Prezident Soudcovské unie Vávra: Možné průtahy kvůli koronaviru zatím kompenzuje obrovský pokles trestné činnosti

Nový prezident Soudcovské unie Libor Vávra Foto: Tiskový odbor Pražského právnického podzimu

Justice pracuje víceméně ve stejném režimu jako před nástupem koronaviru a zatím se nezdá, že by ji pandemie zásadně zpomalila. V rozhovoru s ČTK to uvedl prezident Soudcovské unie Libor Vávra. V souvislosti s covidem-19 očekává průtahy u trestních kauz s větším počtem obžalovaných. Překvapilo ho, že justice nefiguruje v pandemických plánech, a ministra zdravotnictví požádal o naočkování soudců.

„Myslím si, že soudy dneska jedou v podstatě v úplně normálním režimu – kromě toho, že se častěji musí odročit, protože někdo onemocní nebo je v izolaci,“ řekl Vávra, který do podzimu předsedal Městskému soudu v Praze a nyní působí v jeho odvolacím trestním úseku.

„Zatím to nevypadá, že by to bylo tak fatální. Asi to hodně zpomalí ty nejtěžší případy – třeba prvostupňové krajské trestní věci, protože je tam většinou větší skupina lidí: přísedící, víc obhájců, víc zmocněnců, víc obžalovaných. A ta pravděpodobnost, že někdo z nich je zrovna nemocný nebo je v karanténě nebo v izolaci – nebo aspoň prohlásí, že je v izolaci – je strašně vysoká,“ popsal.

Vávra připomněl, že justice už se v minulosti vypořádala s jinými krizovými situacemi, například při záplavách. I po loňském nástupu koronaviru musela fungovat dál. „Soud nejde zastavit absolutně,“ poznamenal. „Vláda na jaře nejprve reagovala tím nejtvrdším opatřením, které kdy bylo – ingerovala jakoby příkazem i do práce soudů. Dopadla na nás omezení jako na zbytek společnosti, což zprvu vedlo k tomu, že se odročovala jednání,“ uvedl.

Později už stát soudům postup – například omezení styku s veřejností – pouze doporučoval, což bylo podle Vávry správné. „Tady bych chtěl ministerstvu spravedlnosti poděkovat, že nebylo zbytečně aktivní, protože si myslím, že to předsedové soudů zvládli,“ míní.

Strach u soudců i přísedících

Zpočátku pandemie byl podle něj největším problémem strach, a to jak u soudců, tak i u laických přísedících. „Někdo se opravdu bál jít do jednací síně a měl pro to dost dobrých argumentů včetně svých dlouhotrvajících chorob. A vedle byl jiný senát, jiný soudce, který neměl tyto zábrany a na jeho výkonnosti se ta situace neodrazila. Tohle nelze porovnávat klasickým dozorem nad výkonností soudců, protože to není lenost nebo nekvalita,“ zdůraznil. Ministerstvo soudcům vzkázalo, že prodlení, která omezením jednání kvůli pandemii vzniknou, nebude pokládat za průtahy v řízení.

Na odhady, jak moc situace spojená s koronavirem soudy zatíží zvýšeným náporem případů, je podle Vávry brzo. „Teprve teď začínají padat první žaloby na náhradu škody vůči státu, a to teprve za ta první opatření z jara loňského roku. Tohle všechno bude mít doběh v řádu spíše let. Zatím to kompenzuje leckde obrovský pokles trestné činnosti, která přichází na soudy, což je až neuvěřitelný zlom,“ řekl.

Soudci a justiční aparát nyní více pracují z domova. „Naučili jsme se, že to jde, ale nejsem si jist, že je to něco, čemu bychom měli do budoucna tleskat. K odbornému růstu prostě potřebujete i to, že se bavíte s kolegy,“ upozornil Vávra. Justice podle něj navíc narazila na mantinely ohledně komunikačních kanálů. „Je evidentní, že stát s tak masivní utajenou nebo šifrovanou komunikací nikdy nepočítal a její rozšiřování bude stát neuvěřitelné peníze,“ podotkl.

Plexiskla a roušky

Zatímco u některých soudních agend – například správní nebo části občanskoprávní – není zapotřebí častý kontakt s účastníky řízení, trestní soudce se v jednací síni týdně potká i s desítkami lidí. Soudci se podle vlastního uvážení chrání rouškami, někde je oddělují i plexisklové zábrany. Vávra odhadl, že na covid-19 už bylo pozitivně testováno několik set lidí pracujících v justici.

„V pandemických plánech justice z pro mě nepochopitelných důvodů pořád není. Když byly povodně, tak byla vždycky braná krok za policií. Požádal jsem pana ministra (zdravotnictví Jana) Blatného, abychom tam někde byli, někde za pedagogickými pracovníky. Jsme zkrátka jedna z mnoha dalších skupin, která má určité zvýšené riziko dané charakterem práce,“ uzavřel Vávra.

(čtk)