Exekuce přehledně: Jak se vymáhají dluhy v Evropě?

Exekuční řízení by se podle vládního návrhu soustředila u exekutora, který zahájil první exekuci Foto: Wikipedia

Na půdě Poslanecké sněmovny se vede boj o způsob přerozdělování exekucí soudním exekutorům. Ve hře jsou tři varianty teritoriality. Česká justice zmapovala, jak funguje vymáhání práva v jiných evropských zemích.

Je otázkou, k jaké úpravě nakonec dojde po přijetí speciálního Lex Covid ministerstva spravedlnosti, který mají poslanci projednávat příští týden ve stavu legislativní nouze. Balíček obsahuje odklad podávání insolvenčních návrhů, zastavování dlouhodobě bezvýsledných exekucí a změkčení podmínek oddlužení. Piráti dokonce navrhují plošné zastavení exekucí. Podle předsedy Ivana Bartoše by se mělo zastavit do doby, než Sněmovna projedná ve standardním režimu právě novou úpravu vymáhání. Noví dlužníci vzešlí se současné krize by se pak podle něj řídili už novými pravidly. Současně by se podle Pirátů mělo po dobu koronavirové krize zastavit zabavování majetku v zadlužených domácnostech a ze zabavitelných příjmů by se měly vyjmout daňové bonusy a odstupné. Exekutorská komora zatím své členy vyzvala, aby během krize zastavili soupisy majetku, vyklízení a omezili provoz.

Jak se ale dluhy nyní vymáhají v Evropě?

Státní a soukromí exekutoři a možnost výběru exekutora

Ve většině evropských zemí si svého exekutora vybírá věřitel, s výjimkou Dánska, Finska, Chorvatska, Itálie, Maďarska Německa, Rakouska, Slovenska, Švédska a Švýcarska. Věřitel tuto možnost volby nemá v zemích, kde jsou exekutoři státními zaměstnanci, snad pouze s výjimkou Irska. Tam přesto, že exekutoři zůstávají zaměstnanci státu, je exekutor pro dané řízení jmenován na základě návrhu věřitele.

Podle Komise pro efektivitu justice (CEPEJ) Rady Evropy mají členské státy, v nichž jsou exekutoři soukromými podnikateli, zajistit jejich volnou soutěž. V Evropě jsou pouze dva státy, kde jsou exekutoři soukromými podnikateli, přesto zde neexistuje volná soutěž a případy jsou přidělovány podle pořadníků. Jsou jimi Maďarsko a Slovensko.

Zdroj: Česká asociace věřitelů

Místní příslušnost a koncentrace

Podporu Exekutorské komory má pirátský návrh novely, podle níž by byly exekuční věci přidělovány okresními soudy v rámci krajů. Česká advokátní komora však upozorňuje, že s ohledem na to, že exekutoři nejsou orgánem veřejné moci, omezení místní příslušnosti nepřichází v úvahu.

Mapa vymáhání exekucí České asociace věřitelů je zde.

V ostatních zemích Evropy tam, kde jsou exekutoři státními zaměstnanci, se zpravidla uplatňuje místní příslušnost. V některých zemích ale dochází k postupnému rozšíření územní působnosti, například v Belgii a ve Francii. Právě ve Francii mohou vybrané úkony exekutoři provádět celostátně. K celostátní působnosti postupně přešly také Nizozemí a Portugalsko.

Ministerstvem spravedlnosti navrhovaná novela zavádějící princip sněhuláka (tedy že by se veškeré exekuce vedené proti jednomu dlužníkovi měli soustředit u jediného exekutora) se může podle Exekutorské komory dostat do rozporu s ústavním pořádkem. Důvodem je, že v případě přijetí tohoto modelu budou nejen dlužník, ale i věřitel, odňati svému zákonnému soudci.

Náklady exekuce

Dlužníci by rádi docílili snížení nákladů exekučního řízení, ačkoliv už v roce 2017 došlo ke snížení odměn exekutorů z minimální částky 3.000 korun na 2.000 korun. Sami exekutoři uvádějí, že při provádění exekucí pro bagatelní částky se mohou snadno dostat do ztráty, už jen s ohledem na vynaložený čas a výši mzdových nákladů. Podle soudkyně Martiny Kasíkové je tak odborná erudice exekučního úřadu limitována tím, jaké zaměstnance si může finančně dovolit.

S ohledem na volnou soutěž exekutorů, která v Česku platí nyní, řada exekutorů nepožaduje od věřitele zálohu na náklady exekuce. Návrh Ministerstva spravedlnosti počítá se zavedením povinné zálohy. Věřitel by si tak musel dopředu rozmyslet, zda se exekuční řízení vyplatí.

Zavedením místní příslušnosti exekutorů by mělo podle příznivců tohoto modelu dojít k dalšímu omezení nákladů exekučního řízení. Mnoho dlužníků se však reálně zdržuje mimo místo svého trvalého bydliště. Exekutoři také nárokují cestovní výdaje v rámci paušálu, přičemž nadlimitní náklady jsou zastropovány. Je tedy otázkou, zda by zavedení místní příslušnosti mělo na výši nákladů pozitivní vliv.

Ve většině evropských zemí také hradí náklady exekuce dlužník, až na některé výjimky, například v případě, že se v exekuci nepodaří nic vymoci, část nákladů nese také věřitel. Věřiteli jdou veškeré náklady exekuce k tíži v Řecku.

Ve Švýcarsku exekutoři jako státní zaměstnanci odpovídají jednotlivým kantonům. Z dat České asociace věřitelů přitom vyplývá že při exekuci na částku ve výši přibližně 50 EUR se mohou náklady pohybovat mezi 100 a 250 CHF, a tak se exekuce navzdory územní působnosti a skutečnosti, že jsou exekutoři státními zaměstnanci, dlužníkovi pořádně prodraží.

Veronika Hejná