Organizované žalobní skupiny v oblasti investičního životního pojištění jsou vedeny zejména vidinou zisku, varují odborníci

Se zneplatněním smluv investičního životního pojištění je spojena řada negativních dopadů Foto: Unsplash.com

Spory s hromadným potenciálem mají často za následek vznik organizovaných skupin, které spotřebitele nabádají k soudnímu postupu. V minulosti jsme mohli obdobné tendence vidět např. v kauze bankovních poplatků, kdy se navzdory tvrzení žalobní skupiny Ústavní soud postavil na stranu bank a kauza tak pro řadu spotřebitelů skončila likvidačně. K podobné situaci nyní dochází také v případu Investičního životního pojištění (IŽP). „Apeluji proto na spotřebitele, aby si dobře rozmysleli, než se rozhodnou své spory řešit v součinnosti s těmito subjekty,“ reaguje na problematiku advokát Martin Rezek.

V poslední době se v oblasti smluv IŽP organizované skupiny, které na sebe nechávají převádět smlouvy klientů pojišťoven a bez jejich vědomí pak přistupují k vymáhání nároků soudní cestou. Iniciativy si od klientů pojišťoven nechávají za zlomek žalovaného nároku převést jejich smlouvy o IŽP a zahajují jejich jménem spory. Vysouzené částky často nezískají klienti, ale iniciativy je inkasují ve svůj prospěch. Podmínky převodu smluv, které využívají organizované skupiny, jsou podle řady odborníků pro spotřebitele nevýhodné a rizikové.

Ze strany skupin, které žalují hromadně určitý druh nároků advokáti často podle svých slov zažívají účelovou procesní strategii vedoucí ke zvyšování nákladů právního zastoupení a využívání tzv. guerillových procesních taktik. „Naše dlouhodobá zkušenost je, že takové postupy před českými soudy nevedou k dlouhodobým úspěchů ve věci, ale mnohdy vedou ke ztrátě sympatií již u soudce soudu prvního stupně, což nepochybně není v zájmu jednotlivých klientů,“ uvádí partner advokátní kanceláře PRK Partners Robert Němec.

Žalobci v některých případech tvrdí, že mají právní zájem na tom, aby soud určil neplatnost jejich pojistné smlouvy proto, že je-li smlouva neplatná, budou muset zpětně dodanit své příjmy. „Lze těžko pochopit, jak může mít klient pojišťovny zájem na tom, aby ztratil daňové výhody některých pojistných produktů. Také platí, že z neplatné pojistné smlouvy by pojištěným nemohl vzniknout nárok na pojistné plnění v případě vzniku pojistné události. Tady upozorňujeme, že mnoho smluv IŽP je kombinovaných s úrazovým pojištěním, pojištěním pro případ závažných onemocnění či pro případ smrti, které jsou mnohdy sjednány i pro děti,“ dodává Němec.

Spotřebitelé do soudních sporů totiž často vstupují s představou, že jim v důsledku zneplatnění smlouvy budou vráceny všechny vložené finance. Situace však může být v praxi velmi odlišná. Pokud je smlouva zneplatněna, tak na obou stranách dochází ke vzniku bezdůvodných obohacení, která proti sobě soud započte. Jednotlivé částky podléhají promlčení a klient tak může být nakonec povinen pojišťovně ještě doplácet (typicky, pokud v posledních třech letech provedl mimořádný výběr ze smlouvy). Nejedná se však o jediné náklady, které mohou spotřebiteli v této situaci vzniknout. „Problematická situace nastane, pokud by měl spotřebitel smlouvu o IŽP podmíněn např. hypoteční úvěr, nebo pokud spotřebiteli na životní pojištění přispíval zaměstnavatel, kterému by tedy pak měl jeho příspěvky vrátit. Je opravdu potřeba dobře zvážit, zda negativa doprovázející ukončení smlouvy nepřeváží,“ varuje advokát Martin Rezek.

Hromadné žaloby v ČR neexistují

Část odborníků také upozorňuje na to, že organizované žalobní skupiny klientům pojišťoven slibují řešení sporů v rámci hromadného postupu. Český právní řád však institut hromadné žaloby stále ještě nezná. „Sám jsem byl účasten iniciativy „Poplatky zpět“, kde šlo o poplatky za vedení úvěrového účtu. Tam to byl přesně ten případ, kdy je v zájmu všech to zhutnit a řešit to jako jeden případ. Nikoliv jednotlivě,“ řekl České justici poslanec Patrik Nacher s tím, že iniciativy žalobních skupin kolem smluv IŽP zaregistroval. „Pokud by existoval institut hromadné žaloby, tak by takové partizánské věci, které přinášejí pozitiva, ale i přešlapy, neexistovaly,“ dodává poslanec.

Pokud za současné právní úpravy určitá skupina hromadné řešení slibuje, pak je otázkou, co v reálu nakonec pro své klienty dělají a jakou smluvní dokumentaci s nimi tito klienti uzavírají. „Spolupráce s žalobními skupinami je obvykle zahájena poté, co klient podepíše formulářovou smlouvu s účinky podobnými postoupení pohledávky. Nárok klienta tak může být vymáhán zcela bez jeho vědomí a advokáti spolupracující se skupinou mohou navíc mařit jakékoli snahy o smírné řešení sporu. Ve své výroční zprávě za rok 2019 na tento problém poukazuje také finanční arbitr. Organizované žalobní skupiny jsou tak dle mého názoru vedeny zejména vidinou zisku a jakákoli spolupráce s nimi tak může být pro klienty pojišťoven vysoce riziková,“ vysvětluje advokát Ladislav Drha.

Judikatura je dlouhodobě ustálená v otázce promlčení nároků na vrácení plnění z neplatné smlouvy, přičemž správnost postupu nižších soudů v této otázce byla potvrzena již i několika rozhodnutími Nejvyššího a Ústavního soudu. V praxi to znamená, že pokud se klienti domůžou neplatnosti pojistné smlouvy, může být podstatná část jejich nároků promlčená. Na druhé straně neexistuje ustálená judikatura vyšších soudů k otázce neplatnosti pojistných smluv IŽP.

Spory ze smluv IŽP končí přibližně v polovině případů ve prospěch pojišťoven a v polovině ve prospěch jejich klientů. Je tomu tak zejména proto, že smlouvy IŽP jsou často velmi individualizované a jejich parametry jsou sjednány dle přání klienta. Žádná smlouva tak není úplně stejná. Co tedy soud rozhodne v jednom případě, to už nemusí nutně platit pro další posuzovaný spor.

(epa)