Platy soudců a politiků zůstanou příští rok na letošní úrovni

Jednání formou videokonference na Vrchním soudu v Praze Foto: VS Praha

Platy ústavních činitelů včetně soudců se příští rok zvyšovat nebudou. Od dalšího roku se mají odvíjet od průměrné mzdy. Změnu přinese novela, jejíž přijetí dnes Senát umožnil na návrh svého místopředsedy Jiřího Oberfalzera (ODS). Nevyhověl návrhu svého hospodářského výboru, aby předlohu zamítnul. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Základní měsíční plat poslance a senátora má podle novely v příštím roce zůstat na letošní úrovni 90.800 korun. Základní plat prezidenta bude i nadále činit 302.700 korun hrubého a premiéra 243.800 korun. Pro bylo podle záznamu hlasování 44 ze 67 přítomných senátorů.

Pokud by novela nebyla schválena, vrcholným politikům a dalším činitelům by příští rok vzrostly hrubé platy asi o devět procent. Na platy soudců a ústavních činitelů je v návrhu státního rozpočtu na příští rok vyčleněno 5,78 miliardy korun, zhruba o 83 milionů méně než letos.

Díky návrhu stát podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka ušetří až půl miliardy korun, které lze využít na pomoc občanům či firmám v době epidemie koronaviru. Uvedl také, že je v zákoně i pojistka proti poklesu platů soudců, aby zákon případně obstál u Ústavního soudu. Poslanec potvrdil, že v případě diskutovaného zrušení superhrubé mzdy by i ústavním činitelům v příštím roce mohlo zůstat z hrubé mzdy o tisíce víc, než je tomu nyní. „Daňový balíček je výhodný pro lidi v těchto profesích, to je bezpochyby pravda. Je to jedna z věcí, co na něm kritizujeme,“ uvedl k normě, kterou bude Sněmovna znovu projednávat příští týden. Dodal, že zmrazení platů politiků bude nicméně schváleno i v případě, že daňový balíček legislativním procesem neprojde.

Podle zákona se určují platy poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta, poslanců Evropského parlamentu, ale i soudců, ať už obecných soudů nebo Ústavního soudu. Norma dále určuje platy člena, viceprezidenta a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, místopředsedy a předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů, člena, místopředsedy a předsedy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, člena Národní rozpočtové rady, člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu a předsedy Národní sportovní agentury.


  • Plat se určuje jako součin platové základny a platového koeficientu. Výsledek se zaokrouhluje nahoru na celé stokoruny. Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,5násobek a pro soudce trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře podle údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Nyní přijatá změna od roku 2022 mimo jiné upraví výpočet platů, ty se budou odvíjet od průměrné mzdy v celé ekonomice.
  • Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Platová základna podle tohoto sdělení pro rok 2020 je 84.060 korun, u soudců 100.872 korun. Pro příští rok měla původně vzrůst na zhruba 91.500 korun.
  • Koeficienty, které určují výši platu, jsou různé, například 3,6 u prezidenta, 2,9 u předsedy vlády a předsedů parlamentních komor, 2,49 u místopředsedy vlády. Pro poslance bez jakékoli další funkce je koeficient 1,08, pro ministra 2,06. U soudců se výše koeficientu odvíjí od toho, u kterého soudu pracují a jakou mají délku praxe; vyšší koeficienty pak u všech soudů platí pro jejich funkcionáře.
  • Představitelům i soudcům náleží kromě platu i náhrady výdajů, naturální plnění a odchodné. Týkají se například výdajů na reprezentaci, dopravu, stravování, ubytování, odborné a administrativní práce, odbornou literaturu i na činnost průvodce nebo osobního asistenta. Náhrady výdajů se poskytují formou peněžitého plnění poskytovaného měsíčně v předem stanovené výši k úhradě jednoho nebo více druhů výdajů (stanoví se procentem z platové základny) nebo jako náhrady prokázaných výdajů, v některých případech pouze do stanovené výše.

Novela má také od roku 2022 upravit výpočet platů ústavních činitelů. Odvíjet se budou od průměrné mzdy v celé ekonomice místo od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jako je tomu nyní. V roce 2022 by se platy odvíjely od toho, jaká bude letošní průměrná hrubá mzda v celé ekonomice, neměly by být ale nižší než v příštím roce. Z predikce ministerstva práce uvedené v důvodové zprávě k pozměňovacímu návrhu vyplývá, že by v roce 2022 mohl být základní plat poslance 92.600 korun.

Takzvaná platová základna, od níž se pak odvíjejí konkrétní platy na jednotlivých pozicích, má do budoucna činit 2,5násobek a pro soudce trojnásobek průměrné mzdy v celé ekonomice. Pokud by ale takto stanovená platová základna v roce 2022 i v následujících letech byla nižší než v příštím roce, použil by se údaj pro příští rok. Od platové základny se pak podle zákonem stanovených koeficientů stanoví platy a náhrady v různých pozicích.

(čtk)