Poslanec Ondráček k nové nepromlčitelnosti zločinů: To se toho tak bojíte? Nechte to na orgánech

Poslanec Zdeněk Ondráček Foto: Facebook

U plánu prodloužit nepromlčitelnost některých zločinů na třicet let nešlo jen o zločiny z doby privatizace, ale zejména o závažné zločiny proti životu, například vraždy. Tak je podle poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) nutno interpretovat jeho pozměňovací návrh novely trestního zákona, který schválili poslanci hlasy KSČM, ANO, Pirátů a SPD. Na argument poslance Bendy (ODS), že promlčecí lhůta zločinů do roku 2000 včetně privatizačních uplynula a nelze ji obnovit a vlády Zemana, Špidly a Grosse nelze stíhat, uvedl: To se toho tak bojíte? Nechte to na orgánech činných v trestním řízení.

Novela trestního zákona začne platit od 1. října 2020. Nové znění trestního zákona lze nalézt po rozkliknutí odkazu uvnitř krátkého popisu změn. Prodloužení promlčecí lhůty o deset let u zvláště závažných zločinů proti životu a u privatizačních zločinů ministerský portál nijak nekomentuje.

Nešlo totiž o vládní návrh, ale o pozměňovací návrh poslance KSČM Zdeňka Ondráčka, který byl nakonec hlasy poslanců KSČM, ANO, Pirátské strany ČR a SPD na jednání parlamentu dne 19. června 2020 schválen. „Já se tedy přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který jsem zde načetl, to znamená změnu číslovky v § 34 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku z číslovky 20 na 30 u nepromlčitelnosti trestných činů, zvlášť závažných zločinů a těch privatizačních. Odůvodnění jsem ve zkratce řekl. Dlouhodobě o tom diskutujeme, jaká má být promlčitelnost u těchto zvlášť závažných zločinů a zločinů spáchaných v období privatizace. Takže materiál není vlastně jako sněmovní dokument, ale načetl jsem to a je to poměrně jednoduché. Číslovka 20 se nahrazuje číslovkou 30,“ uvedl k tomu poslanec Ondráček.

Benda: Jde o zločiny vlád Zemana, Špidly a Grosse?

Zákonodárci schválený návrh komunistického poslance je zcela v souladu s představou trestní politiky KSČM tak, jak ji poslanec Ondráček pro Českou justici popsal před parlamentními volbami v roce 2017: „V tomto již končícím volebním období jsme navrhli některé novely týkající se trestní politiky. Na jejich projednání však kvůli blokaci ze strany vládní koalice nedošlo. Mohu připomenout nepromlčitelnost trestních kauz z období velké privatizace, postihování vyhýbání se nabízené práci a parazitování na systému sociálních dávek nebo osobách blízkých nebo třeba médii velmi diskutovatelné postihování za hanobení prezidenta republiky či jiných ústavních činitelů, a to v kontextu za nově zavedené přestupkové postihy při urážkách úředníků,“ uvedl mimo jiné poslanec v anketě o trestní politice politických stran v říjnu 2017.

Jenže nepromlčitelnost zločinů, ať už privatizačních nebo jiných, nepůsobí zpětně, jak na předmětném jednání sněmovny dne 19. června upozornil poslanec ODS Marek Benda: „Pokud se bavíme o promlčecí lhůtě – a já nepokládám za správné prodlužovat na třicet let, těch důvodů by bylo možné z teorie i praxe snášet mnoho jak z hlediska opožděného příchodu trestu, tak z hlediska obtížné prokazatelnosti. V řadě případů, pokud trestní stíhání například je zahájeno, tak se promlčecí doba staví, nebo dokonce obnovuje, ale každopádně, a k tomu existuje výrok Ústavního soudu, nelze prodloužit promlčecí dobu zpětně. To znamená, to, co tady zaznělo, že se jedná o trestné činy spáchané mezi lety 1991 až 2000, je úplný omyl. Je to úplný omyl, nevztahuje se to na žádné privatizační zločiny, teoreticky by se to mohlo vztahovat až na privatizační zločiny spáchané za vlád Miloše Zemana, Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse, ale ty zase nebyly podle zákona o velké privatizaci, takže na ty se to nevztahuje také. A promlčecí doba vždy se počítá, pokud uplynula, nelze ji ani zákonem zpětně obnovit,“ uvedl poslanec ODS, který požádal poslance, aby respektovali nesouhlasné stanovisko ústavně-právního výboru.

06Předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda Foto: Radek ČepelákJinými slovy a jednoduše: Do října letošního roku platí promlčecí lhůta dvacet let. Pokud se ze zákonného důvodu nestaví, není pozastavena například kvůli trestnímu řízení, lze trestně stíhat zločiny spáchané jen do roku 2000.

