Lex Covid: Soudci postrádají řešení propadných lhůt, Benda moratorium na nové exekuce

Všichni lidé v soudních objektech musí mít na obličeji rouškuFoto: pixabay

Poslanecká sněmovna zítra projedná ve stavu legislativní nouze sérii změn zákonů, které připravilo ministerstvo spravedlnosti v reakci na probíhající pandemickou krizi. Poslanci se chystají zasáhnout do návrhu změn exekucí, někteří soudci zase volají po úpravě propadných lhůt. Podle kritických hlasů z justice totiž ministerský návrh neodpovídá požadavkům, které měli předsedové soudů.

Návrh ministerstva již projednaly poslanecké podvýbory pro insolvence a exekuce a pro ochranu spotřebitele. Poslanci uvažují, že ministerskou předlohu upraví a body, týkající se exekucí, nahradí vlastními návrhy. „Konkrétně by se jednalo například o nepostižitelnost daňového bonusu a odstupného, zákaz mobiliárních exekucí v době nouzového stavu a zhruba tři měsíce po jeho skončení, přednostní splácení jistiny nebo zvýšení hranice dluhu k povolení dražby nemovitosti ze 30.000 na 100.000 korun,“ uvedl k tomu předseda podvýboru pro insolvence a exekuce Marek Výborný (KDU-ČSL) minulý týden.

Předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny (ÚPV) Marek Benda pak České justici minulý týden řekl, že je pro zavedení moratoria na zahajování nových exekucí. „Pokud odkládáme vše, splátky, nájmy, pak tří až šesti měsíční moratorium na zahajování nových exekucí, které by vytvořilo prostor pro dohodu na splátkovém kalendáři, považuji za odpovídající řešení,“ uvedl k tomu pro Českou justici Benda. Jeho požadavek nakonec ministerstvo zčásti vyslyšelo a v neděli oznámilo, že návrh doplňuje o moratorium na provádění některých úkonů exekuce v době nouzového stavu a bezprostředně po něm, a to do 30. června 2020. „Do té doby by nebylo fakticky možné provádět dražby nemovitostí sloužících k bydlení a zabavování věcí (mobiliární exekuce). Týkalo by se to i exekucí zahájených před tímto obdobím. Toto omezení by se nevztahovalo na vybrané přednostní pohledávky, např. vymáhání výživného, pohledávek náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví a pohledávek náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy,“ uvedlo k tomu v tiskové zprávě ministerstvo. ÚPV projedná návrh na svém uzavřeném jednání dnes.

„Lex Covid“ vedle exekucí upravuje také některé procesní normy. V občanském soudním řízení, řízení před správními soudy a trestním řízení navrhuje ministerstvo doplnit stávající úpravu a umožnit prominutí zmeškání lhůty i tam, kde to dnes zákon jinak vylučuje. „V řízeních před Ústavním soudem, exekučním řízení a řízení insolvenčním se tato možnost zavádí nad rámec platné právní úpravy. Obdobný postup se navrhuje umožnit též ve vztahu ke správnímu řízení u Ministerstva spravedlnosti, pokud jde o práva poškozených nebo obětí trestných činů“, uvádí se v předkládací zprávě k návrhu, o němž jako první informovala Česká justice. 

Městský soud v Praze Foto: archiv

Předsedové krajských soudů na jednání s ministerstvem před třemi týdny navrhli, aby vedle procesních lhůt došlo i k řešení lhůt hmotněprávních. „Pokládám za zcela nezbytné, aby bylo „legislativně ošetřeno“ stavení běhu hmotněprávních lhůt (promlčecích a prekluzivních) a přerušení běhu procesních lhůt (včetně těch, jejichž zmeškání lze prominout) a lhůt pro vydání rozhodnutí nebo jiného opatření, a to ve všech oblastech práva (tedy v právu soukromém i veřejném), neboť za dané situace (v době nouzového stavu) není v reálných možnostech lidí (účastníků, jejich zástupců, soudců, úředníků apod.) činit všechny potřebné úkony „jako kdyby se nic nedělo“, a může proto dojít – jak je myslím nepochybné i bez větší argumentace – k citelným a často neodčinitelným újmám,“ uvedl tehdy pro Českou justici předseda Krajského soudu (KS) v Praze Ljubomír Drápal. 

Hmotněprávní lhůty však ministerský návrh nakonec neřeší. „Tento návrh považujeme za jeden z prvních kroků k vyřešení situace, nezbytné bude do budoucna přijmout odpovídající opatření také v dalších oblastech, např. v otázce řešení uplynutí promlčecích a prekluzivních (propadných) lhůt,“ uvedl pro Českou justici Jan Čipera, předseda Krajského soudu (KS) v Hradci Králové.

