Pátek, 5. března, 2021

Podle ÚS bylo rozhodnutí o vyloučení soudce Strnada „přísné“ a lze sdílet obavy, že vrchní soud překročil svoji pravomoc

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o prohlášení konkurzu na vydavatelství Mladá fronta platí. Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost proti rozhodnutí o podjatosti soudce Krajského soudce v Českých Budějovicích Zdeňka Strnada vůči Mladé frontě, případně i dalším účastníkům řízení. Postup vrchního soudu ale ÚS označil za „přísný“. Dále lze podle ústavních soudců sdílet obavy stěžovatelky společnosti Bohemia Silver, zda vrchní soud nepřekročil svoji pravomoc rozhodnout o námitce podjatosti, aniž by hodnotil postup rozhodujícího soudce v posuzované věci.

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Pavla Šámala o stížnosti společnosti Bohemia Silver, která je věřitelem vydavatelství, 22. prosince 2020. Společnost se domnívá, že došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tedy práva na zákonného soudce.

Již zaniklý časopis Euro, který patřil do vydavatelství Mladá fronta, v minulosti uveřejnil (podobně jako další média) kritické články o Strnadovi. Soudce se bránil a vydavatelství zaslal předžalobní výzvu. Několikrát ale uvedl, že ve věci rozhodování se kvůli článku necítí být podjatý. Stěžovatelka připomněla, že proti uvedeným článkům se ohradil i tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.

Vrchní soud podle stěžovatelky ukázal, jak soudce z projednávání vyloučit; stačí o soudci napsat „jakýkoli hanopis“ s tím, že soudce bude mít možnost se buď této kritice nijak nebránit, anebo bránit, avšak za současné možnosti jeho vyloučení z projednání věci. „Podstatou daného článku přitom není pouhá kritika, ale „cíleně dehonestující … útok“, což dokládá i vyjádření tehdejšího ministra spravedlnosti,“ uvedla společnost ve stížnosti.

Přesto byl nakonec Strnad z rozhodování o konkurzu na Mladou frontu vyloučen a spis dostal přidělen soudce Miloš Vondráček. Pod rozhodnutím, které ÚS kritizoval, je podepsán předseda senátu Peter Trebatický.

Zdroj: MF

Jako důvod podjatosti viděl vrchní soud i „obsah, průběh a délku jednání“ ve věci dne 15. 5. 2020. Tehdy se jednání o konkursu pod vedením Strnada protáhlo na 16 hodin až do pozdních nočních hodin. Účastníci ho museli absolvovat kvůli hygienickým opatřením v souvislosti s epidemií koronaviru v rouškách. Tento postup podpořila řada účastníků, insolvenční správkyně Petra Hýsková i státní zastupitelství. „U nestranného soudce jde o postup „racionálně nevysvětlitelný“,“ uvedl ale v rozhodnutí senát Petera Trebatického

Nevhodný postup vrchního soudu

Právě tento postup mu Ústavní soud ostře vytkl a označil ho za nevhodný. „Ústavní soud však považuje za problematické vyjádření vrchního soudu ke způsobu, jakým rozhodující soudce vedl jednání dne 15. 5. 2020 a dne následujícího a jak postupoval při vyřízení námitky podjatosti. Je totiž pravdou, že zákon znemožňuje vzít za důvod vyloučení soudce okolnosti, které spočítají v postupu soudce v řízení o projednávané věci (§ 14 odst. 4 o. s. ř.). Je však rovněž pravdou, že vrchní soud výslovně uvedl, že postup rozhodujícího soudce na uvedeném jednání není důvodem jeho vyloučení, byť tuto skutečnost vzal jako „umocňující“ závěr o jeho ne/zaujatosti. Ústavní soud považuje za nevhodné již samotný fakt, že vrchní soud při rozhodování o námitce podjatosti přihlédl k tomu, jak rozhodující soudce v řízení postupoval,“ stojí v usnesení.

V posuzované věci vrchní soud rozhodoval o námitce podjatosti v odvolacím řízení, ve kterém byl oprávněn k přezkumu procesního postupu krajského soudu podle uplatněných odvolacích námitek. Ani v takovém případě však vrchní soud podle ÚS při rozhodování o námitce podjatosti nemůže vzít v úvahu procesní postup rozhodujícího soudce v řízení – o námitce podjatosti totiž nerozhoduje jako soud odvolací, ale jako tzv. nadřízený soud. „Lze proto sdílet obavy stěžovatelky, zda vrchní soud uvedeným postupem nepřekročil svoji pravomoc rozhodnout o námitce podjatosti, aniž by hodnotil postup rozhodujícího soudce v posuzované věci,“ dodávají ústavní soudci.

Rozhodnutí přísné vůči soudci

Co se týče kritického článku a snaze soudce Strnada se proti pomluvám bránit, má ÚS za to, že „samotná kritika soudce nemůže být důvodem pro objektivní pochybnosti o jeho nestrannosti, a na straně druhé nutnost soudce být srozuměn s tím, že rozhodne-li se svá práva bránit a zůstane-li konflikt nevyřešen, mohou vzniknout pochybnosti o jeho nestrannosti vzhledem k původci této kritiky“. „Není potom porušením práva na zákonného soudce, rozhodne-li příslušný orgán veřejné moci o vyloučení tohoto soudce a současně založí-li takové rozhodnutí na hmotněprávním posouzení intenzity daného konfliktu. Proto, byť lze považovat rozhodnutí vrchního soudu za přísné vůči rozhodujícímu soudci, odpovídá standardu výkladu vyhovujícímu ústavně zaručenému právu na zákonného soudce,“ uvádí se v usnesení.

Krajský soud v Českých Budějovicích ukončil provoz vydavatelství Mladá fronta a. s, jež je od května v insolvenci, 22. prosince. Věřitelé žádají od vydavatelství dlužnou částku přibližně 400 milionů korun. Soud vyhověl návrhu insolvenční správkyně, která požadovala ukončení provozu.

Insolvenční soud rozhodnutí odůvodnil tím, že udržení byť i dílčího provozu brání úplná absence provozních prostředků a masivní odliv zaměstnanců. Pokračování provozu by pouze snižovalo hodnotu vydavatelství.

Vydavatelství se nyní zřejmě prodá po částech. Podle insolvenčního rejstříku by chtělo on-line divizi koupit 11 zájemců. Hýsková před Vánoci řekla, že eviduje 16 zájemců o koupi částí vydavatelství. Na jednání věřitelského výboru v prosinci řekla, že lze prodat čtyři části, firma by tak získala až 50 milionů.

Eva Paseková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY