Příběh rozhodnutí poslaného e-mailem. Nemohl jsem se v médiích ke své kauze vyjádřit, tvrdí Grygárek

Někdejší náměstek pražského vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek Foto: archiv

Bývalý náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek se pustil do „přetahované“ s Městským soudem v Praze a Nejvyšším státním zatupitelstvím v Brně. Důvodem je skutečnost, že z Prahy přeposlali rozhodnutí Nejvyššího soudu v Grygárkově kauze dříve Nejvyššímu státnímu zastupitelství a ne současně i jejímu aktérovi. Soud i státní zastupitelství shodně tvrdí, že k žádnému prohřešku nedošlo. Rovnost stran z hlediska doručování však podle Grygárkova obhájce Radka Šmerdy skutečně porušena byla. Ať už záměrně, nebo kvůli nepořádku, míní. „Mně se to jako obhájci prostě nelíbí. To se prostě nesmí stávat, je to nezákonné, je to trestní řízení u soudu a tam platí rovnost stran,“ říká Radek Šmerda.

Bývalý náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek se dostal do konfliktu s Městským soudem v Praze a Nejvyšším státním zastupitelstvím v Brně. Důvodem je zjištění, že soud přeposlal zářijové rozhodnutí rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž byla definitivně zkonstatováno zastavení Grygárkova stíhání, nejdříve Nejvyššímu státnímu zastupitelství, aniž by ho doručil ve stejnou dobu i jemu.

Grygárek čelil obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby v souvislosti s lobbistou Romanem Janouškem a jeho švýcarskými konty. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu jej podezříval z toho, že měl zhatit vyšetřování pohybu peněz na švýcarských účtech a odposlouchával ho také kvůli údajnému úniku informací.

Hlavička rozhodnutí Nejvyššího soudu v dovolání Nejvyššího státního zástupce v kauze Libora Grygárka. Foto: ČJ

Gró sporu Grygárka se soudem a státním zastupitelstvím spočívá v odeslání textu už zmiňovaného odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu 10. září. Ten poslala úřednice Městského soudu v Praze ráno e-mailem žalobci Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ), který si jej vyžádal. Nejvyšší státní zastupitelství pak deníku Aktuálně.cz sdělilo, že Grygárek byl s definitivní platností „očištěn“. Grygárek v té době ovšem rozhodnutí soudu v rukou neměl.

Proto se zlobí, že na rozdíl od NSZ on ani jeho právní zástupce Radek Šmerda rozhodnutí od městského soudu obdrželi až později, a nemohli se k němu tak médiím aktuálně vyjádřit a komentovat jej.

Grygárek se tedy chtěl dozvědět, jak a kudy rozhodnutí soudu putovalo a rozeslal proto několik žádostí dle zákona o poskytování informací. „Doručování má přesná kodifikovaná pravidla právě proto, aby nedošlo k upřednostňování či naopak diskriminování jednoho z účastníků řízení, kteří mají mít před soudem rovné postavení. Doručování soudních rozhodnutí má pochopitelně i procesněprávní konsekvence, např. v počítání lhůt pro podání řádných či mimořádných opravných prostředků a pokud soud doručuje ´mimoprocesně´ a neformálně, navíc jen jedné ze zúčastněných stran, je pak velmi problematické stanovovat počátek běhu příslušných lhůt,“ oddůvodnil Grygárek proč se začal pídit po tom, jak bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) rozesíláno zúčastněným stranám.

Městský soud v Praze podle Grygárka před tím, než vůbec započal s řádným doručováním rozhodnutí NS datovou schránkou, zaslal jej o více než dvě hodiny dříve e-mailem na základě telefonické žádosti státnímu zástupci NSZ. „Logice tohoto vysvětlení se ovšem vymyká, že kancelář městského soudu opakovanými telefonickými žádostmi o zaslání usnesení doslova ´bombardoval´ i můj právní zástupce JUDr. Šmerda. Byla tak významně a zásadně omezena moje možnost bezprostředně veřejně komentovat rozhodnutí NS o dovolání i z mojí strany, což bylo požadováno mnohými novináři,“ zlobí se Grygárek. Opírá to o skutečnost, že doručení verdiktu na státní zastupitelství „pak většina následně publikovaných článků kvůli časové prodlevě vycházela pouze a jedině z jeho tiskového sdělení“.

