Majetková přiznání politiků jsou nově přístupná jen na žádost

Majetková přiznání letos ministerstvu neodevzdalo včas zhruba 3150 funkcionářů Foto: Pixabay

Do majetkových přiznání všech veřejných funkcionářů včetně politiků lze nově nahlížet jen po předchozí žádosti. Ministerstvo spravedlnosti přístup omezilo na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS). V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. O rozhodnutí už dříve Česká justice informovala.

V případu, který posuzoval na základě kasační stížnosti místostarostky obce Ražice senát NSS soudců a soudkyň Radana Malíka, Pavla Molka a Barbary Pořízkové, byla udělena pokuta 2000 Kč za nesplnění povinnosti učinit oznámení o majetku podle zákona o střetu zájmů. Rozhodnutí správních orgánů, které byla učiněna ještě před zmíněným nálezem ÚS, potvrdil pak již po tomto nálezu, v červnu Krajský soud v Českých Budějovicích (KS).

Přístup k oznámením politicky veřejných funkcionářů, které eviduje centrální registr, omezilo ministerstvo od 6. listopadu. Napsalo, že tak reagovalo na rozsudek NSS z 29. října. „Oznámení těchto veřejných funkcionářů, převážně politiků, budou nově dostupná pouze na základě předchozí individualizované žádosti. Rozsah zpřístupňovaných údajů se touto změnou nijak nemění,“ shrnul Řepka.

Žádost podle něj zajistí to, že nebude docházet k nepřiměřenému zásahu do práva na soukromí a práva na informační sebeurčení veřejných funkcionářů. „Současně s tím nicméně odpadá jakákoliv překážka, pro kterou by veřejní funkcionáři nemohli řádně podávat oznámení podle zákona o střetu zájmů,“ podotkl. Povinnost vadila zejména komunálním politikům, kteří kritizovali to, že jsou jejich přiznání komukoliv přístupná.

Nově jsou v registru bez žádosti k vidění jen funkce příslušného politika, doba jeho mandátu a data, k nimž podal jednotlivá oznámení. Žádost o přístup k neveřejné části lze podle informací na webu registru podat písemně, e-mailovou zprávou s elektronickým podpisem nebo datovou schránkou. Žadatel musí uvést své jméno, datum narození, trvalé bydliště a doručovací adresu. Musí také konkrétně označit funkcionáře, o jehož oznámení má zájem.

NSS ve zmíněném rozsudku poukázal i na únorový nález Ústavního soudu, který podle něj brání tomu, aby úřady sankcionovaly porušení povinnosti podat oznámení podle zákona o střetu zájmů.

„Ministerstvo spravedlnosti proto přistoupilo k tomu, že zjištěné přestupky veřejných funkcionářů spočívající v nesplnění oznamovací povinnosti v období ode dne vyhlášení předmětného nálezu Ústavního soudu do 6. listopadu 2020, kdy byl přístup k jejich oznámením omezen, nebudou oznamovány příslušným správním orgánům k zahájení řízení o přestupku,“ dodal mluvčí.

Ústavní soud letos s platností od konce roku 2020 zrušil současný rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení. Podle soudců postačí zpřístupňovat údaje na základě žádosti, protože volné nahlížení přes internet porušuje právo na soukromí veřejných funkcionářů. Soud ale zároveň nezrušil pravidlo, že majetková přiznání musí nadále podávat i neplacení komunální politici.

Veřejní funkcionáři podávají oznámení o majetku při vstupu do funkce, poté přiznávají i majetek, který nabyli v průběhu výkonu funkce. V oznámení musí být nemovité věci, cenné papíry, podíly v korporacích a hodnotné movité věci. Oznamují se také příjmy a závazky.

Majetková přiznání letos ministerstvu neodevzdalo včas zhruba 3150 funkcionářů, u dalších několika stovek byla neúplná. Dohromady tak oznamovací povinnost řádně nesplnilo zhruba 3800 funkcionářů, uvedl úřad v létě s tím, že všechny případy předá správním orgánům k přestupkovému řízení. Loni přiznání nedodalo přibližně 7500 komunálních politiků. Obecní úřady jim pak ukládaly pokuty v průměrné výši 1000 až 2000 korun.

(čtk, epa)