Promlčecí a prekluzivní lhůty

V NOZ či zákoníku práce jsou totiž lhůty, v nichž je třeba uplatnit právo u soudu nebo jiného příslušného orgánu, popřípadě u druhé strany právního vztahu. Marným uplynutím lhůty se právo promlčuje nebo zaniká a uplatní-li se námitka promlčení, je soudce povinen žalobu zamítnout. K prekluzi se navíc přihlíží z „úřední povinnosti“, takže soud žalobu zamítne, i když to povinná strana nenamítala.
A jak mnozí soudci upozorňují, odmítnout přihlédnout k důvodně vznesené námitce promlčení lze jen výjimečně a hrozí tak značné nebezpečí nejednotného posuzování obdobných situací. Navíc to soudy podle nich zatěžuje, neboť to vyžaduje zdlouhavé opatřování skutkových poznatků. Řešením by podle těchto soudců bylo stanovit zákonem stavení běhu promlčecích a prekluzivních lhůt, při němž by po dobu nouzového stavu neběžely a doběhly by až po jeho zrušení.

„Otázku stavění běhu promlčecích i prekluzivních lhůt jsme velmi intenzivně diskutovali a dospěli jsme k závěru, že nejde o oblast, která by si nezbytně vyžadovala legislativní zásah. U promlčecích lhůt lze námitku promlčení odmítnout s odkazem na rozpor s dobrými mravy. Je pravdou, že tento postup je v zásadě vyloučen u námitky prekluze, neboť prekluzi soud posuzuje z moci úřední. Nicméně občanský zákoník dává soudům dle našeho názoru jednoznačný nástroj, jak případnou tvrdost zákona v rámci dosavadní situace zmírnit. Ustanovení § 651 ObčZ totiž normuje, že promlčecí doba neběží po dobu, kdy trvá vyšší moc, která věřiteli brání právo uplatnit. Přitom na základě § 654 ObčZ se dané ustanovení uplatní obdobně na běh prekluzivní lhůty. Máme proto za to, že již stávající text občanského zákoníku umožňuje na aktuální situaci rozšíření nemoci SARS-CoV-2 reagovat,“ uvedlo k tomu ve svém vyjádření pro Českou justici ministerstvo spravedlnosti.

Problém spatřují soudci také u některých procesních lhůt, kde návrh ministerstva stanoví možnost prominutí jejich zmeškání „z omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii“ i v „případech, ve kterých to zákon jinak vylučuje“. Otázkou podle nich je, jak má být vymezen onen „omluvitelný důvod spočívající v mimořádném opatření při epidemii“, tedy zda to bude například i karanténa dobrovolná, anebo jen karanténa povinná.

Prominutí zmeškání

„Vzhledem k tomu, že soudy i nadále fungují (s výjimkou jednání) a i advokáti nejsou přijatými opatřeními přímo dotčeni, mohou tudíž svým klientům i nadále poskytovat právní služby, nebylo na místě přijmout plošné řešení, které by dočasně stavělo všechny procesní lhůty. Vznikaly by zbytečně průtahy v těch soudních řízeních, kde mají všichni účastníci zájem na tom, aby řízení i nadále běželo a dospělo do svého pravomocného konce. Cílem tudíž bylo přijmout úpravu, která umožní v individuálních případech požádat o prominutí zmeškání lhůty, což je ostatně institut, který v právním řádu již dnes existuje a v praxi se osvědčil,“ uvedlo k těmto námitkám pro Českou justici ministerstvo. Soud podle ministerstva rozhodne o prominutí zmeškání vždy, pokud k němu došlo v důsledku mimořádného opatření při epidemii, které zabránilo či podstatně ztížilo daný úkon učinit. „Na otázku, o co se jedná, nelze poskytnou obecnou odpověď, neboť bude záležet na konkrétních okolnostech případu, přičemž posuzování těchto okolností náleží plně do pravomoci soudu. Nicméně byla-li osoba v povinné karanténě, takovouto karanténu lze bezpochyby považovat za jednu z překážek, které mohly této osobě v provedení úkonu zabránit. U dobrovolné karantény by záleželo na konkrétních okolnostech případu (je-li pošta vzdálena, není dostupný advokát apod.),“ popisuje pro Českou justici ministerstvo.

Cílem totiž podle jeho stanoviska nebylo přijímat plošné řešení, ale umožnit v individuálních případech prominutí zmeškání lhůty. „Je třeba si uvědomit, že většina z účastníků bude mít i za stávající situace zájem na tom, aby řízení co nejdříve skončilo. Pokud by se zde plošně přerušil běh všech lhůt, znamenalo by to nutně průtahy v řízení, což by části z dotčených osob – účastníků řízení nevyhovovalo,“ uzavírá ministerstvo, podle něhož nehrozí ani dodatečné zahlcení soudů administrativou, neboť rozhodnutí o žádostech podle tohoto návrhu nebudou muset soudy odůvodňovat.

Návrh legislativních změn ministerstva spravedlnosti „lex Covid“ projedná v úterý Poslanecká sněmovna, a to v režimu legislativní nouze, který umožňuje výrazně rychlejší přijetí normy.

Petr Dimun