Podle Šimáčkové by měli advokáti třetinu práce věnovat lidem, komora nad výrokem vyjádřila „hrubou nelibost“

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková Foto: Ipscan

Na svém posledním jednání představenstva řešila Česká advokátní komora (ČAK)  výroky ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové. Ta v rozhovoru pro Deník N prohlásila, že advokáti by měli třetinu práce věnovat pomoci lidem. V zápisu ze schůze advokáti uvedli, že jde o „kontroverzní paušální pohled na výkon advokacie“, který vzbudil u členů ČAK „hrubou nelibost“. Šimáčková České justici sdělila, že nechtěla nikoho kritizovat a její výrok je vytržen z kontextu.

Svou novou knihu „Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální?“ představila ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková v rozhovoru pro Deník N. V něm mimo jiné uvedla, že v profesní etice advokátů by mělo být mnohem hlouběji zakotveno, že mají pomáhat lidem. „Ať například dvě třetiny své práce věnují vydělávání peněz a třetinu své kompetence pomoci lidem. Budou se cítit mnohem lépe,“ stojí v rozhovoru.

Zástupci ČAK se výroky zabývali na poslední červnové schůzi představenstva. Označili je za kontroverzní a paušální a to zejména „pro totální neznalost advokátního prostředí a chodu advokacie jako takového, což je přinejmenším překvapující, zejména u ústavní soudkyně a bývalé advokátky“.

Šimáčková pro Českou justici uvedla, že v době, kdy byla advokátkou, se aktivitám „pro bono“ věnovala. „Působilo mi to velkou radost a pocit satisfakce. Neměla jsem v úmyslu nikoho kritizovat, jen inspirovat zejména mladé advokáty a advokátky, aby si dávali vyšší morální cíle,“ vysvětluje soudkyně s tím, že výroky byly míněny v kontextu debaty o zákonu o bezplatné právní pomoci. Místopředseda ČAK Tomáš Sokol uvedl, že na slova Šimáčkové již oficiálně reagoval předseda Komory Vladimír Jirousek.

Více v blogu Tomáše Sokola.


Citace výroku Kateřiny Šimáčkové – jak právo dostat k chudým a slabým lidem?

Nenapraví to jeden konkrétní krok. Vždy je důležité si uvědomit, že k sociálně spravedlivější společnosti vedou různá drobná opatření. Nejde jenom o změnu konkrétních politických opatření, ale celkové nastavení společnosti. V profesní etice advokátů by mělo být mnohem hlouběji zakotveno, že mají pomáhat lidem. Ať například dvě třetiny své práce věnují vydělávání peněz a třetinu své kompetence pomoci lidem. Budou se cítit mnohem lépe. Při výuce na právnické fakultě například velmi prosazuji, abychom tam měli bezplatnou právní kliniku jako americké, izraelské nebo polské univerzity. Otevřenou kancelář, do které by se mohli chodit radit lidé v potížích. A studenti u toho pomáhali. To je nejen způsob, který vás motivuje k učení, ale také vám to ukáže, jak vypadá život v jiných sociálních skupinách. U mladých právníků to pak posiluje společenskou odpovědnost. V tomhle případě, který popisuji, nejde o změnu konkrétních pravidel, ale i tak může mít na společnost velký dopad. – Celý rozhovor najdete v Deníku N


„Paní doktorka se dopustila výroku, který nejenže nebyl neutrální, ale byl zneklidňují, znepokojující a možná i zraňující, ovšem i to je součástí svobody slova,“ uvedl pro Českou justici Sokol. Šimáčková podle něj již advokátům odpověděla „přiměřeným způsobem“.

Místopředseda ČAK Tomáš Sokol Foto: archiv

Podle místopředsedy ČAK byly výroky Šimáčkové vnitřně rozporné. „Advokát přeci vždycky pomáhá lidem. Nebo právnickým osobám. Jinou věcí je, že někdy je za to placen a někdy pomůže se slevou či zcela zdarma. Ale také bych připomněl, že advokát může stěží chtít po tom, kdo mu pronajímá kancelářské prostory nebo dodává elektrickou energii, aby za to chtěl zaplatit jen za dvě třetiny tržní ceny a ve zbytku mu zdarma pomohl,“ vysvětluje.

Sám podle svých slov dobročinnou pomoc vyvíjí pravidelně. „Zrovna zítra budu vypravovat ústavní stížnost, jejíž honorář jen o málo převýší částku, kterou bych získal, kdybych sešel do sklepa a vrátil prázdné lahve. Jen o téhle interní dobročinnosti advokáti nemluví. Jednak proto, že tu je cosi jako advokátní mlčenlivost a jednak asi nestojí příliš o získání titulu ctihodného dobrodince,“ uvedl.
Statistika podle něj jasně hovoří o tom, že Česká advokátní komora jen od přijetí speciální zákonné úpravy o bezplatné právní pomoci před dvěma lety musela na jeho realizaci vynaložit 7 milionů korun. To, že pro bono činnost ČAK podporuje, uznává i Šimáčková.

Rozhořčení právníků z výroků ústavní soudkyně nebylo podle Tomáše Sokola malé. „Dost advokátů nám psalo či volalo a kolektivně se horšilo,“ řekl. Sám prý prohlášení zařadil do kategorie nepovedených výroků a dál už jej neřeší.

Bezplatná právní pomoc je už dva roky zajišťována podle zvláštního zákona. Dříve ji ČAK vyvíjela z vlastní iniciativy. Advokáty nyní komora vybírá ze seznamu těch, kteří s poskytnutím pomoci vyslovili souhlas, jsou jich stovky. Hlavním kritériem je bydliště žadatele a místo, kde mu má advokát právní pomoc poskytnout.
Žádosti o právní porady se podávají na formuláři, které sestavilo ministerstvo spravedlnosti. To advokátům částečně hradí náklady – za právní služby jde o advokátní tarif ponížený o 20 procent, za právní porady dostávají advokáti 150 korun.

Eva Paseková