Zákaz ozbrojených skupin míří do sněmovny, spolek za práva držet zbraň uklidňuje vášně

Ministerstva obrany a spravedlnosti patřila k úřadům, které doporučily neutrální stanovisko Foto: archiv

Návrh zákona na zákaz zakládání, vyzbrojování a účasti v politických či náboženských ozbrojených skupinách byl schválen vládou. Pro mnohé může být matoucí, že tento návrh, který nyní míří do sněmovny jako návrh poslanecký, je pozměněná verze původního návrhu ministerstva vnitra. Pod novinku se nyní podepsalo 24 poslanců reprezentujících všechny politické strany zastoupené v Parlamentu ČR. Mimořádná shoda má praktické důvody.

Poslanecký návrh zákona „o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky“ schválila vláda na svém jednání dne 6. ledna 2020.
Jde o lehce pozměněnou verzi návrhu zákona totožného názvu z dílny ministerstva vnitra ze září 2019, která měla být součástí komplexní změny zbraňové legislativy, přičemž zákaz zakládání ozbrojených skupin nazvalo ministerstvo vnitra zákonem nadstavbovým. Česká justice o návrhu informovala už 13. září 2019.

Legislativci technicky reagují na události

Jenže mezitím došlo k událostem, na které chce a zčásti musí legislativci reagovat. Například 3. prosince 2019 Česká republika definitivně u Soudního dvora EU prohrála spor s Evropskou komisí o tzv. zbraňovou směrnici a český stát musí urychleně dokončit implementaci evropské legislativy. Kromě toho je znovu navrhována novela ústavního zákona o právo držet zbraň na obranu života a majetku.

Aby dosažená shoda a obrovské penzum odvedené práce na původním komplexu zákonů, z nichž některé nesouvisejí s tzv. evropskou zbraňovou směrnicí – což je případ zákazu ozbrojených skupin – nepřišly vniveč, z praktických důvodů se tohoto „nadstavbového zákona“ ujímá skupina poslanců z vládních i opozičních stran, která ho v pozměněné verzi nyní sama navrhuje.

Že jde o důvody praktické respektive technické, potvrdil na dotaz České justici i prezident spolku LIGA LIBE Pavel Černý. Spolek LIGA LIBE hájící občanská a bezpečnostní práva občanů byl od počátku u tvorby této legislativy v rámci pracovní skupiny ministerstva vnitra. Jak vyplynulo z jeho vyjádření pro Českou justici, celá situace může být trochu matoucí a pro některé občany nesrozumitelná.

LIGA LIBE uklidňuje vášně

Ostatně proto spolek vydal i na svém facebookovém profilu apel k uklidnění vášní: „Vážení, v souvislosti se včerejších schválením vládou návrhu „o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky, který média prezentují jako ,zákaz domoobran´, jsme se rozhodli ztišit zde trochu vášně a potřebně k tomu leccos vysvětlit,“ uvádí své vysvětlení Pavel Černý. O domoobraně ovšem mluvil původní ministerský návrh, nikoli nynější vládou schválený poslanecký návrh.

„Tento nadstavbový zákon připravilo během posledních dvou let Ministerstvo vnitra a diskutovaly o něm čile i pracovní skupiny, které Ministerstvo vnitra svolalo k přípravě nové zbraňové legislativy. A to včetně naší LIGY LIBE, která zde vše intenzivně připomínkovala, s úředníky MV, kteří byli velmi otevřeni rozličným názorům a rozhodně nemají snahu nějak poškodit (či dokonce zotročit) české majitele legálních soukromých zbraní, o tomto často a nemálo diskutovala. A tak se podařilo společně najít nejen četné kompromisy, ale v mnohém dokonce nám tvůrci onoho zákona dali zapravdu a zapracovali některé naše námitky – a dokonce při úpravách textu vzali v úvahu některé naše nemalé obavy, neb každý zákon se dá následně nějak nešťastně uchopit či dokonce zneužít,“ uvádí doslova k poslaneckému návrhu Pavel Černý. „To, co tato legislativa zakazuje (a stanovuje na to pokutu) je ,vytváření ozbrojených paramilitárních skupin, které chtějí za použití zbraní prosazovat nějakou ideologii´,“ vysvětluje prezident LIGY LIBE.

Možnost, že by stát zabavil zbraně, se naopak ruší

Podle vyjádření Pavla Černého naproti tomu nyní předložený nadstavbový zákon upravuje „zásadní věc, kterou média většinou nezmiňují – tzv. systém střelecké přípravy, což bude dobrovolný státem garantovaný systém akreditovaných kurzů pro výcvik ve střelbě, používání zbraní“.  „Celý systém střelecké přípravy bude vytvářet tzv. stanovenou zálohu státu pro reakce na krizové stavy či ohrožení státu. Jinými slovy, pokud by pak stát někoho třeba na základě branného zákona v době krize odvedl výkonu vojenské služby, bude už vědět, že ta osoba má za sebou tyto kurzy v nakládání se zbraněmi a je tedy nějakým způsobem využitelná lépe než ,člověk z ulice´. Nadstavbový zákon dokonce počítá do budoucna i s možností převádění zbraní, střeliva a podobného materiálu přímo od státu účastníkům systému střelecké přípravy,“ uvádí Pavel Černý.

