Pátek, 5. března, 2021

Anketa: Co bylo událostí roku 2020 v justici?

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Zatímco loni byly odpovědi v tradiční anketě České justice velmi různorodé, v roce 2020 klíčovým událostem v justici jasně dominovala opatření v souvislosti s epidemií koronaviru. Výraznou událostí také byla změna na postu předsedy Nejvyššího soudu a několika předsedů krajských soudů. Přečtěte si, jak rok 2020 bilancují špičky justice nebo šéfka resortu spravedlnosti Marie Benešová.

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti

Letošní rok, a to co s sebou přinesl, je pro justici jedna veliká náročná událost. Vir, který je tu s námi, je nepředvídatelný a hodně mě mrzí, že se neustále ozývají kritické hlasy, jak máme plánovat. Ale copak to jde? Covid není pětiletka.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová Foto: Jiří Reichl

Je mi líto většiny podnikatelů, že opět museli zavřít svůj byznys, ale zdraví je přednější. Kromě různých kompenzací se snažíme i pomáhat. Ráda bych na tomto místě vyzdvihla připravené Lex Covid I a II, kterými jsme reagovali na aktuální situaci například v podobě prominutí lhůt a zastavování exekucí. Je toho hodně, ani v roce 2021 nepolevíme a jedeme naplno.

Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský Foto: archiv

Česká justice byla poprvé postavena před problematiku krizových stavů, vyhlašovaných vládou. Soudím, že se s nimi vypořádala vcelku úspěšně, byť vzhledem k nepřekročitelným procesním lhůtám nemohla reagovat včas. Za významnou událost pozitivního charakteru považuji příchod profesora JUDr. Pavla Šámala na Ústavní soud, naopak za negativní považuji korupční kauzu soudce Vrchního soudu v Praze Dr. Sováka.“

Petr Angyalossy, předseda Nejvyššího soudu

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy Foto: NS

Událostí roku byla, je, a doufejme, že už jen krátce bude, koronavirová pandemie. Soudy zaměstnávala snad každý den, stavěla před nás nové výzvy. Předpokládám, že pro vaši novoroční anketu se takto nebudu vyjadřovat zdaleka sám. Rád využívám této příležitosti, abych také vašim prostřednictvím ocenil mimořádné úsilí všech svých kolegů, především na soudech prvního a druhého stupně, díky kterým si můžeme na konci roku říci, že naše soudnictví pandemie prozatím výrazněji nepoznamenala. A můj obdiv nesměřuje jen k soudcům, ale i ke správě soudů, k zaměstnancům, kteří se museli často ze dne na den přeorientovat na úplně jiný styl práce.
Aby tato anketa nebyla příliš monotematická, chci zmínit ještě jednu zásadní událost, pro mě poněkud osobní. Oceňuji a vážím si toho, jak převážná většina soudců zareagovala na kritiku skupiny států v boji proti korupci GRECO, která opakovaně upozorňovala Českou republiku za to, že nemá schválený etický kodex soudce. Jako vedoucí pracovní skupiny, která etický kodex soudce České republiky sestavila a zhruba v polovině roku předložila všem soudům, s radostí konstatuji, že se k němu k dnešnímu dni přihlásila drtivá většina soudů. Důvěra v justici je křehká věc, všechno, co ji může v očích veřejnosti posílit, si zaslouží podporu. Jsem rád, že to kolegové soudci na všech stupních soudní soustavy chápou stejně jako my, kteří jsme se pokusili důležitá etická pravidla stručně a jasně formulovat. Do nového roku pak justici přeji, aby etický kodex nebyl jen dokumentem na papíře.

Michal Mazanec, předseda Nejvyššího správního soudu

V letošním roce došlo v justici předně k řadě významných personálních změn. Jde zejména o jmenování nového předsedy Nejvyššího soudu JUDr. Petra Angyalossyho, Ph.D., změna vedení Soudcovské unie ČR, jejímž staronovým prezidentem se stal JUDr. Libor Vávra a také výměny na místech předsedů a místopředsedů krajských soudů. Jsou to právě osobnosti na těchto klíčových  místech, které ovlivní směřování uvedených institucí v budoucích letech.

Předseda NSS Michal Mazanec Foto: Monika Píšková

Pokud uvážíme podobu reality letošního roku a skutečnost, že jeho výraznou část prožila česká společnost v nouzovém stavu řízeném kromě běžných právních předpisů i mimořádnými opatřeními vlády, považuji za jednu z důležitých událostí i vydání rozhodnutí Ústavního soudu týkající se přezkumu usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu, usnesení vlády o přijetí krizových opatření a mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví. Ústavní soud tak vymezil možnosti a mantinely pro soudní přezkum v dosud nedotčené oblasti.
V souvislosti s tím ovšem pokračuje také jev velmi negativně ovlivňující justici, který jsem před nějakou dobou nazval „legislativní vzteklinou“: Sbírka zákonů má v polovině prosince zatím přes 5730 stran v 210 částkách. Posledním číslem je aktuálně č. 513/2020 Sb. s charakteristickým obsahem – usnesením vlády, kterým se mění usnesení vlády z 12. 10., již předtím změněné usnesením vlády ze 16. 10. a také usnesením vlády z 23. 11. Těžko nevzpomenout na Tacitův výrok o nejzkaženějším státu, který má nejvíce zákonů. Tento způsob pandemické legislativy a podzákonné normotvorby se mi zdá býti poněkud nešťastným…

Vladimír Jirousek, předseda České advokátní komory

Stačilo by asi konstatovat, že nejzásadnější událostí, a to bohužel i v justici, byla (a je) pandemie koronaviru. Nouzový stav podmínil „nouzový chod“ justice, myšleno justice v tom širším slova smyslu, tj. též chod advokacie a jejího vedení. Jestliže však krizová situace nejdříve ochromila a následně z části a výrazně poznamenala řadu soudních procesů, vedení ČAK způsobila navršení problémů, jež povětšinou vyžadovaly operativní řešení, navíc při užívání nových komunikačních forem. Specifickou agendou pak byly (a jsou) legislativní procesy, mnohdy překotně reflektující vzniklou krizi.
Úkolem ČAK bylo jednak transparentně oddělit nezbytné úpravy od účelově prosazovaných, jednak analyzovat jejich relaci s principem proporcionality (ústavností). Stanoviska ČAK, ať již průběžně zveřejňovaná, např. v Advokátním deníku či adresovaná zákonodárcům, snad dokumentují, že jsme k oné agendě, kterou lze v současných podmínkách označit za zásadní, přistupovali odpovědně.

Kateřina Šimáčková, soudkyně Ústavního soudu

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková Foto: Ipscan

Nelze pominout, že největší událostí v našich životech, na celém světě i v české justici je prostě COVID. Změnil naše postupy, omezil naše možnosti, ovlivnil způsob, jakým se radíme, vzděláváme a možná trochu i způsob, jakým přemýšlíme.
Vedle této největší události ráda zmíním něco, co mne opravdu potěšilo. Dlouhou dobu jsem kritizovala mužský monolit v nejmocnějších pozicích české justice, neboť nejen že Ústavní soud, Nejvyšší soud i Nejvyšší správní soud měly předsedy muže, ale ani žádný z krajských soudů neměl předsedkyní ženu. To se letos změnilo, máme tři předsedkyně krajských soudů: Lenku Ceplovou v Ústí nad Labem, Martinu Flanderovou v Českých Budějovicích a Jaroslavu Pokornou na Městském soudě v Praze. Doufám, že jejich ustanovením nastane doba, kdy bude jednodušší pro rodiče v justici pracovat na zkrácený pracovní úvazek a kdy bude i jinak napomáháno slaďování rodinného života s pracovním životem justičních zaměstnanců a zaměstnankyň.
Věřím, že k dalšímu posílení ženského prvku ve vrcholných justičních profesích bude docházet i nadále. Z důvodů přirozené generační obměny se bude koncem příštího  roku hledat předsedkyně či předseda Nejvyššího správního soudu a s ohledem na její  právnické i manažerské kvality se nabízí přechod místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu Barbary Pořízkové na místo jeho předsedkyně. To by byla událost, kterou bych moc ráda pochválila v příštím roce.

Luboš Dörfl, předseda Vrchního soudu v Praze

Předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl Foto: archiv

Rok 2020 byl rokem výběrových řízení na předsedy krajských soudů, kterých se vyměnilo 5 z 8. Skutečnost, že výběrová řízení proběhla transparentně a byla zastoupena většinou reprezentativním počtem kvalitních kandidátů, považuji za největší a nejpozitivnější událostí tohoto roku.

Václav Čapka, předseda Vrchního soudu v Olomouci

V tomto roce došlo k mnoha významným událostem. Jmenováni byli předseda Nejvyššího soudu v Brně a předsedové 5 krajských soudů a zvolen prezident Soudcovské unie.  Službu v justici končí významní soudci Nejvyššího soudu.

Předseda Vrchního soudu v Olomouci Václav Čapka Foto: Eva Paseková

Překvapivý je záměr Ministerstva spravedlnosti poměrně výrazně snížit počty soudců. Nemilá byla zjištění o možném protiprávním jednání soudních osob. Za událost roku bohužel považuji celosvětový výskyt nákazy COVID 19, který neminul ani naši zemi a vynutil si celou řadu protiepidemických opatření včetně vyhlášení nouzového stavu a z důvodu ochrany zdraví občanů vedl i k částečnému omezení provozu soudů a následným změnám ve stylu práce v justici.

Alexandr Krysl, předseda Krajského soudu v Plzni

Krajský soud v Plzni vede nově Alexandr Krysl Foto: archiv

Mám za to, že v české justici nastaly za rok 2020 dvě důležité události. Za prvé došlo k podstatné personální obměně ve vedení významných soudů v rámci České republiky. Máme nového předsedu Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a 5 nových předsedů krajských soudů. Za druhé bylo započato se zveřejňováním judikatury okresních soudů a pevně věřím, že v dohledné době bude zveřejňována judikatura všech soudů.

Stanislav Křeček, ombudsman

Ombudsman Stanislav Křeček Foto: VOP

V ulicích polských měst tisíce lidí protestují proti nálezu tamního ústavního soudu, kterým bylo rozhodnuto o podobě zákona o potratech. V této souvislosti se obávám, že nejdůležitější událostí v české justici byl televizní rozhovor předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského pro Českou televizi ze dne 29. 11.  Pokud se v tomto rozhovoru předseda Ústavního soud velmi příkře vyjádřil k předsedovi vlády a zejména k prezidentu republiky způsobem, který podstatná část veřejnosti jistě sdílí, ale stejně podstatná část nikoliv, pak se velmi nebezpečně přiblížil situaci, ve které si někteří občané mohou začít pokládat otázku, nakolik osobní politické preference soudce ovlivňují jeho právní názory a postoje. Soudy nespadají do kategorie institucí, proti jejichž rozhodování se v demokratické zemi demonstruje, ale jen potud, pokud občané nezískají dojem, že se soud stává součástí politického rozhodování. A demonstrace proti některému z budoucích nálezů Ústavního soudu, podobně jako je tomu nyní v Polsku, je asi to poslední, co bychom u nás dnes potřebovali.

Lenka Ceplová, předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem

Za nejdůležitější událost v roce 2020 v justici považuji rozsáhlou personální obměnu na postech předsedů krajských, vrchních a Nejvyššího soudu. Jedná se o předvídatelnou a očekávatelnou událost, která souvisí s podstatou demokracie.

JUDr. Lenka Ceplová od výběrové komise obdržela plný počet bodů a stala se novou šéfkou Krajského soudu v Ústí nad Labem Foto: archiv

Střídaní na těchto postech vytváří principiálně odlišný systém od původního, který v justici fungoval ještě od Rakouska-Uherska; kdy funkcionář odcházel pouze do důchodu. Střídání a změna umožňuje rychlejší šíření nových myšlenek v justici.

Martina Flanderová, předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích

Nevím, zda je v době covidové možné pandemickou situaci čímkoliv překonat, ale možná pandemii navzdory se pokusím nad anketní otázkou zamyslet čistě z pohledu justice. Rok 2020 začal výměnou předsedy Vrchního soudu v Praze, následovala výměna předsedy Nejvyššího soudu v souvislosti s posílením Ústavního soudu o nového soudce tentokrát z justičního prostředí, o jednu z největších osobností justice, bývalého předsedu Nejvyššího soudu.

Nová předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová Foto: archiv

Jistě ani 5 nových předsedů krajských soudů (mezi něž mám tu čest patřit) nelze opomenout. V čele Soudcovské unie stojí nový prezident. Je pro mne trochu překvapením, že nyní, na sklonku roku, ještě neznáme nového místopředsedu Nejvyššího soudu, když s tím stávajícím místopředsedou se musíme s uplynutím jeho mandátu ke konci roku rozloučit. Jednoznačně je pro justici tento rok netypický množstvím personálních změn a teprve budoucnost ukáže, jak se tyto změny na fungování justice odrazí, jak dokážeme spolupracovat a využít potenciál, který je se službou v uvedených justičních postech spojen, kdo se ujme iniciativy společné problémy pojmenovat a společně hledat jejich řešení, zda to budou zástupci nejvyšších soudů, kolegium předsedů krajských soudů nebo třeba i prezident Soudcovské Unie.

Pokud bychom prolétli novinové titulky jen za minulý měsíc, možná každý den bychom našli nadpis článku, kdo či která skupina chystá žaloby na stát v souvislosti s nouzovým stavem a přijatými opatřeními. Dojde-li k prohloubení ekonomického propadu, je nutné brát i tyto predikce velice vážně. Věřím, že budeme moci co nejdříve vyměnit on-line formu spolupráce (která se sice osvědčila, ale přeci jen nenahradí osobní kontakt) za jednání osobní a budeme schopni napříč justicí hledat řešení dopadů krize, které nás teprve čekají.

Tomáš Valášek, ředitel Insolvence 2008

Ředitel Insolvence 2008 Tomáš Valášek

Lex Covid byl největší událostí, která letos (ne)hýbala celou oblastí insolvencí. Dočkal se své jarní a posléze podzimní verze. Tyto úpravy tlumily dopady zhoršené ekonomické situace podnikatelů i spotřebitelů, což se také projevilo snížením počtu nových insolvenčních návrhů. Dopady této situace pravděpodobně pocítíme i v roce 2021. Stejně významně vnímám rovněž schválený vládní návrh novely o tříletém oddlužení pro všechny fyzické osoby. Ten však považuji za nevyvážený ve prospěch dlužníků vůči věřitelům a bude mít zcela jistě dopady na financování insolvenční justice, zejména insolvenčních správců. Cestu z problému vidím spíše ve srovnání srážek v exekuci s nepřednostními pohledávkami a srážek v insolvenci, než ve zkrácení doby oddlužení pro všechny. V neposlední řadě je dobrou zprávou pokračující intenzivní práce na elektronickém rejstříku eISIR, která je jasným signálem důležitosti digitalizace justice i v takto náročné době.

Jan Mlynarčík

Jan Mlynarčík, viceprezident Exekutorské komory

Byl to nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/17. Dále rozhodutí Městského soudu v Praze v čele se soudcem Štěpánem Výborným, který zrušil mimořádná opatření MZd ze dne 17. 4. 2020 a ze dne 26. 3. 2020 o omezení maloobchodního prodeje a mimořádná opatření MZd ze dne 15. 4. 2020 a ze dne 23. 3. 2020 omezující volný pohyb osob .V neposlední řadě také jmenování nového předsedy Nejvyššího soudu, které znamená stabilizaci justice.

Eva Paseková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY