Předseda KS v Hradci Králové Vladimír Lanžhotský: Nejvhodnějším způsobem doplňování soudů je vybírat z „vlastního dorostu“

Předseda Krajského soudu v Hradci Králové Vladimír Lanžhotský Foto: archiv

Podle výběrové komise Ministerstva spravedlnosti má nový předseda Krajského soudu v Hradci Králové Vladimír Lanžhotský plán personální obměny krajského soudu i kariérního rozvoje soudců a umí velmi dobře komunikovat s lidmi. Česká justice se ho proto zeptala na to, jaké priority má ve své funkci.

V jaké kondici je Krajský soud v Hradci Králové a soudy v jeho obvodu?
Kondice východočeské justice je velmi dobrá. Trestní úseky krajského soudu a většiny okresních soudů jsou z hlediska délky řízení na předních místech v republice. Podle stejného kritéria si pak dobře stojí i civilní a insolvenční úsek krajského soudu a výtečných výsledků dosahují některé okresní soudy i v civilní, opatrovnické a exekuční agendě. Okresní soud ve Svitavách je již přes dvacet let na pomyslných stupních vítězů v trestní agendě, Okresní soud v Náchodě v agendě civilní.

Můžete nám přiblížit, s jakým programem jste kandidoval? Jaké změny z pozice nového předsedy chystáte?
Mým cílem je udržet výborné výsledky na úseku trestním, velmi dobré na úseku civilním a vylepšit výsledky úseku správního soudnictví. Velmi si vážím práce dosavadního pana předsedy JUDr. Jana Čipery. Mám na co navazovat a přebírám závazek spravovat východočeskou justici v době jejího příznivého stavu. V záměrech jsem nesliboval žádná revoluční, v dohledné době nerealizovatelná řešení. V personální oblasti čeká krajský soud brzy odchod řady soudců z důvodu věku. Chci proto realizovat tzv. stáže především služebně mladších soudců okresních soudů u soudu krajského, jednak s cílem profesního růstu soudců, jednak pro snadnější budoucí doplňování krajského soudu.

Jak nahlížíte na otázku samosprávy soudů. Jste stoupencem modelu Nejvyšší soudcovské rady?
Prvkem samosprávy jsou v současné době soudcovské rady. U našeho soudu je dlouholetá tradice spolupráce vedení soudu se soudcovskou radou, a to i nad rámec vyplývající ze zákona o soudech a soudcích. Zástupci soudcovských rad se kupříkladu účastní všech porad vedení soudu. Velmi dobrý pocit jsem měl ze zapojení soudcovských rad do tvorby etického kodexu. Soudcovské rady považuji za jediného skutečného reprezentanta soudců vzešlého z voleb. A současně vnímám, že aktuálně chybí politická vůle ke zřízení Nejvyšší soudcovské rady, pročež chybí i motivace hovořit o způsobu jejího ustavení, složení, o jejích kompetencích atd.

Vyhovuje současná „justiční mapa“ potřebám společnosti i justice? Pokud by se měla podle vás změnit, tak jak konkrétně?
Soustava a obvody působnosti soudů již dlouhou dobu neodpovídají územně správnímu členění státu, navíc jsou zde značné rozdíly ve velikosti soudů stejného stupně. Současně jistě nelze říci, že by právě organizace soudů byla příčinou kupř. nepřiměřené délky některých řízení. Jsem nakloněn změně justiční mapy, ale musí jí předcházet důkladná příprava, založená na analýze současného stavu.

Prezident Zeman jmenoval předsedou Vladimíra Lanžhotského Foto: hrad.cz

Jste stoupencem čekatelského principu výběru soudců, anebo byste systém více otevřel kandidátům zvenčí?
Na základě mých dosavadních zkušeností jsem přesvědčen, že nejvhodnějším způsobem doplňování soudcovského stavu je doplňování z „vlastního dorostu“, tedy zevnitř justice. Jsem zastáncem čekatelského principu. To ale vůbec neznamená uzavření systému pro uchazeče zvenčí. Jsem si vědom potřeby otevřít justici i v otázce vstupu do soudcovské funkce. Justice však musí mít zachovanou možnost uchazeče o soudcovský post poznat po delší dobu, umožňující úsudek o jeho schopnosti vypořádat se s každodenní enormní zátěží. Takový úsudek nelze učinit jen na základě výsledku výběrového řízení, byť by jeho součástí byl test aplikace práva, případová studie, ústní pohovor, psychologické vyšetření apod. Několikaměsíční testování v justičním prostředí a obvyklém pracovním zápřahu je nenahraditelné.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová nám nedávno v rozhovoru řekla, že soudce by měl být univerzální. podle ní by méně vytížení soudci z trestního úseku mohli přecházet na civilní úsek. Dovedete si to představit?
Otázka univerzálnosti, specializace a zastupitelnosti soudců není vůbec nová. Především na menších soudech a při náhlých a nepředvídatelných událostech je občas zapotřebí, aby letitý zkušený soudce vypomohl v jiné agendě. U některých soudů jsou soudci, kteří více agend –  a to třeba i trestní a civilní – vykonávají současně po dlouhou dobu. Takže ano, představit si to dokážu. Nikoliv však jako věc obvyklou, pravidelnou. Ostatně vyhláška ministerstva spravedlnosti o jednacím řádu naopak předpokládá zavedení specializací.

Myslíte si, že je na místě hovořit o případném zmrazení platů v justici kvůli ekonomické krizi?
K možnosti úpravy soudcovských platů se v minulosti opakovaně vyjadřoval Ústavní soud, jasně se vyjádřil k povaze soudcovských platů. Vycházeje z jeho rozhodovací praxe jsem přesvědčen, že nenastaly předpoklady pro jakýkoliv zásah do odměňování soudců.

Jak by se podle vás měla řešit otázka postavení administrativního justičního aparátu a jeho platových podmínek?
Administrativní pracovníci justice jsou dlouhodobě nedoceněni. Je pravdou, že v posledních letech došlo k pozitivnímu posunu, platové podmínky by však měly být takové, aby justice mohla konkurovat jiným zaměstnavatelům, nebo alespoň těm ze státní sféry. Mám za to, že kromě posílení rozpočtových prostředků na platy justičních zaměstnanců, je potřebné novelizovat katalog prací, aby přiléhavěji reflektoval všechny pracovní pozice ve výkonu soudnictví i ve správě soudů.

Jste členem Soudcovské unie?
Členem Soudcovské unie nejsem.


Kdo je JUDr. Vladimír Lanžhotský Ph.D. ?

Je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1986 – 1991.) Po dokončení studia nastoupil jako justiční čekatel. Po absolvování přípravné služby a složení odborné justiční zkoušky byl 10. 1. 1995 jmenován do funkce soudce a přidělen k Okresnímu soudu v Břeclavi a od 1. 1. 1997 přeložen k Okresnímu soudu ve Svitavách. Dne 1. 2. 1999 byl přeložen ke Krajskému soudu v Hradci Králové, kde se stal předsedou odvolacího senátu a od 1. 8. 2013 působil jako místopředseda pro občanskoprávní úsek. Je mu 52 let.


Eva Paseková