Indické pohřby v justici nebudou, rýsuje se kompromis. Poslanci odmítli i zvýhodnění státních zástupců

Jednací síň Foto: archiv

Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny (ÚPV) dnes projednal návrh zákona o soudech a soudcích. Výbor jednání přerušil po debatě, do které se vedle poslanců zapojili i představitelé justice. ÚPV, který měl na programu ještě sledovaný návrh na změny v exekucích, dále jednal s vyloučením veřejnosti.

Návrh na vyloučení veřejnosti podala na úvod jednání výboru jeho místopředsedkyně a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková. Odůvodnila to zhoršující se epidemiologickou situací a s tím spojenými zdravotními riziky. Ohledně účasti veřejnosti v debatě o exekucích argumentovala Válková tím, že se o návrhu vedla dlouhá debata, všechny názory již padly a je otázkou, zda prezentace poslanců převáží zdravotní rizika.

Proti návrhu Válkové vystoupili poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL) a Jakub Michálek (Piráti). Výborný navrhl hlasovat o vyloučení veřejnosti jen pro jednání výboru o exekucích, kde se předpokládá velká účast. A také s ohledem na přítomnost předsedů nejvyšších soudů Petra Angyalossyho a Michala Mazance, jeho zástupkyně Barbary Pořízkové či prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové, kteří dorazili kvůli návrhu zákona o soudech a soudcích. Poslanec Michálek odmítl, aby se veřejnost vylučovala i u bodu o exekucích a trval na přesunutí výboru do většího prostoru, který by umožňoval splnit hygienická pravidla pro rozestupy. „Tak závažné zákony není vhodné projednávat s vyloučením veřejnosti,“ zdůraznil s tím, že obavy Válkové jsou ale legitimní.

Na návrh předsedy výboru Marka Bendy se nakonec odhlasovalo vyloučení veřejnosti až od bodů, která následovaly po návrhu zákona o soudech a soudcích.
K tomuto zákonu předložili pozměňovací návrhy dva poslanci: předseda PS Vondráček a Dominik Feri.

Vondráček navrhuje vypustit v základních vstupních podmínkách pro soudce a asistenty konkrétní název studijního programu „Právo a právní věda“, a nahradit jej obecným „magisterský studijní program v oblasti práva“. V písemném odůvodnění se lze dočíst, že je to proto, neboť předložené znění může připouštět jako podmínku i vzdělání z jiných než z tradičních čtyř právnických fakult (ovšem v jejich výčtu je v návrhu místo PF v Plzni zmíněna neexistující fakulta v Ostravě). Předseda sněmovny dále navrhuje, aby se po bok státních zástupců, kterým pro přechod do soudcovské funkce „bočním vchodem“ stanovuje ministerský návrh podmínku minimálně 5 let praxe, zařadili i soudci Ústavního soudu. Ostatním právnickým profesím je ponechána desetiletá lhůta.

Pro účely tohoto zákona také navrhuje, aby mohly soudy „lustrovat“ údaje z neveřejných registrů právnických osob, podnikajících fyzických osob a jiných orgánů veřejné moci.

Indické pohřby

Tzv. indický pohřeb v ministerském návrhu, kdy funkce místopředsedy soudu zaniká spolu s funkcí předsedy soudu, navrhuje Vondráček modifikovat tak, že funkce místopředsedy by nezanikla hned, ale až „do 3 měsíců ode dne jmenování nového předsedy soudu“. Odůvodněno je to zachováním potřebné kontinuity a zamezením bezvládí na soudu. Současně se v tomto případě počítá s možností jednoho opakování mandátu místopředsedy, samozřejmě pokud by si jej nový předseda vybral.

Vondráček také navrhuje, aby se výslovně v zákoně uvedlo, že členové pětičlenné komise pro výběr soudců z řad soudců (vedle dvou členů za ministerstvo) jsou po jednom z okresního a krajského soudu, jednoho člena pak mají vybrat ve shodě předsedové Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu.

