Soud zamítl požadavek exnáměstka Šišky na odškodnění za stíhání

Vladimír Šiška Reprofoto ČT

Ministerstvo spravedlnosti nemusí platit bývalému náměstkovi ministerstva práce a sociálních věcí Vladimíru Šiškovi 30 milionů korun, kterých se domáhal za nezákonné trestní stíhání. S konečnou platností o tom dnes rozhodl pražský městský soud. Šiška čelil spolu se znalcem Vladimírem Smejkalem obžalobě z toho, že chtěli přidělit miliardovou ministerskou zakázku na kontrolu sociálních dávek firmě IBM bez výběrového řízení. Na konci února 2018 byli oba muži pravomocně osvobozeni.

Ani jedna ze stran dnes k soudu nedorazila, odvolací senát proto vynesl rozsudek v nepřítomnosti. Potvrdil rozhodnutí prvostupňového soudu, který žalobu někdejšího náměstka za způsobenou nemajetkovou újmu loni v listopadu zamítl.

Spor s ministerstvem spravedlnosti kvůli trestnímu stíhání vede i Šiškův tehdejší spoluobžalovaný Smejkal. Znalec se domáhá 70 milionů korun a tvrdí, že mu případ způsobil újmu na zdraví i na cti. Navíc kvůli němu přišel o příjem. Smejkalovu žalobu projednává Obvodní soud pro Prahu 2.

Státní zástupce Šišku vinil z pokusu o zneužití pravomoci úřední osoby, pokusu o porušení povinností při správě cizího majetku a pokusu o porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Znalce pak z pokusu o křivou výpověď a nepravdivý znalecký posudek. Oba muži, kterým hrozilo dvanáctileté a desetileté vězení, vinu od počátku odmítali. Šiška stíhání označil za absurdní.

Případ se týkal zakázky na dodání systému, který měl kontrolovat posudkové lékaře a zlepšit tak adresnost a účelnost vyplácení dávek. Obžaloba tvrdila, že Šiška v roce 2011 vypsal jednací řízení bez uveřejnění a k účasti vyzval jediného dodavatele – IBM. Opíral se o Smejkalův posudek, podle nějž nemohl systém dodat nikdo jiný. Antimonopolní úřad tendr zrušil poté, co si na krok ministerstva stěžovala jiná softwarová společnost. Ministerstvo už pak obdobnou zakázku nevyhlásilo, a systém, který měl státu ušetřit peníze, spuštěn nebyl.

Podle soudu mělo sice ministerstvo zvolit jinou formu zadání zakázky, ale volba řízení bez uveřejnění automaticky neznamená, že by se Šiška dopustil trestného činu. Šiška mohl jednat v přesvědčení, že IBM má jako jediná vhodné řešení, jak to tvrdil ve své obhajobě. Policie začala Šišku stíhat v roce 2013.

(čtk)