Ondráček: Podsouváte a jen ODS a vy mluvíte o privatizaci

Právě v souvislosti s novelou trestního zákona, kam se poslanci podařilo podle volebního programu KSČM prosadit prodloužení promlčecí lhůty u tzv. privatizačních zločinů na třicet let, položila Česká justice Zdeňku Ondráčkovi otázky: Máte vy osobně nebo KSČM nějaký plán, jak předmětné ustanovení využijete? Víte o případech, které by se měly začít prověřovat? Budete podávat podněty?

Česká justice chtěla rovněž znát poslancovo stanovisko k neúčinnosti nové promlčecí lhůty zpětně, jak na ně upozornil poslanec Marek Benda: Máte nějaký konkrétní plán, co učinit, aby byla aplikovatelná na zločiny privatizace, která proběhla v 90. letech, a tudíž je promlčena? Je to zajímavý právní problém, zeptala se mimo jiné Česká justice.

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček v tom ale problém nevidí: „V čem vidíte problém? Písm. a) snad nemluví pouze o zločinech privatizace, ale i o ZZZ, kterými jsou třeba vraždy. Pokud někdo poslouchal, co jsem říkal nebo co ve 3. čtení řekla poslankyně Matušovská, tak jsme mluvili zejména o zvlášť závažných zločinech proti životu a zdraví. Dělal jsem osm let na kraji a vyšetřovat i vraždy. To jen ODS ústy poslance Bendy, a teď i Vy hovoříte jen o privatizaci. Proč? To se toho tak bojíte? Nechte to na OČTŘ zda něco z té doby vyšetřovat budou. A pokud mluvíte o zajímavém právním problému, poukázal někdo z justice na potřebu novely tohoto ustanoveni, která by právě k těmto zločinům byla již k ničemu? Ne, ale snažíte se mi tu cosi podsouvat a hovoříte o naplňování volebním programu KSČM. Já tady ale hájím práva obětí a pozůstalých na možnost vyšetřit a třeba i potrestat pachatele těch nejodpornějších zločinů,“ uvedl poslanec na otázky České justice doslova.

Matušovská: Švédsko vyšetřilo vraždu Olafa Palmeho, v USA nepromlčují

Jak vyplývá ze záznamu jednání poslanecké sněmovny, ani poslankyně Květa Matušovská (KSČM), která 19. června 2020 podávala pozměňovací návrh za v tu chvíli nepřítomného Zdeňka Ondráčka nevidí v období 1991 – 2000 žádný problém. „Pro rozhodné období, o kterém mluvíme, tedy mezi roky 1991 až 2000, eviduje policie cca sto dosud neobjasněných vražd. U každé této vraždy je vedle přímé oběti také někdo oběti blízký, někdo, kdo přišel o svého syna, dceru, manžela, manželku, nebo jen o přítele, kamaráda. Všichni tito lidé se ptají proč. Proč policie nebyla schopna objasnit tento zločin proti životu a zdraví? Byla to neschopnost, nebo neměla policie dost důkazů? A mohla pachatele odhalit, obvinit a poslat před soud? Víte, kriminalistika je živá věda, která se stále vyvíjí. To, co se před 20 či 30 lety zdálo nemožné, je dnes zcela běžné,“ řekla ve sněmovně poslankyně a jako příklad uvedla analýzu DNA.

Podle poslanců se lze k případům vracet i za osmdesát let, jako tomu bylo v případu Otýlie Vranské nebo v případu vraždy Olafa Palmeho v roce 1986. „A pro vaši informaci, právě ve zmiňovaném Švédsku nebo třeba v USA jsou uvedené zločiny nepromlčitelné. V Německu je to až 25 let, na Slovensku je to od 3 do 30 let. I v zahraničí tedy objasňují staré vraždy i po více jak 20 letech, protože na jedné straně možná mizí ta paměťová stopa svědků, ale jsou a vznikají nové kriminalistické metody, které kriminalistům pomáhají, a soudy je uznávají,“ uvedla Matušovská s tím, že například zločiny proti dětem by měly být nepromlčitelné.

Jakým procesním mechanismem však budou trestně stíhání eventuální pachatelé zločinů z let 1991 – 2000, nesdělila ve svém projevu ani ona.

Celý záznam jednání poslanecké sněmovny je zde.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekPřípad Postoloprty: Kárný senát státním zástupcům výrazně zvedl laťku odpovědnosti
Další článekPraha vytipovala místa, kde by mohla být Muchova epopej. Jsou ale problémová
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.