Pondělí, 19. dubna, 2021

Korunní svědek v kauze soudce Sováka se vyhýbá nástupu trestu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Bývalý elitní policista Ladislav Kirschner dosud nenastoupil do vězení k odpykání sedmiletého trestu za podvod. Kirschner je přitom klíčovou postavou údajného korupčního případu soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka. Údajnou korupci oznamoval a předával policejní peníze. Pokud by se Kirschner nástupu vyhýbal, soud by měl vydat příkaz k dodání do výkonu trestu a hrozí by mu další trest za maření úředního rozhodnutí.

Bývalý elitní policista Ladislav Kirschner se na sklonku roku dozvěděl, že má nastoupit sedmiletý trest za podvod v pražské ruzyňské věznici. Před soudem nestál poprvé, ale výkonu trestu se prozatím vyhýbal, jednou – za vydírání – kvůli údajně nevyléčitelné duševní chorobě, za další vydírání dostal podmínku. Byl by to celkem běžný příběh člověka, jenž má konflikt se zákonem, ale není.

Ladislav Kirschner je totiž korunním svědkem v případu údajné korupce soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka. Navíc, člověk který měl připravit své oběti o 35 milionů korun, předával v rámci předstíraného převodu věci policií zinscenovaný úplatek.

Kirschner se snažil nástupu do vězení bránit dovoláním k Nejvyššímu soudu. Ten jeho dovolání ale odmítl, zde.

„Rozhodnutí o dovolání bylo doručeno účastníkům, dovolání bylo odmítnuto. Pokud se nic nezměnilo, odsouzený ve stanoveném termínu do výkonu trestu nenastoupil. Další postup bude dle zákona,“ sdělila České justici mluvčí pražského Městského soudu Markéta Puci.

Pokud by Ladislav Kirschner výzvu k nástupu do věznice nevyslyšel, hrozí mu hned dva problémy. Za prvé může soud vydat příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody, omezit ho tak na osobní svobodě a převézt do věznice. Navíc ho policie může kvůli nenastoupení trestu obvinit z činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Za takový delikt by se mohl jeho pobyt ve vězení prodloužit prodloužit až o další dva roky. Česká justice přitom získává čím dál silnější signály o tom, že Kirschnerovo angažmá v kauze soudce Sováka má přímou souvislost s nechutí k nástupu sedmiletého trestu.

Trest platí

Nejvyšší soud Kirschnerovo dovolání v kauze podvodů, za kterou odešel od soudu pravomocně se sedmiletým trestem, odmítl. Soudy nižších stupňů podle Nejvyššího soudu zcela správně vycházely z uceleného řetězce důkazů svědčících o vině obviněného. „Ten tvoří zejména trestnou činnost podrobně mapující suma listinných důkazů, dokladující mj. zejména kontraktační historii obviněného i relevantní finanční toky a dispozici s finančními prostředky jak obviněným tak poškozenými, dále pak především obsahově totožné a co do věrohodnosti nezpochybněné obviněného usvědčující svědecké výpovědi celkem tří různých poškozených – J. M., J. J. a P. M. Tito popsali jednání obviněného shodně, ač se navzájem neznají, a těžko tak v korespondenci s důkazy dalšími (tj. důkazy listinnými i četnými svědeckými výpověďmi potvrzujícími podvodný charakter jednání obviněného vůči poškozeným – zejména A. M., D. E., R. K., popř. potvrzujících obviněným popírané převzetí finančních prostředků – zejména G. S., F. Š., T. J., M. H.) přisvědčit obecnému tvrzení obviněného, že se poškození pouze snaží jej kriminalizovat. V tomto ohledu lze plně odkázat na výše zmíněné pasáže odůvodnění rozhodnutí soudů nižších stupňů,“ napsal dále soudce Veselý.

„Nejvyšší soud konstatuje, že dovolání obviněného bylo podáno dílem z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., dílem relevantně uplatněnými námitkami dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. naplněn nebyl. Proto dovolání jako celek odmítl,“ uzavřel předseda senátu Nejvyššího soudu Vladimír Veselý.

Koncept, který není ve spise

Jak zjistila Česká justice, expolicista Kirschner se ze zdravotních důvodů vyhnul už prvnímu trestu. Vyplývá to z rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 z roku 2002, které Česká justice získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Kirschner byl v roce 1997 pravomocně odsouzen k nepodmíněnému pobytu za mřížemi za vydírání a zneužití pravomoci veřejného činitele, kterého se dopustil jako policista elitního útvaru. Po vynesení rozsudku neustále žádal o odklad trestu ze zdravotních důvodů a soud mu po několika letech vyhověl.

Česká justice si proto podle zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádala rozhodnutí Obvodního soudu. Soud dokument z 25. září vydal, podrobnosti z něj Česká justice zveřejnila zde.

Později soud ale zaslal České justici opravnou reakci. „K Vaší žádosti sdělujeme, že soud si – v návaznosti na další ze žádostí dle InfZ od odlišného žadatele – vyžádal z centrální spisovny Městského soudu v Praze spis a po jeho prostudování dospěl k závěru, že usnesení ze dne 25. září 2002, které jste v anonymizované podobě obdržel, bylo pouhým konceptem. Toto usnesení není řádně založeno (je umístěno mimo hlavní spis) a zcela u něj absentuje dodejka i příslušný referát dávající pokyn k jeho doručení. Za jeho předchozí zaslání se proto omlouváme. Současně sdělujeme, že ve věci bylo vydáno usnesení ze dne 9. prosince 2002, které zasíláme přílohou. Česká justice proto anonymizované usnesení v souladu se všemi právními normami zveřejňuje zde.

Jan Hrbáček, Eva Paseková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY