Sobota, 4. prosince, 2021

Když se podezřelí vyšetřují sami. Podobně jako v kauze Sovák se úniky vyšetřovaly i v případu Bereta

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Od policie ani ze státního zastupitelství do médií v kauze soudce Zdeňka Sováka neutekla žádná informace, tvrdí vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, jejíž úřad prý toto podezření prošetřil. Opakuje se identická situace z let 2016 a 2017, kdy ze spisu v jiné kauze – Bereta – také masivně unikaly informace a vyšetřování dozorovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze. Přitom sama vrchní žalobkyně osobně dozorovala i vyšetřování kauzy Bereta samotné.

„Od orgánů činných v trestním řízení nic neuniklo,“ tvrdí vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová v souvislosti s masivními úniky informací do médií z případu bývalého soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka. Bradáčová tak uplynulý pátek zareagovala na výtky ministryně spravedlnosti Marie Benešové.

Přitom už v den policejní realizace kauzy Sovák se v médiích objevilo jméno Sovákova spoluobviněného. Do té doby veřejnosti absolutně neznámého Milana Bíby. Následně se pak v médiích začaly objevovat další podrobnosti z odposlechů a sledování. Server Seznam Zprávy uvedl například jeden z textů o Sovákovi slovy: „podle textu neveřejného policejního obvinění, z něhož Seznam Zprávy už několik dní citují“.

Obhájci v kauze Sovák například protokol z prohlídky kanceláří na vrchním soudu dostali do ruky až 21. prosince, kdy jim policie umožnila získat ze spisu více informací, než jen sdělení obvinění a dokumenty z domovních prohlídek v bytech.

Již tradiční argumentace policistů a žalobců, že za úniky informací do médií stojí obhájci obviněných, v tomto případě neobstojí. Obhájci se totiž k informacím ze spisu z kauzy Sovák dostávali postupně. Přitom podrobnosti z vyšetřování se v médiích objevovaly dříve než je advokáti mohli nastudovat. A následně případně předat médiím.

Navíc, pokud by informace médiím advokáti předávali, byli by sami proti sobě. O jejich klientech se totiž objevovaly pouze poznatky pouze silně negativního charakteru, jak je ve svých dokumentech formulovali detektivové a žalobci.

Opakuje se tak situace z let 2016 a 2017, kdy obří úniky informací doprovázely vyšetřování takzvané kauzy Bereta. V případu čelí obžalobě z údajného vynášení informací pražská žalobkyně, detektiv protikorupční policie, celník a dva někdejší policisté.

My nic, tvrdí žalobci

Úniky informací z vyšetřování rozpoutaly silnou rozepři mezi ministryní spravedlnosti Marií Benešovou a Vrchní státní zástupkyní v Praze Lenkou Bradáčovou. Benešová poslala na konci roku Bradáčové velmi ostrý dopis. Kritizuje v něm úniky z vyšetřování, které provázejí případ bývalého soudce Sováka a žádá po Bradáčové, jejíž úřad vykonává ve věci dozor, nápravu.

Benešová se v dopise pozastavuje nad tím, že v případu Sovák byly prakticky okamžitě vybranými médii zveřejňovány interní informace z trestního řízení, včetně odposlechů. „Vzhledem k rozsahu, míře detailu a vyznění předmětných informací se obávám, že jejich zveřejnění nelze, jako v některých jiných případech, připsat na vrub aktivitě obhájců obviněných,“ napsala Benešová. Podle ní je pravděpodobnější, že informace unikly záměrně od orgánů činných v trestním řízení. „Dopisem vrchní státní zástupkyně 11. ledna byla ministryně spravedlnosti Marie Benešová řádně informována, že šetření o možném úniku informací bylo již zahájeno z vlastní iniciativy dne 22. prosince,“ napsala v pátečním komuniké Bradáčová.

„Především pak byla ministryně Benešová informována o konkrétních výsledcích šetření, které jasně a srozumitelně prokázalo, že k žádnému úniku nahrávek odposlechů či případně jejich přepisů v této trestní věci nedošlo. S ohledem na meze dané povinnou mlčenlivostí lze konstatovat, že všechny medializované informace jsou obsaženy v usnesení o zahájení trestního stíhání, které bylo doručeno dne 5. prosince všem obviněným, ve dnech 5. – 6. prosince všem obhájcům, dne 8. prosince ministerstvu spravedlnosti a České advokátní komoře. Provedené šetření vyloučilo, že by uveřejněné informace z trestního řízení či dokument z trestního spisu, byly médiím poskytnuty kýmkoliv ze zástupců orgánů činných v trestním řízení,“ tvrdí Bradáčová.

