Foto: Pxhere

Šimáčková, Šimíček i Šámal: Tři soudci byli pro uznávání zahraničních osvojení u homosexuálů

Pokud soudy nemohou v odůvodněných případech uznat zahraniční rozhodnutí o osvojení stejnopohlavním párem, je to v rozporu s principem nejlepšího zájmu dítěte. Myslí si to tři ústavní soudci, kteří zůstali v menšině, zatímco většina dnešním nálezem zamítla návrh Krajského soudu v Praze na zrušení části zákona o mezinárodním právu soukromém. Menšina argumentovala také ochranou existujících rodinných vazeb.

„V případě, že mezi osobami rodinný život, vzniklý na legální bázi, již existuje, je povinností všech orgánů veřejné moci jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet, a musí být respektovány právní záruky, které chrání vztahy dítěte a jeho rodiče,“ stojí v takzvaném odlišném stanovisku soudců Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové a Vojtěcha Šimíčka.

O rozhodnutí čtěte zde: ÚS se postavil proti uznávání cizozemských osvojení u homosexuálů

„Neuznání této rodinné vazby je pak porušením práva nezletilých na ochranu jejich rodiny, jediné, kterou mají,“ argumentují přehlasovaní soudci.

Ústavní soudce Pavel Šámal Foto: Ivan Holas

Menšina poukázala také na možné komplikace třeba po zranění nebo onemocnění dětí při návštěvě v Česku. Při hospitalizaci dětí by jejich osvojitelé neměli právo na informace, nemohli být s dětmi v nemocnici a přijímat důležitá rozhodnutí jako zákonní zástupci. „Při konkrétní kontrole norem jistě není snad třeba vyčkávat, až tyto situace nastanou,“ napsala trojice soudců.

I kdyby dnes soud vyhověl návrhu Krajského soudu v Praze, neznamenalo by to automatické uznávání zahraničních osvojení dětí stejnopohlavními páry. České justici by zůstala možnost osvojení neuznat, pokud by odporovalo veřejnému pořádku, třeba za situace, kdy došlo k porušení práv biologických rodičů nebo kdyby šlo o výsledek obchodování s dětmi.

V Česku registrovaní partneři dítě společně osvojit nemohou. Právní úprava preferuje manželské páry. „Smí-li zákonodárce stanovit pravidla pro osvojování, zásadně také může bránit tomu, aby tato pravidla byla ‚obcházena‘ prostřednictvím zahraniční právní úpravy, tedy osvojováním českých občanů či českými občany v jiném státě (a to obcházena nikoli pouze účelově, nýbrž např. i v důsledku toho, že případní osvojitelé v zahraničí nějakou dobu žijí),“ stojí v nálezu, který podpořila většina ústavních soudců.

Aktéry případu, který dospěl až k Ústavnímu soudu, jsou registrovaní partneři, Čech a občan Trinidadu a Tobaga, kteří žijí ve Spojených státech. Rozhodnutím soudu v New Jersey osvojili dvě děti s americkým občanstvím.

(čtk)