Doručování rozhodnutí má přitom jasně daná pravidla. Například Nejvyšší soud k tomu uvádí: „Soud bez výjimky respektuje ustálenou praxi ve vztahu k informování o své rozhodovací činnosti, podle které se jednotlivá rozhodnutí soudu, včetně samotného výroku rozhodnutí, poskytují ´třetím osobám´ až poté, kdy jsou řádně doručena všem účastníkům řízení. V opačném případě má soud za to, že by mohlo dojít ke zpochybňování jeho nestrannosti a nezávislosti a tedy k ohrožení účelu trestního řízení.“

Ranní e-mail

„Na celé věci je vlastně nejzajímavější to, že jakmile jsem se začal pídit po vysvětlení oné mysteriózní znalosti NSZ o obsahu rozhodnutí NS ještě předtím, než mu bylo oficiálně doručeno, začalo se lhát, mlžit a k vysvětlení jasného a zřetelného pochybení se začaly vymýšlet dílem pomýlené, dílem hloupé, a hlavně právně neudržitelné konstrukce,“ tvrdí Grygárek.

„Městský soud v Praze dopisem ze dne 22. září nejprve lživě sdělil, že rozhodnutí NS bylo doručováno jen datovou schránkou a bylo odesláno do datové schránky JUDr. Radka Šmerdy dne 10. září v 11:31,16 a do datové schránky Nejvyššího státního zastupitelství dne 10. září v 11:30,59. K mojí žádosti učiněné podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím bylo z odpovědi náměstka nejvyššího státního zástupce Mgr. Jiřího Pavlíka ze dne 6. října zjištěno, že městský soud dne 10. září již v 9:23 hod. zaslal nejmenovanému státnímu zástupci NSZ na jeho pracovní elektronickou adresu usnesení NS, jímž bylo dovolání odmítnuto,“ popisuje svoje pátrání do detailu Grygárek.

Grygárek proto poslal soudu další žádost, v níž konstatoval, že první odpověď na jeho žádost byla „minimálně neúplná, spíše však nepravdivá, což je samo o sobě porušením zákona č. 106/1999 Sb“. Podle něj tedy u městského soudu existuje nejspíš jakýsi paralelní neoficiální systém doručování. „Který ovšem hrubým způsobem porušuje základní zásady trestního řízení, když nerespektuje rovné postavení jeho účastníků,“ zlobí se Grygárek.

„Požadoval jsem proto, opět s poukazem na zákon o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí následujících informací: Kdo a z jakého důvodu poskytl přednostně a způsobem zákonem nepředpokládaným předmětné usnesení NS státnímu zástupci NSZ ještě předtím, než bylo doručováno datovou schránkou? Proč a v jakém úmyslu byl byť z tohoto nestandardního způsobu zveřejňování soudního rozhodnutí vyloučen můj právní zástupce? Proč soud poskytnul v přípisu ze dne 22. září nepravdivou informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím?“ pokračuje Grygárek. Soudu se také zeptal, jaké důsledky se z popsané situace vyvodí a jaká opatření přijme k tomu, „aby k obdobnému pochybení již napříště nedošlo“.

Budova Nejvyššího soudu Foto: archiv

„Patnáctého října jsem obdržel dopis od místopředsedy městského soudu v Praze pro věci trestní Mgr. Jana Kadlece, podle něhož kromě jiného přednostním doručením rozhodnutí NS státnímu zástupci jen o cca dvě hodiny dříve než právnímu zástupci dříve obviněného se ve skutečnosti nic nezákonného či nestandardního neudálo. Nikdo nebyl záměrně upřednostněn či zvýhodněn, v postupu vedoucí kanceláře 43 T, která jen vyhověla telefonické žádosti státního zástupce NSZ nevidí žádnou chybu, natož porušení zásad trestního řádu nebo rovnosti stran. Tento postup není znevýhodněním, je projevem vstřícnosti a běžné lidské slušnosti, naopak jde o postup vysloveně správný a příkladný, v žádném případě jej nepovažuje za diskriminační. Vedení soudu ze shora rozvedených důvodů nehodlá z dané situace vyvozovat žádné důsledky, ani přijímat jakákoliv opatření,“ pokračuje v popisu příběhu Grygárek.

„Do kamene by měla být vytesána i další věta z vyjádření Mgr. Kadlece: ´Justice, jakožto každý jiný reprezentant státní moci, by měl být jistě nestranný, ale i vůči ostatním vstřícný, nikoliv zbytečně a přepjatě formalistický, kdy je neochota často maskována za složité formální postupy.´ Musím přiznat, že mne toto vyrozumění konsternovalo, očekával jsem totiž pokornou omluvu, když už se tedy ta chybka vloudila. Namísto toho přišel arogantní dopis hlásající bludy nerespektující právní úpravu, ale hlavně tvrzení neudržitelná pro běžnou soudní praxi,“ zlobí se Grygárek.

Nejde o rozdílný přístup, tvrdí NSZ

A jak vnímají Grygárkovy výtky Nejvyšší státní zastupitelství a Městský soud v Praze? „Předně, už z vámi formulovaných otázek je zjevná snaha o nejspíš účelové vytvoření dojmu rozdílného přístupu ke stranám trestního řízení,“ začal svoji reakci mluvčí NSZ Petr Malý. Podle Malého není pravdou, že si státní zástupce „přednostně vyžádal“ rozhodnutí Nejvyššího soudu.

„V reakci na opakované dotazy adresované Nejvyššímu státnímu zastupitelství ze strany sdělovacích prostředků, které se zajímaly o výsledek dovolacího řízení, si státní zástupce NSZ Mgr. Pavel Jež telefonicky vyžádal na kanceláři Městského soudu doručení rozhodnutí NS o dovolání. A trestní kancelář k příslibu doručení do datové schránky NSZ navrhla předložení opisu formou e-mailové zprávy, s čímž souhlasil. Tento příslib zněl na doručení téhož dne, k čemuž také skutečně došlo,“ tvrdí Malý. Zvláštní ovšem je, že se žádosti o komentář k rozhodnutí NS množily až 10. září, když rozhodnutí fyzicky leželo na městském soudu už od 4. září, jak vyplynulo z komunikace Grygárka se soudem.

Primárně tedy podle Malého státní zástupce požádal o doručení usnesení NSZ. „A při této příležitosti jako zpracovatel trestní věci na NSZ pochopitelně akceptoval i možnost, aby mu text usnesení byl zaslán na vědomí e-mailem na jeho pracovní adresu. Vznesení dotazu na soud, zda již byl odeslán opis rozhodnutí účastníkům řízení, zvlášť pokud proti němu již není opravný prostředek přípustný, a případné požádání o to, aby se tak stalo, není v rozporu s právním řádem,“ prezentuje náhled na věc mluvčí NSZ.

Hovořit o „výrazně dřívějším“ doručení není podle Malého proto na místě. „Podle trestního řádu je nejmenší jednotkou pro počítání lhůt jeden den, nikoli hodina nebo ještě menší časová jednotka. Z tohoto pohledu je zřejmé, že stranám byly dokumenty doručeny týž den. Takže ani z tohoto hlediska není opodstatněné tvrzení o výrazném rozdílu v době doručení,“ konstatuje Malý. Na postupu NSZ dle Malého proto nelze shledat nic nestandardního. „Není v rozporu s běžnou praxí a není v jednotlivých případech vyloučeno, aby státnímu zástupci byl ve věci, která je mu přidělena, zaslán na vědomí stejnopis nebo kopie dokumentu této věci se týkajícího,“ uzavírá stanovisko NSZ jeho mluvčí.

Libor Grygárek považuje argumenty mluvčího NSZ za „mravopoučné avšak nepravdivé“. „Takže nejmenší jednotkou pro počítání lhůt v trestním řádu je den, nikoliv hodina? To poměrně pozoruhodně popírá například lhůty pro zatčení podle § 69 trestního řádu, zadržení podle § 75 a 76 trestního řádu řádu, rozhodování o vazbě podle § 77 trestního řádu aj. a patrně vybízí orgány činné v trestním řízení k progresivnímu zaokrouhlování směrem nahoru,“ kroutí hlavou Grygárek.