Protože podle ní ministryně spravedlnosti odmítla akceptovat výsledky šetření a „stále nedůvodně pouze na základě svých osobních dojmů trvá na obvinění orgánů činných v trestním řízení z úniku informací“, jak o tom zpravila vrchní státní zástupkyni, vyhodnotilo VSZ reakci paní ministryně jako podnět k výkonu dohledu jako takovou ji postoupí Nejvyššímu státnímu zastupitelství,“ zaútočila na ministryni vrchní státní zástupkyně.

Jako v Beretě

Není to první případ, kdy jsou policisté a státní zástupci podezřelí z poskytování citlivých informací z vyšetřování, které a priory očerňují aktéry případu ještě před samotným podáním obžaloby.
Podobně masivní úniky informací jako v kauze Sovák doprovázely například vyšetřování takzvané kauzy Bereta. V případu čelí obžalobě z údajného vynášení informací pražská žalobkyně Dagmar Máchová, detektiv Radek Holub protikorupční policie, celník Pavel Šíma a dva někdejší policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal.

Bývalý vedoucí odboru protikorupční policie Holub, celník Šíma a žalobkyně Máchová jsou obviněni z toho, že neoprávněně předávali soukromému detektivovi Gáboríkovi informace, například z kauz Nemocnice Na Homolce nebo pražského dopravního podniku. Gáborík je pak podle detektivů údajně poskytoval svým klientům.

Lenka Bradáčová Foto: Ivan Holas

Prověřování podezření z úniků informací z policie a Vrchního státního zastupitelství v Praze přitom dozorovalo, nebude to velké překvapení, Vrchní státní zastupitelství v Praze. Česká justice proto sestavila chronologicky úniky i pokusy o jejich „vyšetření“.

V květnu roku 2016, krátce po zahájení trestního stíhání, podala žalobkyně Dagmar Máchová trestní oznámení na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) pro podezření ze spáchání trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby a ohrožení utajované informace. Těch se mohli dopustit osoby z řad orgánů činných v trestním řízení, tedy policisté nebo žalobci. Konkrétně policisté z bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) nebo vrchní státní zástupkyně v Praze, který kauzu dozoruje. A případně i někteří novináři, kteří mohli mít ze strany zmíněných přístup do spisu ještě v době, kdy byl spisový materiál utajen.

Rozšířené oznámení

Dagmar Máchová následně trestní oznámení na GIBS rozšířila a oznámení podal i policista Radek Holub. Na serveru Seznam Zprávy pak 5. října vyšel článek, ve kterém byly citovány z informace z usnesení o zahájení trestního stíhání, týkající se případu Českých drah, který je součástí Berety. V článku se mimo jiné objevily i informace o bankovním účtu exdetektiva Holuba. Ty ovšem nebyly obsaženy v žádném rozhodnutí, při úniku informací musely být proto použita zjištění ze spisu, z části týkající se finančního šetření Holuba.

Česká televize pak 8. října odvysílala informace z usnesení o zahájení trestního stíhání, ve kterých byly zmíněny taktéž neveřejné informace, týkající se právníka Marka Nespaly.

Máchová v listopadu doplnila své trestní oznámení na únik informací od orgánů činných v trestním řízení do týdeníku Respekt. V článku v Respektu vyšly informace o podnikateli Františku Savovovi, které do té doby nebyly známy ani obviněným. Máchová dovozovala, že týdeník musel tyto poznatky získat z výsledků operativní práce ÚOOZ.

Respekt také uvedl, že detektivové spustili sledování Máchové v v roce 2013 kvůli její činnosti v kauze Nemocnice Na Homolce. Tuto informací ale obvinění ani obhájci neměli k dispozici až do doby prostudování spisu v roce 2019.

Respekt také uvedl jména policistů, se kterými expolicista Gáborík udržoval kontakt. Tato informace byla opět zanesena ale pouze ve vyhodnocení spisu policisty. S těmi poznatky byli obvinění opět seznámeni až v roce 2019. Teoreticky by se někdo z novinářů mohl tato jména dozvědět i z protokolů o výsleších policistů, jenže ne u všech byli přítomni obhájci. Navíc, u podání vysvětlení obhájci přítomni nebyli nikdy. Respekt taktéž znal přesný počet policistů, kteří kauzu Bereta zpracovávali.

Žalobkyně Máchová následně doplnila svoje trestní oznámení na GIBS 22. dubna 2017. A cílila na další úniky z vyšetřovacího spisu , tentokrát do Českého rozhlasu.

Žalobkyně Dagmar Máchová Foto: archiv

Rozhlas tehdy jako zdroj informací označil policejní protokoly a klíčové výslechy, podle nichž sestavil „mapu konspiračních míst“. Včetně fotografií domu, ve kterém Máchová v té době bydlela. V té době tyto dokumenty nemohli opět vidět ani obvinění ani jejich obhájci.

Server iRozhlas v té době také citoval z usnesení o zahájení trestního stíhání. Ale také z protokolu o výslechu svědkyně Ivy Bicanové, která je žalobkyní Městského státního zastupitelství v Praze.

Server také uvedl informace o tom, že Máchová a Gáborík měli v roce 2016 vynést informace do Velké Británie podnikateli Františku Savovovi. Tuto kauzu šetřil jiný policejní útvar, a jak Gáborík, tak Máchová, v této věci nebyli zpracovateli případu označeni jako „podezřelí“.

V dalším z článků pak server přesně citoval pasáže z protokolu o výslechu svědka – ředitele GIBS Michala Murína. Článek také popisoval atmosféru, která výslech Murína na policii provázela.

Sedmého května 2017 Máchová opět rozšířila trestní oznámení na únik informací směrem k jednomu z obviněných, jehož trestní stíhání, předtím než byla kvůli kauze Bereta postavena mimo výkon, dozorovala. Tento obviněný na svém facebookovém profilu uváděl některá zjištění, která mohl získat opět jedině od policie nebo od dozorujícího žalobce.

Dozor podřízeného Bradáčové

Prověřování trestního oznámení Máchové a Holuba vykonával podřízený vrchní státní zástupkyně v Praze. Teprve po výhradě obhájce Máchové Víta Širokého, že úniky by mohly pocházet i z pražského státního zastupitelství, byl výkon dozoru předán Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci.

Tam vykonával dozor státní zástupce Radim Obst (známý z kauzy někdejšího šéfa KDU-ČSL Jiřího Čunka, kterou provázely shodou okolností také úniky informací).

Obst v květnu roku 2017 prověřování trestních oznámení odebral GIBS, přestože byla zákona příslušná k tomu se úniky informací zabývat a činila tak. Prověřování Obst předal na Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje.

V tomto kraji shodou okolností působila řadu let pozdější vrchní žalobkyně Bradáčová. V roce 2001 byla jmenována státní zástupkyní v Litoměřicích a dva roky později se stala náměstkyní krajského státního zástupce v Ústí nad Labem. Na pozici vrchní státní zástupkyně ji dosadil v červenci roku 2012 ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Nejde o trestný čin

Ústečtí kriminalisté 22. listopadu 2018 trestní oznámení Máchové a Holuba podle § 159a/1 tr. řádu odložili. Argument zněl, že ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak.

Dagmar Máchová se posléze snažila zjistit důvody odložení i rozsah prověřování. To se jí ale nepodařilo, protože jí jako oznamovatelce policie odmítla usnesení o odložení věci poskytnout s odůvodněním, že není poškozenou.

Stížnosti na tyto postupy pak na Nejvyšším státním zastupitelství řešil žalobce Pavel Bernát. Ten přitom paradoxně v stejné době vykonával dohled nad dozorem v případu Bereta.

Byl tedy další osobou, která měla přístup do spisu, ze kterého proudily nelegální informace. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ovšem v této skutečnosti žádný problém neshledal.

Situace se nyní opakuje v kauze dnes už bývalého soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka. Podezřelí z úniku informací prověřují sami sebe.
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová ve svém pátečním komuniké uvedla, že zveřejnění dopisu ministryně spravedlnosti Marie Benešové k únikům z kauzy Sovák, považuje za situaci, „způsobilou poškodit důvěru veřejnosti v profesionální fungování justice, potažmo v principy právního státu“. Proto podle ní ve veřejném zájmu Vrchní státní zastupitelství v Praze sdělilo, že úniky ze spisu v kauze Sovák prověřilo. „Šetření jasně a srozumitelně prokázalo, že k žádnému úniku nahrávek odposlechů či případně jejich přepisů (když únikem je neoprávněné předání utajované nebo jiné informace z neveřejné části trestního řízení některým orgánem činným v trestním řízení) v této trestní věci nedošlo,“ tvrdí Lenka Bradáčová.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY