Firma Imex Group byla nájemcem dvou skladů v lokalitě u obce Vrbětice Foto: Facebook

NSS posvětil rozhodnutí NBÚ odebrat prověrku jednateli firmy, která si pronajímala sklady ve Vrběticích

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost, kterou proti rozhodnutí Městského soudu v Praze (MS) podal Martin Čuřík, někdejší jednatel firmy Imex Group. MS v květnu minulého roku zamítl Čuříkovu žalobu proti rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), který mu odmítl vydat bezpečnostní prověrku.

Firma Imex Group byla nájemcem dvou skladů v lokalitě u obce Vrbětice, v nichž mělo v říjnu 2014 dojít k výbuchu munice.

Jednatelem firmy Imex Group byl Martin Čuřík, kterému NBÚ v květnu 2017 neprodloužil bezpečnostní prověrku.

NBÚ měl totiž zjistit, že společnost fakticky řídí její výkonní ředitelé a Čuřík je na pozici jednatele pouze formálně, ředitelům má být zcela podřízen a skutečným účelem jeho angažmá je umožnění výkonu citlivé činnosti, tedy obchod se zbraněmi, skrze jeho osobu. Uzavřel proto, že z důvodu existence negativní okolnosti – ovlivnitelnosti, která může vést ke zneužití výkonu citlivé činnosti – mu bezpečnostní prověrku neudělí.

Čuřík rozhodnutí napadl žalobou, kterou o dva roky později zamítl MS. Ten přisvědčil NBÚ s tím, že během šetření vyšlo najevo, že Čuřík měl o dění ve společnosti jen mlhavé povědomí a k důležitým úkonům měl zmocnit jednotlivé ředitele. Účelovost pak měl potvrdit i následný vývoj, kdy byl Čuřík odvolán z funkce jednatele společnosti a byl s ním ukončen pracovní poměr ve firmě poté, co mu nebyla prodloužena prověrka.

V kasační stížnosti napadal Čuřík a jeho advokát Radek Ondruš také utajení části spisu, která se týkala zpravodajského šetření NBÚ.

Ohledně Čuříkova působení v Imex Group pak byla ve stížnosti namítána ta skutečnost, že společnost řídili na pozici ředitelů také její společníci, z čehož nelze vyvozovat závěr, že by jako jednatel Čuřík neplnil své povinnosti. Soud vycházel jen z pohovoru NBÚ s Čuříkem a neprovedl důkazy výslechem svědků, vedoucích pracovníků společnosti.

Co se týče ovlivnitelnosti, bylo v kasační stížnosti namítáno, že Čuřík jako bývalý voják z povolání si je vědom toho, že rozkaz nelze uposlechnout, pokud by tím byl spáchán trestný čin, má vysokoškolské vzdělání a na Ministerstvu obrany působil jako vrchní správní rada odboru pro nakládání s nepotřebným majetkem. Nemůže tedy být osobou, která by se neuměla sama rozhodovat.

NSS kasační stížnost zamítl s tím, že MS po procesní ani věcné stránce nepochybil. Ohledně utajení části spisu konstatovali kasační soudci, že opačný postup by vedl k ohrožení práce tajných služeb. Práva stěžovatele tak byla šetřena tím, že správní soudy se zabývaly věcí mnohem šířeji a intenzivněji, i nad rámec vymezené žaloby tak, aby bylo zamezeno případné libovůli ze strany tajných služeb.

Takto shromážděné informace představují podle NSS dostatečný podklad pro závěr, že Čuřík vykonával funkci jednatele pouze formálně a reálným vlivem a rozhodovací pravomocí disponovaly jiné osoby. Rolí Čuříka tak podle NSS bylo, aby těmto osobám umožnil výkon citlivé činnosti.

„Zjištění o tom, jak společnost Imex Group s. r. o. reálně fungovala a jak se stěžovatel při výkonu funkce jednatele skutečně choval, jednoznačně svědčí o ovlivnitelnosti, která by mohla vést ke zneužití citlivé činnosti. Stěžovatel byl při výkonu této činnosti zbaven jakékoli autonomie, byl zcela podřízen jiným osobám, důvodem jeho zapojení bylo pouze to, že byl držitelem dokladu o bezpečnostní způsobilosti osoby, a fakticky bylo jeho angažmá pouze prostředkem k tomu, aby citlivá činnost byla vykonávána osobami, které k tomu samy nebyly oprávněny. Z uvedeného plyne, že stěžovatel vykonával svoji činnost pod vlivem třetích osob a že by v tomto způsobu výkonu funkce pokračoval, pokud by obdržel požadovaný doklad a ve funkci zůstal,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí NSS, kterým kasační stížnost zamítl.

Petr Dimun