„V ještě čerstvé paměti máme, že ze zákona o zbraních bylo v roce 2016 vypuštěno ustanovení umožňující vládě nařídit legálním držitelům odevzdání zbraní státu v případě některých krizových stavů. Problém je, že ale podobné, byť o něco mírnější ustanovení (§ 7) zůstalo doposud v krizovém zákoně. Nadstavbový zákona toto ustanovení krizového zákona ruší a sám stanovuje některé možnosti speciálních opatření v době krizových stavů, a zároveň přináší dvě podstatné novinky. Jednak umožňuje pro dobu krizového stavu mimořádně podmínky nakládání se zbraněmi i uvolnit (např. dokonce povolit viditelné nošení), a jednak (a to hlavně) výslovně stanovuje, že žádné mimořádné opatření nesmí být v rozporu se zájmem legálních držitelů na ochranu života, zdraví nebo majetku. Jinými slovy, teprve teď se tímto díkybohu opravdu ruší možnost, aby stát v době nějaké krize zbraně prostě zabavil,“ vysvětluje k novému návrhu Pavel Černý.

Jak má vypadat nově formulovaný zákaz ozbrojených skupin:

Hlava II

Zákaz ozbrojených skupin

  • 3

(1) Zakazuje se zakládat, organizovat nebo vyzbrojovat ozbrojenou skupinu anebo účastnit se její činnosti.

(2) Ozbrojenou skupinou se rozumí skupina osob, která zároveň

  1. a) má povahu paramilitární ozbrojené složky,
  2. b) je určena k ozbrojenému prosazování cílů založených na politické, náboženské nebo jiné ideologii, a
  3. c) nakládá se zbraněmi, usiluje o získání přístupu ke zbraním, nebo organizuje osoby, které zbraněmi nakládají.

Z důvodové zprávy vyplývá, že tzv. ozbrojená skupina musí vykazovat všechny určené znaky zároveň, aby moha být identifikována jako ozbrojená skupina. Musí se nejen jednat o uskupení s určitou vnitřní organizační strukturou parabezpečnostního typu, musí se současně jednat o skupinu, která sleduje prosazení určitých politických, náboženských nebo obdobných společenských cílů, založených na určité ideologii a dosažení těchto cílů musí zahrnovat (nebo aktivně připouštět) i jejich ozbrojené prosazení.

Zavádí se systém podobný švýcarskému

Návrh zákona dále obsahuje totéž, co původní ministerský návrh, totiž zřízení systému střelecké přípravy, které budou organizovat ministerstvo vnitra a ministerstvo obrany. „Účast na programu střelecké přípravy je dobrovolná. Osoba účastnící se programu střelecké přípravy nemá nárok na náhradu nákladů své účasti na něm, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,“ uvádí se doslova v poslaneckém návrhu.

Podle slov Pavla Černého jde o významnou věc pro občany a pro vnitřní bezpečnost státu bez ohledu na to, kdo je právě ve vládě. „Tento systém napodobuje systém švýcarský nebo finský,“ vysvětlil pro Českou justici prezident LIGY LIBE.

Mimořádně významné je pak ustanovení § 17, které vládě ukládá, aby zjistila zabránění zneužití evidence držitelů zbraní a konstatuje, že za krizového stavu nesmí být podmínky oprávnění nakládat se zbraněmi v rozporu se zájmem lidí chránit svoje životy, zdraví a majetek v souladu se zákonem, jak o něm hovoří Pavel Černý.

  • 17 Nakládání se zbraněmi za krizového stavu

(1) Je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci krizového stavu, kterým se rozumí stav nebezpečí1), nouzový stav, stav ohrožení státu2) nebo válečný stav, může vláda po dobu trvání vyhlášeného krizového stavu nařízením

  1. a) stanovit, nejdéle však vždy na 3 měsíce, podmínky nakládání nebo oprávnění nakládat se střelnými zbraněmi odchylně od právních předpisů uvedených v § 2 odst. 1, nebo
  2. b) nařídit ve zvýšené míře výkon kontrolní činnosti na úseku nakládání se zbraněmi.

(2) Vláda nařízením stanoví zvláštní opatření k ochraně, utajení nebo zabránění zneužití informačních systémů a evidencí obsahujících informace o zbraních a držitelích příslušných oprávnění; tím nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o zajišťování bezpečnosti sítí a informačních systémů. O provedení zvláštních opatření podle věty první může vláda rozhodnout v případě vyhlášení krizového stavu

(3) Podmínky nakládání nebo oprávnění nakládat se střelnými zbraněmi stanovené podle odstavce 1 písm. a) nesmí být v rozporu se zájmem fyzických osob na ochraně života, zdraví nebo majetku v souladu se zákonem o zbraních

Návrh zákona   sněmovní tisk č. 669 v plném znění je zde:

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekNSZ řeší dva podněty ohledně možného Babišova střetu zájmů
Další článekPraha musí dokázat, že Slovanskou epopej vydržela, uvedl soud
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.