Poslanec Výborný k Lex Covid: Propad příjmů začíná ohrožovat i střední třídu, hrozí dluhová pandemie

Poslanec Marek Výborný Foto: FB

Pravidla insolvencí i exekucí se v souvislosti s nynější koronavirovou krizí zřejmě změní. Podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh. Do konce června budou pozastaveny až na výjimky exekuce movitých věcí i nemovitostí. Tyto i další změny přinese vládní návrh zákona, který ve středu schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Předlohu ještě musí projednat Senát a podepsat prezident Miloš Zeman.

Pozastavení exekucí movitých věcí se podle úprav ústavně-právního výboru nebude týkat například dluhů na výživném a za újmy na zdraví a z úmyslných trestných činů. Pokračovat budou moci exekuce nemovitostí, v nichž dlužník nemá trvalý pobyt. Exekuce prodejem nemovitosti by navíc byla už nastálo možná až u dluhů nad 100.000 korun místo nynějších 30.000 korun.

Z odstupného například v případě výpovědi ze zaměstnání se bude podle předlohy v širší míře odečítat v případě exekuce nezabavitelné minimum. Exekuci by nově nepodléhal daňový bonus na dítě. Rovněž tyto změny nebudou podle návrhu časově ohraničené.

Zpravodaj Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že propad příjmů způsobených koronavirovou krizí začíná ohrožovat už i střední třídu. „Hrozí dluhová pandemie,“ uvedl.

Sněmovna jinou úpravou exekucí z vládní předlohy současně vyškrtla ustanovení, podle které by se i bez souhlasu věřitelů zastavovaly až na výjimky exekuce, v nichž se v posledních třech letech nic nevymohlo. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uznala, že tento návrh nesouvisí s vyhlášenou legislativní nouzí.

Z poslanecký pozměňovacích návrhů Sněmovna vložila do předlohy dva. Kateřina Valachová (ČSSD) prosadila zvýšení jednorázové výplaty dlužníkovi z jeho obstaveného účtu. Zvedne se z dvojnásobku životního minima na čtyřnásobek, tedy ze 7720 na 15.440 korun. Výborný uspěl s úpravou omezení sankcí, pokud dlužník prokáže, že mu opatření proti koronavirové krizi znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu. Omezení by platilo do konce června, sankční úrok by nyní mohl činit nejvýše deset procent ročně.

Změny jsou pro věřitele nepříznivé

Podnikatelé a firmy v dočasných potížích způsobených opatřeními k omezení šíření koronaviru budou moci požádat do konce srpna insolvenční soud o mimořádné moratorium ke své ochraně před věřiteli. Jestliže soud moratorium vyhlásí, dlužník bude moci namísto dříve splatných závazků přednostně hradit nově vzniklé závazky bezprostředně související se zachováním provozu jeho podniku. Firmy v reorganizaci navíc budou moci požádat insolvenční soud o dočasné přerušení plnění reorganizačního plánu.

Předloha také zmírní podmínky pro oddlužení. Dlužník tuto možnost neztratí v případě starší insolvence ani v případě, pokud nebude kvůli koronavirové epidemii schopen splatit aspoň 30 procent výše svých dluhů, jak to vyžaduje nynější nový zákon účinný od loňského května. Dlužníci, kteří vstoupili do oddlužení po účinnosti nového zákona, budou moci využít jeho ustanovení, podle kterého mohou požádat až o přerušení procesu. Proces oddlužení se otevře i jednotlivcům s dluhy z podnikání, tedy zejména živnostníkům.

Podle předsedy České asociace věřitelů Pavla Staňka nejsou změny pro věřitele příznivé, neboť omezují vymahatelnost jejich práv. „Zrušením hranice 30 procent u starých oddlužení věřitelé zcela nečekaně ztratí jistotu, že se v budoucnu dočkají splacení dluhu v takové míře, s níž doposud právem počítali. Opatření by se nicméně mělo týkat pouze osob, které se skutečně dostaly do problémů kvůli pandemii, a z tohoto pohledu ho lze v rámci možností považovat za relativně přijatelné,“ uvedl.  K pozastavení výkonu mobiliárních exekucí a dražeb exekutoři sami dobrovolně přistoupili již před několika týdny. Negativně vidí zvýšení minimální hodnoty dluhu, pro který by v budoucnu bylo možné exekučně vydražit dlužníkovu nemovitost, ze stávajících 30 000 na 100 000 Kč. „Vzhledem k tomu, že dražba nemovitosti je vždy až posledním způsobem výkonu exekuce, když mírnější postupy selhaly, by tak věřitelé ztratili jakoukoliv šanci na splacení těchto dluhů,“ uvedl Staněk.

Předloha přináší i další změny. Soudy budou moci promíjet i ty procesní lhůty, u nichž to nynější předpisy vylučují, například pro podání dovolání, kasační stížnosti a žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Řadě zástupců justice se ale změny zdají nedostatečné.

Orgány právnických osob budou moci rozhodovat s využitím technických prostředků nebo per rollam i v případech, že tyto možnosti nemají uvedeny v zakladatelské smlouvě. Pokud členům orgánů skončí funkční období, automaticky se prodlouží, budou možné i takzvané kooptace jinými členy. Prodlouží se také lhůta pro projednání řádné účetní závěrky obchodní korporace. Místo do poloviny roku to bude možné do tří měsíců po ukončení mimořádných opatření.

(čtk, epa)