Správný postup, stojí si za svým soud

Grygárkovu žádost ohledně zaslání rozhodnutí NS vyřizoval na městském soudu v Praze místopředseda Jan Kadlec. „Podstatou vašeho podání je obava, že došlo k ´přednostnímu´ doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu státnímu zástupci, a že toto ´přednostní´ doručení bylo následně v odpovědi na váš dotaz zamlčeno a logicky se ptáte po příčinách a opatření k nápravě. S průběhem úkonů ve věci jsem se seznámil, a byť nutno konstatovat, že bez konkrétní znalosti děje se může zdát postup nestandardní a povědomost NSZ o rozhodnutí mysteriózní, jak výstižně píšete, ve skutečnosti se nic nezákonného či nestandardního neudálo, nikdo nebyl záměrně upřednostněn či zvýhodněn.“ začíná svou odpověď Grygárkovi Jan Kadlec.

Předeslal, že NSZ byla informace poskytnuta „přednostně“ o cca dvě hodiny v ten samý pracovní den 10. září. „Tedy řešíme skutečně velmi krátký časový úsek. Do datové stránky soudu bylo předmětné usnesení doručeno již 4. září, a pokud by zdejší soud chtěl kohokoliv cíleně zvýhodňovat předčasným doručením, je poněkud nelogické, aby vyčkal šest dní a poté zvýhodnil jednu stranu předčasným doručením v řádu desítek minut a to v ten samý den, kdy rozhodnutí rozesílal všem datovou schránkou. Dále pro snahu znevýhodnit vás, resp. vašeho obhájce dr. Šmerdu, jakožto jednu ze stran, pozdějším doručením, nesvědčí ani skutečnost, že šlo o rozhodnutí zcela ve váš prospěch, když Nejvyšší soud odmítnul dovolání podané ve váš neprospěch, tedy fakticky se státní zástupce o několik minut dříve než vy dozvěděl, že byl se svým podáním neúspěšný,“ pokračuje Kadlec.

Na základě Grygárkova podnětu začal Kadlec pátrat, proč a kdo poskytl informaci NSZ dříve. „Zjistil jsem, že vedoucí kanceláře 43 T, která referát spočívající v rozeslání tozhodnutí NS vypravovala, vyhověla telefonické žádosti NSZ a rozhodnutí NS zaslala kolem 9:30 hodin v daný den emailem. Situace byla taková, že 10. září 2020 byla informace o existenci rozhodnutí NS v této mediálně velmi sledované kauze známá. Novináři ze stránek ministerstva spravedlnosti (Infosoud) věděli, že bylo rozhodnuto a měli i informaci, patrně od NS, že rozhodnutí již bylo vyhotoveno a spis již byl odeslán zdejšímu soudu. NSZ bylo dané ráno pod palbou dotazů novinářů, jak byla věc rozhodnuta. Je proto pochopitelné, že telefonicky NSZ dotazovalo zdejší soud, kdy rozešle rozhodnutí NS, aby mohlo média informovat. Jestliže za situace, kdy vedoucí kanceláře věděla, že má pokyn k vypravení rozhodnutí datovou schránkou (postup doručování datovou schránkou je u tak velké instituce, jako je zdejší soud, překvapivě zdlouhavý, byť jde o elektronické doručování) ve snaze pomoci a předat informaci co nejrychleji a nejefektivněji, tuto zaslala NSZ e-mailem, nevidím v tomto postupu žádnou chybu, natož porušení zásad trestního řádu nebo rovnosti stran,“ argumentuje Kadlec.

