Spor o kárná řízení: Chybí pouze možnost odvolání, zní z justice

Jednání kárného senátu Foto: ČJ

Je zbytečné měnit tak rozsáhle zákon o kárných řízeních se soudci, státními zástupci a exekutory, když stávající podoba je funkční. Shodli se na tom vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová a ústavní soudce Tomáš Lichovník v pořadu Otázky Václava Moravce. Co chybí, je dvoustupňovost řízení. „Dneska to vidím jako soudce Ústavního soudu, také jako velmi potřebné, protože dnes jediné jediná možnost, jak se bránit, pominu-li obnovu řízení, proti rozhodnutí rozhodnutí kárného senátu, je ústavní stížnost,“ uvedl Lichovník. Na tom se dlouhodobě shoduje velká část představitelů justice.

Pravidla kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory se mají brzy změnit poměrně radikálně. Novelu již schválila vláda, nyní ji posoudí poslanci. Norma prosazuje odlišné složení kárných senátů a také možnost podat odvolání. Kárné žaloby by tak projednávaly senáty u vrchních soudů, případná odvolání pak Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud (NSS) v senátech složených výhradě ze soudců. Změnily by se také lhůty pro možné podání kárné žaloby. Po prvotní kritice justice resort návrh významně přepracoval.

Ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu tvrdí, že kárné senáty nejsou v současném složení dostatečně efektivní. V novele chce zachovat spolurozhodování přísedících z nesoudcovských právnických profesí, zároveň chce ale postavení soudců při rozhodování posílit.

Podle Lenky Bradáčové se současný systém kárných řízení u NSS osvědčil. „Já jsem stála před Nejvyšším správním soudem coby kárná žalobkyně osmkrát, jednou jsem byla v pozici obhájkyně kárně souzeného státního zástupce a přesto, že jsem ne vždy uspěla, ve třech věcech došlo ke zproštění státního zástupce mého návrhu, přesto veškerá rozhodnutí vždy byla velmi přesvědčivá, přesvědčivě odůvodněná a já to samotné řízení před Nejvyšším správním soudem považuji v současné době za efektivní a velmi důvěryhodné,“ uvedla s tím, že jedinou výhradu má k tomu, že pro účastníky neexistuje možnost odvolání pro účastníky kárného řízení. To ostatně ČR vyčítá i protikorupční skupina států Rady Evropy GRECO. „V tomto případě to je úvaha správná, tam není proti tomu nic, já se domnívám, že není potřeba měnit celý koncept toho kárného řízení v případě, že by se dotvořila druhá instance, která by pravděpodobně byla složená ze soudců, profesionálů. To znamená, že ten senát by byl jednobarevný, soudcovský. Proti tomu by státní zástupci rovněž nic nenamítali, ale to současné složení těch prvoinstančních senátů mně připadá velmi efektivní a přesvědčivé,“ dodala vrchní státní zástupkyně v ČT.

Novelu už dříve v meziresortním připomínkovém řízení odmítl jak NSS, tak Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). „Navrhovanou koncepci kárného soudnictví Nejvyšší správní soud shledává překvapivou, nedostatečně promyšlenou, nefunkční a vykazující řadu systémových nedostatků“, stojí v úvodu připomínek NSS k návrhu zákona. Podle NSZ nejde o novelu, ale o nový zákon, který je „příliš složitý a nadbytečně podrobný“. Ministerstvo by proto mělo zvážit spíše předložení nového zákona.

Tomáš Lichovník míní, že změny by se měly dít, pokud něco nefunguje. To ale podle něj pro současný systém kárných řízení neplatí. Problémem je absence institutu odvolání – dnes ho nahrazuje Ústavní soud. „Ale Ústavní soud posuzuje to rozhodnutí podle úplně jiných kritérií, takže to není klasické odvolání, nelze stav napravit některá případná pochybení, takže myslím si, že je škoda dávat první stupeň pryč Nejvyššího správního soudu, kde dobře funguje, ale určitě by bylo velmi dobré, pokud by se zřídila odvolací instance, například u Nejvyššího soudu,“ dodal s tím, že tak to novela navrhuje a zároveň předloha obsahuje některá další zlepšení, o kterých by se uvažovat mělo.

Spor o prodloužení lhůt

Za současný model kárných řízení se důrazně postavil i bývalý předseda NSS Josef Baxa. V návrhu mu vadí mimo jiné „nesmyslné a neodůvodněné“ prodloužení subjektivní lhůty pro podání kárného návrhu. „Není to tak dávno, kdy ta lhůta byla dvouměsíční, pak se ztrojnásobila na šest měsíců a teď má být dvanáct měsíců. To je dvanáct měsíců totální nejistoty. A když to přeženu, tak předseda soudu se dozví o nějakém kárném provinění soudce a řekne, podívej se, já tě mohu hned poslat do kárného řízení, ale já tě tam nepošlu, mám rok času. A buď hodný nebo udělej to, co potřebuji,“ uvedl v rozhovoru pro Českou justici. Dodal, že i ostatní účastníci mají v soudním řízení poměrně krátké lhůty.

Otázka lhůt pro možné podání kárné žaloby je podle Lenky Bradáčové věcí politickou. „Souhlasím tady s některými výtkami, které z ministerstva zazněly, že ministr spravedlnosti má velmi omezený prostor pro to, aby mohl reagovat na některá pochybení, protože je svázán i tou subjektivní lhůtou, která se odvíjí i od jiných funkcionářů,“ řekla v OVM.

Senáty prvoinstančních kárných senátů vrchních soudů mají být složeny ze tří profesionálních soudců a tří přísedících z řad státních zástupců, advokátů a osob vykonávajících jiná právnická povolání. Předsedou těchto senátů má být soudce vrchního soudu, jeho zástupcem pak soudce krajského soudu a další soudce okresního soudu, oba pak z obvodu tohoto vrchního soudu.

Senáty odvolacích senátů obou nejvyšších soudů mají být tříčlenné, složené ze soudců těchto soudů. Po pětiletém funkčním období bude moci člena kárného senátu navrhnout opět až po uplynutí pěti let, což je podle informací České justice terčem kritiky některých předsedů soudů, kteří argumentují zbytečným plýtváním specifickými zkušenostmi člena kárného senátu.

Mezi další navržené změny patří zavedení možnosti dohody o vině a kárném opatření, což je obdoba dohody o vině a trestu v trestním řízení. Ministerstvo chce také uzákonit možnost podmíněného zastavení kárného řízení.Novela má nabýt účinnosti 1. ledna 2021.

Eva Paseková