Předseda NS Šámal opět udílel soudcům výtky za opožděná majetková přiznání

Předseda NS Pavel Šámal v Senátu Foto: Senát

Soudců, kteří nepodali včas průběžná majetková přiznání, meziročně ubylo z 57 na 31. Osmi soudcům udělil předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal za opožděné podání výtku. Jednu soudkyni, která už v justici skončila a nepodala ani výstupní oznámení, poslal Nejvyšší soud do přestupkového řízení. Informace dnes médiím poskytl mluvčí soudu Petr Tomíček.

Zákon o střetu zájmů pověřuje Nejvyšší soud přijímáním a evidencí oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích soudců a dohlížením nad jejich úplností. Soudci, kteří byli ve výkonu funkce k 1. lednu 2019, byli povinni podat průběžné oznámení za rok 2018 do 30. června 2019.

Z 3021 soudců zapsaných k 1. lednu 2019 ministerstvem spravedlnosti do centrálního registru se zákonná povinnost podat průběžné oznámení za rok 2018 vztahovala na 3017 soudců. Pět soudců zemřelo před uplynutím lhůty pro podání, přičemž jedna – dnes už zesnulá – soudkyně ještě stihla průběžné oznámení podat.

Oznámení za rok 2018 nakonec podalo 3016 soudců, neučinila tak jediná soudkyně. Po zákonem stanovené lhůtě oznámení podalo 31 soudců. Šámal u každého z nich zvažoval individuální okolnosti, zohlednil přitom především zdravotní a osobní důvody, které některým soudcům znemožnily splnit povinnost včas. Výtku nakonec udělil osmi soudcům. O rok dříve jich bylo 19.

Výkon funkce v roce 2019 zahájilo 53 soudců, kteří měli povinnost podat vstupní oznámení. Všichni tak řádně učinili.

Oznamovací povinnost v souvislosti s ukončením výkonu funkce v roce 2019 vznikla u 71 soudců. Výstupní oznámení nepodala jen jedna soudkyně, u které chybí také průběžné oznámení za rok 2018. Nejvyšší soud přistoupil k nahlášení přestupku. Jeho projednání je po zániku funkce už v kompetenci obecního úřadu s rozšířenou působností, v jehož obvodu má soudkyně trvalý pobyt.

(čtk)