Podle Kadlece šlo naopak o postup vysloveně správný. Justice, jakožto každý jiný reprezentant státní moci, by měl být jistě nestranný, ale i vůči ostatním vstřícný, nikoliv zbytečně a přepjatě formalistický, kdy je neochota často maskována za složité formální postupy. „Jsem si zcela jist, že kdyby na soud zavolal obhájce dr. Šmerda, bylo by mu rozhodnutí zasláno e-mailem rovněž. Kancelář běžně obhájcům zasílá rozhodnutí k telefonické žádosti e-mailem, tedy dříve a rychleji než cestou datové schránky, samozřejmě má-li k rozeslání již pokyn. Tento postup není znevýhodněním, je projevem vstřícnosti a běžné lidské slušnosti. Lhůty v trestním řízení pro podání např. dovolání či odvolání se počítají na dny, tedy není rozhodné a nemůže způsobit nerovnost stran, že někdo dostane k žádosti rozhodnutí o několik okamžiků dříve ten samý den. Ve vašem případě, kdy bylo zasíláno rozhodnutí NS o odmítnutí dovolání, proti němuž není ze strany NSZ možno jakkoliv brojit, jsou pak obavy o tovnost stran zcela liché,“ konstatuje Kadlec.

Také postup vedoucí soudního oddělení 43 T Kateřiny Veselské Kadlec považuje za správný. „Dokonce příkladný, v žádném případě jej nepovažují za diskriminační. Vedení soudu ze shora rozvedených důvodů nehodlá z dané situace vyvozovat žádné důsledky, ani přijímat jakákoliv opatření,“ dodává místopředseda městského soudu. Celou reakci na Grygárkovu žádost dle Infozákona Česká justice zveřejňuje zde.

Advokát: Je to nezákonné a není to první případ

Grygárkův obhájce Radek Šmerda si za svým klientem Grygárkem stojí. Tvrdí, že koncipientka z jeho kanceláře volala kvůli rozhodnutí NS na soud už zhruba týden před 10. zářím. „Volala tam minimálně třikrát. Říkal jsem jí, ať jim sdělí, že nám to můžou poslat klidně e-mailem, nic nám ale neposlali. Myslím si o tom, že je to nepořádek nebo neplatila rovnost stran,“ říká Šmerda.

Šmerda ví o tom, že si jeho klient „dopisoval“ s NSZ a městským soudem. „Ta rozhodnutí jdou proti sobě. Buď neříká pravdu městský soud nebo NSZ. Já to neumím vyšetřit. Ale bohorovná argumentace městského soudu o tom, že je všechno v pořádku, se mi moc nezdá. Protože datová schránka nebo e-mail jsou formy datové komunikace a obě trvají časově přibližně stejně dlouho. Nevím, proč to posílali nejprve e-mailem na NSZ a potom datovkami, je to pro soud za stejné peníze, za nula. Byla tam prodleva, NSZ to mělo dřív, mohlo to dřív veřejně komunikovat. To znamená, že klient byl v tak senzitivní kauze znevýhodněný. Ta rovnost stran z hlediska doručování tam prostě porušena byla, ať už záměrně nebo v důsledku nepořádku. Mně se to jako obhájci prostě nelíbí. Stalo se mi už mnohokrát, že jsem se z médií dozvěděl o nějakém rozhodnutí. Třeba z České televize od redaktora Hynka jsem se dost často dozvídal věci, které mi přišly do datovky až týden poté. To se prostě nesmí stávat, je to nezákonné, je to trestní řízení u soudu a tam platí rovnost stran,“ uzavírá Grygárkův obhájce.

Libor Grygárek pak už téma rozdílného času doručení rozhodnutí překlápí do poněkud absurdního rozměru. „Z uvedeného vyplývá, že Městský soud v Praze již napříště nebude přepjatě formalisticky respektovat trestní řád. Nebude se řídit zejména procesními předpisy pro doručování soudních rozhodnutí, které se bude nadále uskutečňovat nikoliv podle trestního a kancelářského řádu, ale podle volné úvahy administrativních pracovníků. Ti budou napříště v zájmu vstřícnosti upřednostňovat telefonickou komunikaci, pročež účastnící řízení již poměrně netradičně nemají jen pasivně čekat na zaslání rozhodnutí, ale mají na Městský soud v Praze neustále telefonovat. A kdo zavolá dřív, tomu se rozhodnutí jako projev běžné lidské slušnosti pošle jako prvnímu,“ dodává Grygárek.

Jan Hrbáček