Někteří soudci a odborná veřejnost kritizují praxi, kdy úřady ignorují rozhodnutí správních soudů, přičemž chybí procesní nástroj, jak docílit vymahatelnost těchto rozhodnutí. Změnu v rámci novely soudního řádu správního proto plánuje předložit jako poslaneckou iniciativu předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Navrhovaná úprava nemá podle Michálka ambici měnit rozsah pravomoci soudu v otázce přezkumu. Cílem je, aby zde byla povinnost respektovat závazný právní názor soudu. Dnes, přestože žalobce u soudu uspěl a rozhodnutí úřadu bylo zrušeno, nemá žádný procesní nástroj, aby toto rozhodnutí bylo úřadem také respektováno. Podle kritiků současného stavu je totiž na libovůli správního orgánu, zdali se závazným právním názorem soudu bude řídit, či nikoliv. Žalobce by měl mít nově v rukou vymahatelný rozsudek, který mohl být za pomoci exekutora také vynutitelný. Soud by však podle Michálkova návrhu nerozhodoval meritorně vždy, ale jen tehdy, když byl skutkový stav náležitě objasněn. Nebo tehdy, jestliže správní orgán rozsudek soudu již jednou nerespektoval.
Michálek k problematice tento týden uspořádal pracovní setkání s právníky z praxe, zástupci ministerstva a justice. Soudní řád správní v současné době v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu umožňuje soudu pouze zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení. Soud má sice pravomoc zavázat v odůvodnění svého rozsudku úřad svým právním názorem, avšak často dochází k situaci, kdy správní orgán opětovně rozhoduje odlišně, právní názor soudu nerespektuje, případně opakovaně vydává rozhodnutí nesrozumitelná či nepřezkoumatelná.
„Křeček v kolečku“
V úvodu Michálek účastníky seznámil se svými zkušenostmi se správními soudy v oblasti žádostí o poskytnutí informací podle zákona 106/1999 Sb. Upozornil na problematickou délku řízení, která je z krajů nejhorší v Praze. Zatímco na Městském soudu v Praze trvá podle posledních statistik řízení průměrně 569 dní, v Brně je to 516 dní. Nejlépe je na tom Krajský soud v Českých Budějovicích, kde řízení trvá v průměru 207 dní. „Sám jsem zažil případ, kdy úřad až po pěti letech splnil to, co mu ukládá zákon,“ uvedl Michálek s tím, že si pak někdy člověk připadá v rámci řízení jako „křeček v kolečku“. Exekuční soudy dnes u správních rozhodnutí namítají absenci materiální vykonatelnosti.
Přítomní advokáti či daňoví poradci nejvíce upozorňovali na nerespektování rozsudků ze strany správních orgánů v oblasti správy daní a proplácení léčby zdravotními pojišťovnami. „Daňová správa si dělá z rozsudků trhací kalendář,“ uvedl poradce Jiří Nekovář.
Podle advokáta Jiřího Buryana z AK Havel&Partners se v zahraničí většinou správní soudy s takovým probléme nepotýkají. V tuzemské justici vidí jako problém to, že pokud soud zruší rozhodnutí správního orgánu, nezazní v rámci výroku pokyn, jak má úřad postupovat. Vodítko bývá pouze v odůvodnění, které často správní orgán nepochopí nebo se jím neřídí.
Posílení MS v Praze
Na pracovním setkání se k problematice vyjádřil i náměstek ministryně spravedlnosti pro legislativu Michal Franěk. Podle něj se problematika skládá ze dvou částí: délky řízení a rozsudků správních soudů. Městskému soudu v Praze bylo nyní kvůli posílení přiděleno více prostředků na nesoudcovský personál.
Zavedení komplexního apelačního principu by ale podle něj přispělo k dalším průtahům. Soud by totiž musel provádět například dokazování a rozsáhlé právní posuzovaní věci. Princip dnes částečně existuje v agendě svobodného přístupu k informacím, přestupkové agendě nebo by se měl objevit v novém stavebním zákonu. „Plná apelace by ale znamenala posílení soudů z řad odborníků, protože rozhodování je často velice odborné,“ upozornil Franěk.
I někteří zástupci justice poukazují na to, že hlavním problémem je, že v současné době není možné zajistit vymahatelnost rozsudků správních soudů. Úprava by podle nich měla zaručit vymahatelnost a vynutitelnost, přičemž nedojde k zásahu do sféry státní správy. Soudům by ubyly žaloby pro nečinnost, které vznikají zejména tehdy, když správní orgány v pokračujícím řízení nerespektují závazný právní názor soudu.
Pokud bude soud mít možnost hned napoprvé spor mezi žalobcem a správním orgánem definitivně rozhodnout a zavázat správní orgán ke skončení správního řízení určitým způsobem, zvýší se podle Michálka efektivita správního soudnictví, a tím dojde k eliminaci zbytečných následných sporů před správními soudy i Nejvyšším správním soudem.
Podle informací České justice ale návrhu nejsou nakloněni zástupci Nejvyššího správního soudu, kteří prosazují novelu soudního řádu správního, která rozšiřuje institut tzv. nepřijatelnosti kasační stížnosti. Účelem navrhované změny je odlehčit stále zatíženějšímu Nejvyššímu správnímu soudu a je obava, aby Michálkova iniciativa neohrozila prosazení této úpravy.
Eva Paseková