Poslanec TOP 09 Dominik Feri navrhuje zrušit přísedící v pracovněprávních sporech u okresních soudů, dále zcela vypustit svázanost funkce předsedy a místopředsedy soudu, jak navrhuje ministerstvo a předsedům soudů ztížit možnost zavedení plošných prohlídek u advokátů při vstupu do justičních budov. „Z pohledu současného společenského a právního vývoje lze konstatovat, že problematika pracovněprávních sporů rozhodovaných u okresních soudů v senátech je sice specifická, ale ne natolik, aby zde byl nutný tzv. laický prvek. Pracovněprávní spory jsou z lidského hlediska stejně citlivé jako např. spory vyplývající z rodinného práva. Jako každá oblast je i oblast pracovněprávní upravena podrobně zákonem a Nejvyšší soud k ní vydal bohatou judikaturu. Prostor pro uvážení soudu zde není širší než v jiných oblastech sporů,“ odůvodňuje Feri návrh na zrušení laických přísedících v pracovněprávních sporech.

Poslanci i představitelé justice

Předseda výboru Marek Benda zmínil, že sice není příznivcem výběrových řízení u justičních funkcionářů, ale respektuje většinu. S čím však zásadně nesouhlasí, je rozdíl mezi právnickými profesemi při tzv. bočním vstupu do soudcovské funkce, kdy by podle jeho názoru měly platit stejné podmínky. Ohledně „indických pohřbů“ má Benda za to, že ministerstvo pochopilo, že původní návrh byl špatný a skrze Vondráčka tak navrhuje řešení.

Podle Bendy je ale stále na místě otázka, zda je přechod na manažerské řízení soudu, kdy si předseda přivádí svůj tým, správně. Dnes se totiž podle Bendy zachovává na soudu i při příchodu nového předsedy jistá míra kontinuity. Pochybnosti nad zavedením manažerského modelu do vedení soudů vyslovila i Helena Válková, která se obává, aby kvalitní místopředsedové nebyli měněni za loajální místopředsedy. „Nedali bychom zelenou tomu, aby nový předseda měnil věci příliš?“ tázala se řečnicky Válková.

Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová se ve svém vystoupení zcela přihlásila ke spoluautorství ministerského návrhu. Jde podle ní o nastavení systému, které je správné a případné jednotlivosti lze upravovat až následně. Výběrové řízení sice není vše spásné, ale není jiný lepší způsob.
Do budoucna se může podle Zemanové například změnit i to, že není dosud upraven výběr nejvyšších soudních funkcionářů. Ohledně možného vstupu jiných právnických profesí do soudcovského stavu obhajovala nižší vyžadovanou praxi u státních zástupců tím, že mají podle ní vytvořen efektivní systém výběru státních zástupců.

Názoru Zemanové, že by státní zástupci měli efektivní systém výběru státních zástupců, pak v debatě oponovali někteří poslanci. Marek Benda uvedl, že lze o tom s ohledem na zkušenosti posledních týdnů či let úspěšně pochybovat, s čímž souhlasili i další poslanci.

Kontinuita ve vedení

Místopředsedkyně NSS Barbara Pořízková na úvod svého vystoupení informovala poslance, že tzv. justiční šestka podporuje návrh a byla by podle ní velká škoda, kdyby kvůli pozměňovacím návrhům celý návrh padl. Vyslovila se však proti tomu, aby místopředsedové soudů odcházeli spolu s předsedou soudu. „Indické pohřby nemají být, kontinuita musí být zachována, není možné, aby kvalitní místopředsedové odcházeli jen kvůli vůli nového předsedy,“ zmínila Pořízková základní argumenty. Obdobně se vyslovil i předseda NS Petr Angyalossy, který zmínil potřebu kontinuity ve vedení soudů.

Lehce disonantně tak působilo vystoupení předsedy NSS Michala Mazance. Podle něj totiž odpovědnost za soud nese vždy jeho předseda, který má mít k ruce management soudu.  Koneckonců, když je nový předseda vybírán, pak komisi představuje svoji vizi, kterou musí naplňovat se svým týmem. Je tudíž pro řešení, aby si předseda mohl vybrat svůj tým.

Na závěr debaty pak náměstek ministerstva spravedlnosti Michal Franěk uvedl, že si dokáže představit sjednocení lhůt pro tzv. „boční vchody“ pro všechny právnické profese. Ohledně spojení funkce předsedy a místopředsedů připomněl, že dnešní stav je hybridní, a proto pro druhé čtení ministerstvo připraví pozměňovací návrh, který by zaváděl výběrová řízení i pro funkce místopředsedů soudů.

Výbor se nakonec rozhodl projednávání zákona přerušit a vrátit se k němu během několika týdnů.

Petr Dimun