Premiérovy úvahy o škrtech v obraně narušují konsenzus v zahraniční a bezpečnostní politice státu, zní z opozice

Předseda Senátu Miloš Vystrčil při schůzi horní komory Parlamentu 9. 4. 2020. Foto: www.senat.cz

Druhý nejvýše postavený ústavní činitel České republiky, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) říká, že “obranu a výzbroj armády nelze zanedbávat a výdaje oslabovat – spíše naopak.” Odmítá tak návrhy předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) na zrušení či přibrzdění nákupu bojových vozidel pěchoty (BVP) pro modernizaci a přezbrojení armády, která souvisí rovněž s plněním partnerských závazků České republiky v rámci Severoatlantické aliance (NATO).

„Doteď jsme měli základní konsenzus mezi vládou a opozicí v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky státu. Schvalovali jsme vládě operace našich vojáků v zahraničí,” říká senátor Tomáš Jirsa (ODS), který je místopředsedou výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Tomáš Jirsa senátor

Konsenzus ale podle něj narušují premiérovy úvahy o neplnění závazků Severoatlantické alianci, kterou považuje za nejdůležitější mezinárodní organizaci pro Českou republiku. Senátor Jirsa rovněž vytýká vládě, že o takto zásadních rozhodnutích pro bezpečnost země nevede s opozicí seriózní diskusi a neusiluje o základní dohodu. „Žádná debata na téma výdajů na obranu s námi neprobíhá a obávám se, že neprobíhá ani s ministerstvem obrany,” naráží Jirsa na neoficiální informace, které Ekonomickému deníku potvrdilo pod příslibem anonymity několik na sobě nezávislých zdrojů.
I v armádě a na resortu obrany totiž panuje s premiérovými úvahami o pozastavení modernizace armády ostrý nesouhlas, který Babiš prozatím přehlíží. Nevýhodou pro armádu je, že pozice ministra obrany Lubomíra Metnara není u Andreje Babiše příliš silná. V poslední době navíc byla ještě značně oslabena chaotickými nákupy vojenské techniky například od zbrojařské skupiny Omnipol. Metnarův tým se při stanovení ceny “spletl” o stovky milionů korun a vzbudil značný mediální rozruch. Babiš, který je na medializované předražené nákupy velmi citlivý, doslova zuřil a kauza prozatím “stála hlavu” pouze Metnarova exnáměstka Říhu.

Pavel Fischer, senátor. Foto: ww.senat.cz

Na to, že Česká republika ale potřebuje bojeschopnou armádu, upozorňuje senátor Pavel Fischer. „Přestože zvládnout krizi koronaviru je naprosto zásadní úkol, na který jsme se připravovali ve strategických dokumentech mnoho let, neměli bychom zapomínat na další potenciální ohrožení. Mezi ně patří například kybernetické útoky, které teď přicházejí a míří na nemocnice. A má smysl budovat také bojeschopnost, která staví na silné pozemní armádě. Bez obrněnců to nepůjde. Každé zrušení projektu znamená vyšší cenu. A to by měli všichni, kdo něco takového navrhují, jasně veřejně říci, zatím jsem to od nich neslyšel. Všechny počty a plány jsou dopředu propočítány s ohledem na potřeby našich ozbrojených sil a na naše zapojení do širší spolupráce v regionu. Nějakou “redukovanou” bojeschopnost neberu jako odpovědnou cestu,” sdělil Ekonomickému deníku předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Pavel Fischer. Zareagoval tak na otázku, zda by nákup BVP neměl být spíše zredukován na dodávku menšího počtu kusů a rozložen do delšího času, než aby byl odložen nebo zcela zrušen.

Redukce na cca 100 kusů a rozložení v čase by mohl být přijatelný kompromis

Petr Fiala Foto: David Sedlecký / CC BY-SA)

Pružnější postoj zastává předseda nejsilnější opoziční strany v Poslanecké sněmovně Petr Fiala (ODS). „Stát by měl samozřejmě hledat veškeré možnosti, jak v tuto chvíli ušetřit. Je potřeba ale konzultovat takovéto rozhodnutí s armádou, protože nákup menšího množství nemusí dávat smysl z pohledu uplatnitelnosti v praxi. Také je potřeba brát ohled na závazky Česka vůči partnerům v rámci NATO. V tuto chvíli se jako prioritní jeví boj s koronavirem, ale ve střednědobém horizontu mohou být priority a potřeby jiné a tato rozhodnutí se na rozdíl od mnoha vládních počinů nedělají na dny, ale roky,” zdůrazňuje místopředseda Poslanecké sněmovny. Redukce na například 100 kusů bojových vozidel a rozložení v čase v rámci běžící soutěže by zřejmě mohly představovat přijatelný kompromis mezi armádou a předsedou vlády. Podpůrná vozidla, u nichž se plánovalo použití platformy BVP, by přitom mohla být založena na kolových podvozcích domácí výroby. „Důraz na podporu domácího průmyslu je v rámci možností samozřejmostí. Je tomu tak v normálním stavu a o to více v době krize, kdy domácí ekonomika a zaměstnanost potřebuje a bude potřebovat významné stimuly. S ohledem na aktuální situaci ODS od samého počátku apeluje na maximální využití tuzemských kapacit,” zdůrazňuje Petr Fiala. S tím souhlasí i předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

Jan Bartošek_místopředseda Sněmovny_foto_KDU-ČSL

„Maximální možný podíl českého průmyslu na významných vyzbrojovacích projektech by měl být vždy jedním z důležitých cílů. Platí to i o projektu pořízení nových bojových vozidel pěchoty. Pokud je mi známo, všichni uchazeči o tuto zakázku s tím počítají a uzavřeli partnerství s významnými českými firmami. Značná část ceny zakázky proto zůstane v ČR, a to jak ve formě pracovních míst a mezd, tak ve formě zaplacených daní,” vysvětluje Bartošek. Projekt pořízení nových BVP je podle Bartoška nutné zasadit do kontextu obranného plánování.
„Pokud bude o jejich dodavateli rozhodnuto letos (jak je v plánu), většina peněz za ně bude zaplacena až v roce 2023 a v letech dalších – konkrétně půjde o 49 miliard z celkových 52 miliard korun. Hovořit proto dnes o odkladu či dokonce zrušení projektu s cílem řešit aktuální rozpočtové dopady pandemické krize je předčasné. Ministerstvo financí navíc predikuje, že již v roce 2021 česká ekonomika znovu poroste o 3,1 % (a MMF předpokládá, že růst bude činit dokonce 7,5 %),” upozorňuje Bartošek.

Tomáš Czernin, senátor TOP 09. Foto: www.senat.cz

„Ano, můžeme debatovat, jestli nová BVP potřebujeme v takovém množství a zda bychom třeba neměli navyšovat rozpočet armády směrem k obraně proti hybridním hrozbám. Zde si myslím, že máme ještě velké pole působnosti, abychom se nepřipravovali jako ti pověstní generálové na minulou válku,” připouští senátor a místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin. „Současně musíme mít na mysli, že jsme se zavázali jako členové NATO dát do obrany 2% rozpočtu. Toho nedosahujeme ani dnes. Naopak bychom měli dodržovat alespoň vládou navržený, poměrně skromný harmonogram navyšování,” zdůrazňuje Czernin.

O tom, že BVP bychom měli určitě do výbavy české armády pořídit, nepochybuje ani další člen výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Jaroslav Zeman (ODS). „Neustále spoléháme, že nám naši obranu a bezpečnost zaplatí někdo z NATO a z nás jsou chroničtí “černí pasažéři” uzavírá senátor Zeman.

(in, chl)
Text je převzat z portálu Ekonomický deník, který je součástí vydavatelství Media Network, stejně jako Česká justice.