal k získávání klientů.
Někteří klienti advokáta ani neznali
Při prvním projednávání případu zazněly i pozoruhodné výpovědi klientů. Jeden uvedl, že advokáta vůbec nezná a vše po telefonu vyřizovala jeho matka. Jiný vypověděl, že kvůli dluhům dostal kontakt na spolek a vše následně řešil telefonicky. „Nikdy u žádného advokáta v této věci nebyl,“ popisuje jeho výpověď rozhodnutí.
První kárný senát nakonec dospěl k závěru, že provinění bylo prokázáno. Argumentoval mimo jiné právě enormním množstvím podaných návrhů. V období od června 2019 do listopadu 2022 jich advokát podal celkem 5 834 a podle rozhodnutí byl vůbec největším zpracovatelem insolvenčních návrhů v České republice.
Senát považoval za vyloučené, že by při takovém objemu práce nedocházelo ke koordinaci se spolkem či další společností. Advokáta proto uznal vinným a uložil mu pokutu.
Návrhy připravovalo kolem deseti lidí
Advokát se ale odvolal a předložil další důkazy. Tvrdil například, že pro něj dlouhodobě pracuje více lidí, kteří insolvenční návrhy zpracovávají za odměnu. Odvolací kárný senát následně původní rozhodnutí zrušil. Podle něj nebyl žalovaný skutek prokázán nade vší pochybnost a bylo nutné dokazování doplnit.
Při novém projednání pak vyšlo najevo, jak kancelář tisíce návrhů zvládala. Advokát vypověděl, že jedna z jeho dlouholetých spolupracovnic není advokátkou ani koncipientkou a kromě ní návrhy zpracovávalo přibližně deset dalších lidí. Podle jeho slov měli k tomuto účelu i chráněnou dílnu a pracovali o sobotách a nedělích. Každý návrh měl advokát následně zkontrolovat a osobně odeslat soudu prostřednictvím datové schránky.
Jeho dlouholetá spolupracovnice popsala, že kancelář v minulosti zvládala kolem 20 insolvenčních návrhů denně. V době její výpovědi jich bylo přibližně pět až deset denně.
Další zpracovatel vypověděl, že návrhy připravuje na základě živnostenského oprávnění pro „administrativní služby“. Dostane přiděleného klienta, vytvoří potřebné přílohy a připraví insolvenční návrh i návrh na oddlužení. S klienty sám nekomunikuje.
Vazby existovaly, důkaz o náboru chyběl
Ani rozsáhlé nové dokazování však podle kárného senátu neprokázalo samotný skutek uvedený v žalobě.
Senát připustil, že mezi advokátem a spolkem lze dovozovat určité vzájemné vazby. Jednu ze svědeckých výpovědí dokonce označil kvůli rozporu s listinnými důkazy za nedůvěryhodnou. Žádný z provedených důkazů ale podle něj jednoznačně nepotvrdil, že advokát spolek používal k náboru klientů nebo že se spolek podílel na jeho činnosti při sepisování a podávání insolvenčních návrhů.
Nestačilo ani to, že někteří klienti uvedli, že se s advokátem osobně nikdy nesetkali. Podle senátu mohli jednat s jeho spolupracovníky. Advokát navíc předložil plné moci udělené jednotlivými klienty.
Kárný senát proto uplatnil zásadu in dubio pro reo, tedy v pochybnostech ve prospěch obviněného. Rozhodnutím ze 4. května 2026 advokáta kárné žaloby zprostil.
