Korunní svědek v kauze Sovák trpí vážnou psychickou chorobou. Soud kvůli ní upustil od vězení za vydírání

Policie se domnívá, že soudce Sovák nerozhodoval nestranně Reprofoto: ČT24

Oznamoval údajnou korupci soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka a zároveň předával příteli soudce policejní peníze, které měly představovat část požadovaného úplatku. Oznamovatel a aktivní spolupracovník Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) – bývalý policista – přitom podle lékařů a znalců trpí léta vážnou psychickou chorobou. Soud kvůli tomu už před téměř dvaceti lety upustil od jeho výkonu trestu v délce čtyř a půl roku za vydírání a zneužití pravomoci veřejného činitele.

Bývalý policista protimafiánského odboru Ústředny kriminální policie Ladislav Kirschner je klíčovou postavou údajné korupční aféry, v níž je středem zájmu orgánů činných v trestním řízení dnes už bývalý soudce Vrchního soudu v Praze Zdeněk Sovák. Kirschner údajné úplatkářství soudce oznámil.

Ladislav Kirschner byl přitom v minulosti sám několikrát odsouzen, a to za vydírání a podvod. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) přes tyto skutečnosti Kirschnerovi svěřila jeden a půl milionu korun, který měl jako část požadovaného úplatku doputovat k soudci Sovákovi. Označené peníze předal Kirschner v rámci předstíraného převodu příteli soudce Sováka Milanu Bíbovi po tři čtvrtě milionu korun vloni v dubnu a v květnu. K soudci Sovákovi ovšem „policejní“ úplatek nedoputoval.

Přestože byl Kirschner třikrát odsouzen za páchání trestné činnosti, ve dvou případech vydírání jednou podvod, a trpí údajně nevyléčitelnou psychickou chorobou s těžkými depresemi. Ale také řídí automobil a působí jako jednatel dvou firem, jejichž náplní činnosti jsou služby soukromých detektivů a ostraha majetku a osob.

Jak zjistila Česká justice, expolicista se ze zdravotních důvodů vyhnul už prvnímu trestu. Vyplývá to z rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 z roku 2002, které Česká justice získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Kirschner byl v roce 1997 pravomocně odsouzen k nepodmíněnému pobytu za mřížemi za vydírání a zneužití pravomoci veřejného činitele, kterého se dopustil jako policista elitního útvaru. Po vynesení rozsudku neustále žádal o odklad trestu ze zdravotních důvodů a soud mu po několika letech vyhověl.

Nejdřív břicho, potom hlava

Ladislav Kirschner si po několika žádostech o odklad trestu požádal o upuštění jeho výkonu na sklonku května 2002. Soud o něm rozhodl na konci září. „Upouštím od u trestu odnětí svobody v trvání 4,5 roku uloženého odsouzenému za trestné činy vydírání a zneužívání pravomoci veřejného činitele rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4. 4. 1995 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 1995 neboť odsouzený onemocněl nevyléčitelnou duševní nemocí,“ odůvodnila rozhodnutí soudkyně Jana Pěchotová.

„Uvedený trest dosud nevykonal, neboť mu byl třikrát odložen na jeho žádost ze zdravotních důvodů. K první žádosti odsouzeného byl trest odložen na dobu 3 měsíců usnesením zdejšího soudu ze dne 17. 10. 1997. Druhé žádosti zdejší soud nevyhověl usnesením ze dne 10. 8. 1999; ke stížnosti odsouzeného nařídil Městský soud v Praze věc znovu projednat. Po novém projednání zdejší soud této žádosti opět nevyhověl; Městský soud v Praze poté k další stížnosti odsouzeného sám trest odložil na dobu 6 měsíců 13. 9. 2000. Ke třetí žádosti odsouzeného zdejší soud odložil výkon trestu do 3. 6. 2002 3. 12. 2001. Odsouzený ke zmíněným žádostem přikládal nejdříve lékařské zprávy internistů o zažívacích potížích a později lékařské zprávy psychiatra o potížích duševního rázu s tím, že uvedené nesnáze spolu mohou souviset,“ napsala v odůvodnění upuštění od trestu dále soudkyně.

K projednání Kirschnerových žádostí byly postupně předány dva znalecké posudky z oboru interního lékařství a také vyjádření lékařské komise vězeňské služby. K posouzení třetí žádosti potom soud přibral dva znalce z oboru psychiatrie. Znalci se seznámili se spisovými materiály, s lékařskými zprávami a znaleckými posudky, zprávami lékařské komise vězeňské služby. Se souhlasem odsouzeného si také vyžádali a využili chorobopisné materiály k jeho osobě z Psychiatrické ambulance v Praze 9, z neurologické kliniky II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a z Psychiatrické kliniky I. Lékařské fakulty v Praze 2, a k dispozici měli od odsouzeného kopii lékařské zprávy z chirurgického oddělení.

„Po provedení vlastního vyšetření odsouzeného znalci shodně konstatovali, že u odsouzeného je přítomno duševní onemocnění chronického typu průběhu. A to organický psychosyndrom se zřetelně depresivní a anxiosní symptomatikou, který se rozvinul na podkladě primárně přítomné afektivní poruchy – depresivní fáze rekurentního typu, s původem zhoršení a chronifikace z cévní mozkové příhody – trombozy Galenské žíly mozku. Patoplastickým dalším faktorem je pravděpodobně i prodělaný úraz hlavy v červenci 2001; základní výkonové intelektové kvality jsou průměrné, s projevovým aktuálním výkonovým ztlumem, a suspektní ideteriorací; primárně bylo přítomno i onemocnění zažívacího traktu – žaludeční sliznice, tedy psychosomatické onemocnění. Uvedené stavy a okolnosti byly u odsouzeného přítomny i v době vypracování znaleckého posudku a závažným způsobem ovlivňovaly psychiku a celkové sociabilizační schopnosti odsouzeného. Jejich charakteristika, psychopatologická intenzita a další charakteristické faktory se aplikovanými léčebnými opatřeními, i hospitalizačního smyslu, příliš nezlepšují,“ zkonstatovali znalci.

Pokud by podle znalců u Kirschnera došlo k osobnostním zátěžovým charakteristikám odsouzeného, do kterých nutno počítat i výkon trestu odnětí svobody, zvláště i s úvahou dřívějšího profesního zařazení odsouzeného jako výkonného policisty, pak by bylo vážné nebezpečí ohrožení jeho základních zdravotních kvalit i životních funkcí. „Takové nebezpečí by neodvrátilo ani event. umístění do speciálních podmínek výkonu trestu. Tento by byl pro posuzovaného nebezpečným a neúčelným, a znalci proto uzavřeli, že aktuálně je odsouzený nástupu a event. absolvování zbytku výkonu trestu neschopen nejméně na dobu půl roku,“ stojí dále v usnesení soudu.

Odsouzený expolicista v poslední žádosti o odklad výkonu trestu z z května 2002 zaslal soudu lékařskou zprávu o svém zdravotním stavu, a s poukazem na trvale nepříznivý zdravotní stav, dal v úvahu, zda s ohledem na dlouhodobé onemocnění s tendencí spíše progresivní než stabilizační, nejsou splněny podmínky pro upuštění od výkonu trestu.

Lékař z psychiatrické ambulance v Praze 9 Bořek Janda v přiložené zprávě uvedl zejména, že odsouzený byl propuštěn z Psychiatrické léčebny v Bohnicích „jako organická depresivní porucha F 06.32., psychosociální faktory“. „Docházel do ambulance, v červenci 2001 pád na hlavu, tržná ráda. Chodí neustále na kontrolu na neurologii. V průběhu roku docházel pravidelně na kontrolu, po celou dobu deklaruje poruchy nálady, poruchy spánku typu dysfylaxe, špatnou koncentraci, nevýkonnost. Lékař pravidelně prokazuje depresivní stavy, a s odkazem na minulá vyšetření uzavírá jako: organická depresivní porucha F 06.32,“ stojí v rozhodnutí soudu.

Upuštění od trestu

Po prozkoumání Kirschnerovy poslední žádosti o odklad trestu spojené s podnětem k upuštění od jeho výkonu pak soud dospěl k závěru, že u odsouzeného byly dány podmínky pro upuštění podle trestního řádu. Podle něj soud může upustit od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku tehdy, zjistí–li, že odsouzený onemocněl nevyléčitelnou duševní nemocí.

„Jak plyne z citovaného znaleckého posudku z oboru psychiatrie, je u odsouzeného přítomno duševní onemocnění chronického typu průběhu – organický psychosyndrom se zřetelně depresivní a anxiosní symptomatikou; závažný je závěr, že případný výkon trestu odnětí svobody by přinesl vážné nebezpečí ohrožení základních zdravotních kvalit i životních funkcí odsouzeného. Z předložené lékařské zprávy psychiatra již dále vyplývá, že nepříznivý zdravotní stav odsouzeného se od doby vypracování (20.11.2001) tohoto znaleckého posudku ani přes dlouhodobou léčbu nezlepšil, nýbrž že popsané potíže u odsouzeného přetrvávají; odsouzený trpí organickou depresivní poruchou F 06.32. Zejména na základě uvedeného znaleckého posudku a lékařské zprávy, jež samy vycházejí z předešlých výše uvedených lékařských vyjádření, zpráv a znaleckých posudků, dospěl soud k závěru, že jsou naplněny podmínky postupu podle paragrafu 327 odst. 2 trestního řádu. Odsouzený není schopen trest odnětí svobody v trvání 4,5 roku nastoupit a vykonat pro duševní onemocnění trvalého rázu, a proto soud rozhodl o upuštění od výkonu uloženého trestu odnětí svobody,“ napsala v rozhodnutí soudkyně Jana Pěchotová.

Faksimile rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 v kauze Ladislava Kirschnera. Repro. ČJ

I přes tak vážnou chorobu, kvůli které Ladislav Kirschner žádá další odklon trestu, řídí podle informací České justice osobní vůz a především působí jako jednatel a společník ve dvou firmách M.I.B. International special detective force, s.r.o. – v likvidaci (jednatel od roku 2008, společník od roku 1998) a Support 7 s.r.o. (jednatel a společník od roku 2013). Ty mají v náplni činnosti služby soukromých detektivů a ostrahu majetku a osob.

Tento typ podnikání by měl podléhat přísné kontrole a zdravotní stav a bezúhonnost jsou podstatnými aspekty při povolování tohoto typu podnikání. Předseda Unie bezpečnostních složek České republiky Jiří Kameník k tomu České justici řekl, že vážně psychicky nemocný člověk, navíc odsouzený za páchání trestné činnosti, by koncesi k výkonu detektivních činností a ostrahy získat neměl. „Koncese předpokládá, že je takový člověk odborně zdatný. A musí mít rozlišovací a ovládací schopnosti, jinak koncesi nedostane. A za trestnou činnost už vůbec ne,“ řekl Kameník České justici.

Místopředseda unie Michal Kuník upozorňuje, že aktuální zákonná úprava je nedostatečná. „Daná situace je důsledkem neexistence legislativy, která by odpovídajícím způsobem stanovovala pravidla pro podniky zajišťující ostrahu majetku a osob a soukromé detektivy. Dle ustanovení zákona o živnostenském podnikání musí dotyčný být bezúhonný. ´Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.´ Z tohoto vyplývá, že pokud se na dotyčného hledí jako by nebyl trestán nebo se na něj hledí jako by nebyl odsouzen, pak může nastat situace, kterou popisujete,“ zamýšlí se Kuník .

Co se týká zdravotní způsobilosti osoby k výkonu funkce statutárního orgánu společnosti, která vykonává činnost ostrahy majetku a osob a soukromou detektivní činnost, nejsou stanoveny a vztahují se tak na ni pouze podmínky, že musí být plně svéprávný. „Opět, pokud nebyla dotyčnému omezena svéprávnost na základě jeho onemocnění, nic nebrání tomu, aby byl jednatelem,“ podotýká Kuník.

„Poskytování služeb ostrahy majetku a osob a soukromých detektivních služeb je sice koncesovanou živností, ale podmínky pro jednatele a společníky nejsou stanoveny odlišně od obecných podmínek pro jakoukoli jinou živnost. I s tím, než pokud je aktuálně trestně stíhán nebo dokonce obžalován, je na něj samozřejmě hleděno jako na nevinného,“ dodává.

