Středa, 21. dubna, 2021

Zelená končí v čele plzeňského státního zastupitelství, upozornila na možné systematické porušování základních práv

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Antonie Zelená skončila ve funkci vedoucí státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město. Její nadřízená, vedoucí Krajského státního zastupitelství v Plzni Anna Maříková, tak po více jak dvou letech uspěla s jejím návrhem na odvolání. „Doručením rozhodnutí ministryně spravedlnosti, jímž zamítla můj rozklad proti rozhodnutí o odvolání z funkce, končím na funkci okresní státní zástupkyně okresního státního zastupitelství Plzeň-město,“ sdělila dnes České justici Zelená.

O rozhodnutí ministryně spravedlnosti Marie Benešové dnes jako první informovaly Novinky.cz.

Odvolání Zelené z vedoucí funkce navrhla její nadřízená Maříková již v říjnu 2018 tehdejšímu ministrovi spravedlnosti Janu Kněžínkovi. Jako oficiální důvod návrhu na odvolání tehdy ministerstvo uvedlo, že Zelená neplnila pokyny Maříkové.

Rozhodnutí o odvolání Zelené z funkce učinila ministryně Benešová v listopadu 2019. Proti tomu však Zelená podala rozklad a rok probíhalo řízení, které skončilo jeho zamítnutím. 

O důvodech sporů mezi Zelenou a Maříkovou se pouze spekulovalo, ani jedna z dam se k nim blíže nevyjádřila. Až dnes poskytla Zelená České justici své vyjádření, v němž formulovala svůj právní názor, který je v rozporu s trestní politikou prosazovanou Nejvyšším státním zastupitelstvím ohledně postupu orgánů činných v trestním řízení při zkoumání duševního stavu obviněných osob.


Prohlášení JUDr. Antonie Zelené pro Českou justici:

„Doručením rozhodnutí ministryně spravedlnosti, jímž zamítla můj rozklad proti rozhodnutí o odvolání z funkce, končím na funkci okresní státní zástupkyně okresního státního zastupitelství Plzeň-město.

V této souvislosti považuji za důležité zveřejnit mé výhrady k dlouhodobému porušování Listiny základních práv a svobod při zkoumání duševního stavu osob obviněných orgány činnými v trestním řízení.

Státní zastupitelství je jako orgán veřejné žaloby ve své činnosti povinno postupovat v souladu s právními předpisy, jejichž nedílnou součástí je i Listina základních práv a svobod.  Nejvyšší státní zastupitelství v roce 2014 vydalo Výkladové stanovisko Poř.č.3/2014, podle něhož je možné výjimečně zkoumání duševního stavu osoby podezřelé z trestného činu již ve fázi prověřování, pokud existují důvodné pochybnosti o duševním stavu osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, vůči níž by jinak bylo zahájeno trestní stíhání. Tento postup byl odůvodněn ochranou takovéto osoby, aby nebyla zbytečně vystavena nebezpečí trestního stíhání.  Zdánlivě vstřícný přístup má však rozhodující dopad na průběh trestního řízení. Dotyčná osoba byla zcela zbavena práva na nutnou obhajobu a vystavena průběhu přípravného řízení včetně zkoumání duševního stavu bez garance ochrany procesních práv, neboť nebyla schopna porozumět ani poučení, odmítnout se k věci vyjádřit apod. Přítomnost obhájce byla umožněna až v následném rozhodování soudem o nařízení ochranného léčení či detence. Přitom z ustanovení § 116 odstavec 1 trestního řádu zcela kategoricky plyne podmínka zkoumání duševního stavu takové osoby až v postavení obviněného.

Základní přezkoumání souladnosti s ústavním pořádkem ve vztahu k postupu orgánů činných v trestním řízení při rozhodování o podmínkách zkoumání duševního stavu osob v trestním řízení, tedy zda  se jedná o zásah do základních lidských práv a svobod, který může být činěn toliko soudem či s jeho  souhlasem, bohužel, stále absentuje. Nepochybně je to zaviněno skutečností, že dosud nikdo se v této záležitosti neobrátil na Ústavní soud. Jako otázku předběžnou si to nevyjasnilo Nejvyšší státní zastupitelství, Nejvyšší soud ani Nejvyšší správní soud naposledy při rozhodování o podmínkách vyvození trestní odpovědnosti vůči řidičům, kteří takovouto činnost vykonávali po předchozím požití jiných návykových látek než je alkohol. Inspirací pro všechny oprávněné k podání ústavní stížnosti může být odkaz na ustanovení § 148 slovenského  trestního řádu  včetně důvodové zprávy.“


Antonie Zelená působí v soustavě už 42 let. Po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy se v roce 1978 stala čekatelkou Krajské prokuratury v Plzni. Byla přidělena k Okresní prokuratuře v Domažlicích, posléze k Městské prokuratuře v Plzni. Po složení justiční zkoušky zde byla jmenována do funkce vyšetřovatelky. Od roku 1980 působila čtyři roky jako vedoucí oblastního oddělení vyšetřování při Okresní prokuratuře v Klatovech. V roce 1984 se stala prokurátorkou téže prokuratury, kde pokračovala i v pozici státní zástupkyně do července 1998. Od srpna 1998 vedla Okresní státní zastupitelství v Tachově. V čele Okresního státního zastupitelství Plzeň-město stála od roku 2003, přičemž od července 2013 vedla rok odbor trestního řízení Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY