Česká advokátní komora (ČAK) udělila in memoriam advokátní medaile cti bratrům Jiřímu a Vladimíru Kloudovým. Ocenila jejich odvahu, pomoc lidem za nacistické okupace a věrnost hodnotám práva a demokracie. Medaile předala 6. listopadu předsedkyně Komory Monika Novotná v jejím sídle na pražské Národní třídě.

Ocenění předala předsedkyně ČAK Monika Novotná při slavnostním setkání za účasti hostů ze všech justičních profesí a rodiny Kloudových. Komora tak připomněla mimořádnou odvahu obou bratrů a jejich neochvějnou věrnost hodnotám práva, svobody a demokracie.

„Z dění ve světě a bohužel i u nás v České republice můžeme pozorovat, že hodnoty demokratické společnosti a právního státu nejsou ani dnes samozřejmostí. O to více považuji za správné připomínat si ty, kteří právě za obranu těchto hodnot neváhali obětovat to nejcennější, tedy svou svobodu, majetek, a dokonce i život,“ uvedla Monika Novotná.

Pokračovali v advokátní tradici rodiny

Bratři Kloudovi navázali na advokátní tradici svého otce Antonína Kloudy, významného prvorepublikového politika, advokáta a bývalého prezidenta Advokátní komory v Čechách. Oba se za druhé světové války zapojili do protinacistického odboje a pomáhali lidem, kterým hrozilo zatčení nebo smrt, uvedla ČAK.

Jejich příběhy jsou svědectvím o tom, že advokátní poslání může v mimořádně těžkých dobách znamenat mnohem víc než samotnou právní pomoc.

Přežil koncentrační tábory i komunistické vězení

Jiří Klouda byl významným prvorepublikovým advokátem. V době okupace nedokázal jen přihlížet. Pomáhal lidem ohroženým zatčením a smrtí, zajišťoval peníze, úkryty, potraviny i falešné doklady a pomáhal lidem uniknout z Protektorátu. Jeho pomoc směřovala také k parašutistům. Věděl, že za to může zaplatit vlastním životem, přesto pokračoval a vždy důsledně dodržoval advokátní mlčenlivost.

V roce 1943 byl zatčen a prošel koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald. Přežil, po válce se však musel vyrovnat se ztrátou nejbližších – manželky Marie i bratra Vladimíra, kterého nacisté popravili. Vrátil se k advokacii, ale v roce 1950 ho zatkl komunistický režim a ve vykonstruovaném politickém procesu odsoudil ke dvanácti letům vězení. Za mřížemi strávil deset let.

Když se v roce 1960 vrátil domů, bylo mu 57 let. K advokacii se už vrátit nesměl a živil se jako pomocný dělník. Ani po letech nespravedlnosti se nevzdal hodnot, kterým zasvětil svůj život – odvahy, spravedlnosti a pomoci druhým. V roce 1975 se dočkal rehabilitace. Zemřel v roce 1983.

Bratr pomáhal parašutistům a nikoho neprozradil

Medaile cti od České advokátní komory.
Foto: ČAK

Vladimír Klouda, mladší bratr Jiřího, byl rovněž významným českým advokátem. Pro ty, kteří ho znali, nebyl jen právníkem, ale člověkem s velkým srdcem. Zastával se chudých a podporoval lidi v těžkých životních situacích, svou pomoc nikdy nepovažoval za výjimečnou, píše Komora.

S příchodem okupace se jeho odvaha projevila naplno. Zapojil se do odboje, pomáhal ukrývat a podporovat odbojáře a zajišťoval jim finanční i právní pomoc. Zároveň se podílel na předávání důležitých informací z kanceláře Emila Háchy prezidentu Edvardu Benešovi do Londýna. Pomáhal také parašutistům z výsadků Anthropoid a Silver A.

V únoru 1943 ho zatklo gestapo. Následovaly výslechy a nakonec rozsudek smrti. Ani přesto nikoho neprozradil a raději vzal vinu na sebe. V říjnu 1944 byl v Drážďanech popraven, bylo mu pouhých 40 let. Jeho příběh připomíná člověka, který spojil odbornost s lidskostí, odvahu se skromností a osobní statečnost s ochotou obětovat se pro druhé.

Medaile převzali potomci rodiny

Medaili cti za Jiřího Kloudu převzali společně jeho vnučka a vnuk – Jana Klímová a Jan Trnka. Medaili cti za Vladimíra Kloudu převzal jeho vnuk Jan Klouda, který za rodinu pronesl několik slov.

„Když člověk nemá hodnoty, o které by se mohl opřít, nemá nic. Obdivuji své předky, kteří za druhé světové války dokázali pomáhat ostatním a aktivně se zapojili do odboje navzdory rizikům, která na sebe vědomě brali. Síla jejich přesvědčení musela být ohromná. Mého dědečka Vladimíra Kloudu popravili nacisté za velezradu a mého prastrýce Jiřího Kloudu dlouhá léta věznili nacisté i komunisté. Po převratu v roce 1948 již jemu i dalším členům rodiny nebylo umožněno vykonávat nadále advokacii a důsledky jejich postoje nesla celá rodina. Nesmírně si proto já i celá naše široká rodina vážíme ocenění, které se jim Česká advokátní komora rozhodla udělit. Jejich příběh je důležité připomínat i dnes v době zastrašování ze strany veřejné moci a postupného okrajování právního státu,“ řekl Jan Klouda.