Dva státní zástupci chybovali při vazebních řízeních, kárný senát uložil důtku a snížil plat

Kárný senát využil možnost videokonference Foto: Petr Dimun

Dva státní zástupci dnes odešli od téhož senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) s kárným opatřením, a to z důvodu pochybení při vazebních řízeních. Zatímco v jednom případě schválil kárný senát dohodu na snížení platu, v druhém případě nakonec uložil mírnější trest, než navrhoval kárný žalobce, a to důtku.

Zatímco snížením platu o pět procent na tři měsíce potrestal kárný senát, po dohodě o kárném opatření, státní zástupkyni „jen“ za to, že jejím zaviněním setrval obviněný osm dní v nezákonné vazbě, tak uložením důtky „trestal“ státního zástupce za pochybení, v jehož důsledku se z vazby dostal pachatel pokusu o vraždu. Soud se pak musel konat v nepřítomnosti obviněného, neboť ten odcestoval na Ukrajinu a byl na něj vydán zatykač.

V obou případech měla přitom sehrát roli chyba aparátu soudu. Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ) Hana Vlášková vycházela z nesprávné ústní informace zaměstnankyně soudu o tom, že rozhodnutí o vzetí do vazby nabylo právní moci jiný den, než ve který obviněný doručil soudu zpětvzetí stížnosti proti usnesení o vzetí do vazby. Návrh na prodloužení vazby byl tudíž podán opožděně, přičemž následně Vlášková nezajistila včasné propuštění obviněného na svobodu. Výsledkem je, že tím způsobila nezákonnou vazbu v délce osmi dnů.

Jednání kárného senátu Foto: Petr Dimun

Oproti tomu státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze (KSZ) Aleš Postupa podal návrh na prodloužení vazby dokonce s předstihem, avšak následně se spolehnul na termín vazebního řízení, který určil soud. A ten byl tři dny po lhůtě. Podle kárného žalobce, vedoucího KSZ Martina Staňka, tak nevěnoval dostatečnou pozornost dalšímu řízení o vazbě, kdy nereagoval na skutečnost, že termín řízení byl soudem stanoven chybně. Následně se zúčastnil vazebního zasedání a místo návrhu na propuštění žádal ponechat obviněného ve vazbě. Příkaz k propuštění vydal až na základě podnětu soudkyně Praha-východ Lenky Mrázkové, která si problém uvědomila ještě ten den po jednání soudu. Mrázková byla za své pochybení postižena důtkou, kdy kárný senát akceptoval dohodu o kárném provinění a opatření. 

Dohoda byla na stole i v tomto případě, avšak Postupa trval na stejném kárném opatření, jaké bylo uloženo v případě soudkyně Mrázkové. Staněk však požadoval snížení platu, neboť se na svobodu dostal pachatel pokusu o vraždu, který se následně jednání soudu vyhýbal. Navíc musela být poškozené (bývalá družka pachatele, kterou napadl doma nožem a pobodal ji) zajištěna po nutnou dobu policejní ochrana.  „Můžeme být rádi, že se nic nestalo,“ konstatoval Staněk s tím, že se za svoji kariéru ještě nesetkal s podobným případem, aby se takto dostal na svobodu pachatel tak závažné trestné činnosti. Skutečnost, že došlo k pochybení soudu, nemůže podle Staňka zbavit státního zástupce odpovědnosti: státní zástupce měl spis a měl mít jasnou představu o termínech.

Postupa vyslovil na úvod své výpovědi hlubokou lítost nad tím, co se stalo s tím, že se snažil okamžitě poté zajistit alespoň to, aby měla poškozená zajištěnou ochranu od policie. Na svoji obhajobu a vysvětlení uvedl, že neměl ano on, ani jeho kolegové, dosud zkušenost, že by soudem bylo nařízeno jednání po lhůtě. Měl přitom v sešitu poznačený správný termín, což kárnému senátu i doložil. „Bohužel jsem akceptoval soudem navržený termín a při řízení nenamítal tuto skutečnost ani obhájce,“ uvedl Postupa. Jakmile si přečetl na druhý den email od soudkyně, že má pochybnosti o lhůtě, kontaktoval Staňka a zjišťoval, zda je možnost, že by byl obviněný ve vazbě ponechán. Není podle něj dne, kdy by na své pochybení nepomyslel a vyvodil z toho i ponaučení, kdy bude mj. do návrhu na vazbu vyznačovat soudu lhůty pro rozhodnutí. „Budu se snažit, aby toto bylo mé první a poslední setkání s kárným senátem,“ uvedl Postupa.

Kárný senát nakonec uznal, že se jednalo o „odvozenou odpovědnost“, kdy primární pochybení bylo na straně soudu a uložil Postupovi jako kárné opatření důtku. Jakkoliv je podle kárného senátu státní zástupce v přípravném řízení jeho pánem a má povinnost upozornit soud na jeho chybu, tak Postupa své povinnosti státního zástupce primárně splnil a návrh na prodloužení vazby podal s předstihem.

Jednalo se o nešťastnou souhru náhod, kdy Postupa mohl být „ukolébán“ tím, že termín stanovila zkušená a bezproblémová soudkyně (tehdy pověřená místopředsedkyně soudu pro trestní úsek) a proti termínu neprotestoval ani obhájce. Kárný senát také přihlédl k tomu, že Postupa vyjádřil lítost a přijal opatření jak bezprostředně k ochraně poškozené, tak ve vztahu ke svojí práci.

Kárný senát zároveň vyslovil apel, aby státní zastupitelství zavedlo elektronický systém pro sledování vazebních lhůt, který by podobným pochybením s často mimořádně negativními následky zabránil.

Petr Dimun