Je nutno podotknout, že u koncesí na činnost soukromých detektivů u obou zmiňovaných firem není jako odpovědná osoba zapsán Ladislav Kirchner, ale jistý Jiří Niederle.

Česká justice se proto pokusila Ladislava Kirschnera kontaktovat několikero způsoby, aby se ke zjištěním vyjádřil. Chtěla totiž ověřit, zda je přes své závažné onemocnění svéprávným a držitelem řidičského či zbrojního průkazu. Veškeré snahy se s Kirschnerem spojit však byly neúspěšné.

Návštěva u Tejce

Bývalý soudce Vrchního soudu v Praze Zdeněk Sovák je od začátku prosince ve vazbě. Je obviněn z korupce. Spolu s ním policie stíhá další čtyři lidi, Sovákova přítele Milana Bíbu, jeho partnerku Charlotte Mulénovou, arménského podnikatele Gagika Tonyana, jehož kauzu Sovákův senát v minulosti řešil a advokáta Jiřího Teryngela.

Letitý soudce Vrchního soudu v Praze Zdeněk Sovák měl podle policie ovlivňovat za peníze soudní rozhodnutí. Jeho přítel a řidič Milan Bíba (dřívějším příjmením Bandy) měl podle NCOZ úplatky domlouvat. Bíbova přítelkyně Charlotte Mulénová dle detektivů o korupci věděla a měla ji pomáhat zakrýt. Arménský podnikatel Gagik Tonyan měl dát podle policie za shovívavý trest v odvolací instanci dát obraz. Advokát Jiří Teryngel se měl podle policie snažit přítele Sováka uplatit 100 tisíci korunami.

Případ řeší detektiv z protikorupční policie Jana Šebková, která vedla vyšetřovací týmy v kauzách exhejtmana Davida Ratha nebo Nemocnice na Homolce. Obě kauzy provázely masivní úniky informací do vybraných médií. Stejně tak provází silná indiskrece i kauzu soudce Sováka, kdy média zveřejňovala v prvních hodinách případu informace, které obhájci neměli k dispozici do vazebního zasedání.

Role expolicisty Ladislava Kirschnera v kauze soudce Zdeňka Sováka je klíčová. Kirschner, který čeká nástup nepodmíněného sedmiletého trestu, si znovu požádal o jeho nenastoupení ze zdravotních důvodů.

Kirschner údajnou korupci oznámil náměstkovi ministra spravedlnosti Jeronýmu Tejcovi, ke kterému se objednal přes jeho asistentku. Následně proběhla schůzka s Tejcem, které měli být podle neoficiálních informací přítomni i další lidé z ministerstva, a prý až poté začal Kirschner vypovídat na policii. Té sdělil, že ho měl na počátku loňského roku oslovit Milan Bíba s tím, že má možnost ovlivnit rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Mimo jiné v rámci odvolacího řízení ve prospěch nepravomocně odsouzené právnické osoby v kauze Rath – společnosti Metrostav.

Náměstek ministryně spravedlnosti Jeroným Tejc schůzku s Ladislavem Kirschnerem potvrdil jako oficiální. Sdílný ale nebyl. „Omlouvám se, ale jsem vázán mlčenlivostí,“ řekl včera večer reportérovi České justice do telefonu.

Bíba měl na jedné ze schůzek Kirschnerovi říct, že má „dědu“ soudce vrchního soudu Sováka, jehož prostřednictvím je schopen ovlivnit rozhodnutí soudu. Detektivům Kirschner dále sdělil, že Bíba chce za ovlivnění rozhodnutí vrchního soudu ve prospěch Metrostavu a jeho generálního ředitele Pavla Piláta 50 až 100 milionů korun pro sebe a pro Sováka. Předem chtěl tři miliony korun, aby byla záležitost iniciována.

Loňského patnáctého dubna a sedmého května pak Kirschner před svým domem v pražských Lahovicích Bíbovi předal dvakrát sedm set padesát tisíc korun jako zálohu z požadovaných prvních tří milionů korun. Peníze ke Zdeňkovi Sovákovi ale ani za půl roku nedoputovaly a zůstaly u Bíby. Počátkem prosince proběhla policejní razie, při které policie sdělila obvinění výše zmíněným pěti podezřelým.

Jan Hrbáček