Komora tlumočníků vyzývá: Neberte zakázky, ministerstvo vzkazuje, že zákon nezavazuje

Samostatný nový zákon, který se týká tlumočníků, rozlišuje tlumočnickou a překladatelskou činnost Foto: Pxhere

Výzvu všem soudním tlumočníkům a překladatelům, aby nepřijímali nové zakázky a usilovali o prodloužení lhůt a vyhnuli se tak sankcím za nesplnění zákona, vydala Komora soudních tlumočníků a překladatelů. Ministerstvo spravedlnosti naopak vzkazuje, že nemožné nezavazuje, protože novou zákonnou povinnost zapsat se do rejstříku a vést seznam úkonů nelze splnit, když systém neexistuje. To nezprošťuje odpovědnosti, říkají tlumočníci.

Výzva Komory tlumočníků a soudních překladatelů byla vydána v neděli 3. ledna 2021. Představenstvo Komory ji rozeslalo pro nemožnost splnit požadavky nového zákona. Nový zákon o soudních tlumočnících a překladatelích s povinností zapsat se do seznamu tlumočníků a vést elektronickou evidenci úkonů a mít oprávnění k výrobě nových pečetí je účinný od 1. ledna 2021.

Žádný nový seznam tlumočníků a soudních překladatelů však neexistuje stejně jako neexistují potřebné formuláře ke splnění nově uvalených povinností. „Předpokládáme, že jste rovněž zaregistrovali, že dosud nebyl zveřejněn ministerstvem přislíbený vzor překladatelské / tlumočnické doložky, že nebyla zřízena elektronická evidence úkonů, ani nový seznam tlumočníků a překladatelů, že dosud nikdo z nás nemá nový tlumočnický / překladatelský průkaz, ani oprávnění nutné k výrobě nových pečetí,“ obrací se Komora na své členy.

Nepřijímejte zakázky, odročujte jednání

Komora vychází z toho, že i když se tlumočníci a překladatelé kvůli neexistenci systému podle nového zákona nemohli zapsat a získat tak potřebné oprávnění, stále jsou tlumočníky a překladateli jmenovanými krajskými soudy podle starého zákona.

Protože jim však za nedodržení nového zákona hrozí pokuty, při nezapsání se do neexistujícího systému, nevedení evidence v neexistujícím systému, doporučuje Komora všem členům, aby předcházeli riziku sankce od státu a nepřijímali žádné nové zakázky a prodloužili dodací lhůty u těch stávajících.

Čtěte také: Nová úprava soudního tlumočnictví

„S ohledem na skutečnost, že dosud nemáme kam zapisovat úkony dle nové legislativy, ani nikdo z nás nemá vyrobenu pečeť dle účinné legislativy, doporučujeme z opatrnosti až do vyřešení situace následující: Pokud možno nepřijímejte nové zakázky a vysvětlete klientům, zejména orgánům veřejné moci, proč tak činíte (nemožnost provést překlad v souladu se zákonem, nemožnost zapsat do evidence). Koordinujte se zadavateli další postup (prodloužení lhůty pro vyhotovení překladu na dobu, až bude spuštěna evidence a až MSp vydá oprávnění k výrobě pečeti, odročení jednání, při němž máte tlumočit, na tutéž dobu apod.),“ uvádí se ve výzvě Komory doslova.

Chápeme, že uvedený postup není možný u neodkladných úkonů a že pro vás může znamenat výpadek v příjmech, avšak snížíte tím riziko uložení pokuty, stojí dále ve výzvě.

Ministerstvo: Nemožné nezavazuje, budeme vás informovat

Na situaci částečně zareagovala ministerstvo spravedlnosti sdělením v úterý 5. ledna 2021. Ministerstvo informuje, že tlumočníci a překladatelé mohou stále užívat svoji starou tlumočnickou pečeť. Pečeť musí každý tlumočník a překladatel připojit k podepsanému listinnému překladatelskému úklonu. Tato situace má podle sdělení ministerstva trvat až do zpřístupnění zatím neexistujícího nového seznamu, o jehož existenci bude ministerstvo podle svých slov informovat s měsíčním předstihem.

Do té doby mají podle ministerstva spravedlnosti tlumočníci a překladatelé postupovat v souladu s principem „nemožné nezavazuje.“

„Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích (dále jen ,tlumočnický zákon´), stanoví v § 27 odst. 2, že provádí-li se překladatelský úkon v listinné podobě, musí být každé jeho vyhotovení vlastnoručně podepsané a musí být připojen otisk překladatelské pečeti. S ohledem na to, že tlumočníci jmenovaní podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, nemají dosud k dispozici potvrzení opravňující je k objednávce a převzetí překladatelské pečeti a tlumočnické pečeti (§ 11 odst. 4 tlumočnického zákona), Ministerstvo spravedlnosti sděluje, že překladatelské úkony je možné opatřovat otiskem dosud užívané tlumočnické pečeti. Takto lze, v souladu se zásadou impossibilium nulla obligatio est (nemožné nezavazuje), postupovat do té doby, než bude zpřístupněn nový seznam tlumočníků a překladatelů, který mimo jiné umožní individuálně generovat příslušné potvrzení pro objednávku a převzetí pečetí elektronickou cestou,“ stojí doslova na webu ministerstva spravedlnosti od úterý 5. ledna 2021.

Tlumočníci: To nás odpovědnosti nezprošťuje

Tlumočníci a překladatelé však státu nevěří a mají dobrý argument: „To nás ale nezprošťuje případné odpovědnosti. Stejně tak tento postup není prevencí proti zpochybnění takovýchto úkonů, provedených v tomto přechodném období podle nezávazného názoru ministerstva, kdykoliv v budoucnu,“ uvádějí ve výzvě k pozastavení tlumočnických a překladatelských úkonů.

Komora dále doporučuje vést vlastní evidenci úkonů podle dosavadního deníku, pokud nebude zbytí a zároveň se obracet na ministerstvo spravedlnosti se žádostmi o vydání oprávnění k výrobě nové tlumočnické pečeti, jak jim ukládá nový už platný zákon.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekBenešová poslala Bradáčové ohledně úniku informací v případu exsoudce Sováka vytýkací dopis
Další článekÚS se opět zabývá otázkou soudního přezkoumávání sankcí pro vězně
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.