Čtvrtek, 9. prosince, 2021

Stáhněte článek o mých nemovitostech, vyzývá Bradáčová. Česká justice to neudělá

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová požaduje po vydavatelství portálu Česká justice, aby stáhlo článek, který informuje o jejích nemovitostech. Informaci o majetku Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a Bradáčové zveřejnila Česká justice na konci ledna. Bradáčová následně vydavatelství zaslala dopis, v němž požaduje bezodkladné stažení informací „jejích osobních údajů“.

Dvacátého sedmého ledna ráno vyšel na České justici článek s titulkem: „Elitní žalobci investovali. Zeman koupil dva byty v Praze a v Brně, Bradáčová pole a chalupu“. Článek se věnoval majetkovým poměrům dvou top manažerů ve státním zastupitelství a veřejně činných osob: Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové.

„Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman si v poslední době koupil s manželkou dva byty. Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová si od roku 2015 pořídila mimo jiné polnosti a dům s pozemkem v rekreační oblasti. V roce 2013 se majetkově vyrovnala s exmanželem,“ stojí na začátku článku. Dále jsou v něm popsány konkrétní realitní transakce za několik let zpátky. U Bradáčové i informace o vypořádání společného jmění manželů po rozchodu partnerů.

Informace o majetku veřejně činných a známých osobností jsou médii běžně zjišťovány a publikovány. Lidé tak získávají prostor účastnit se na kontrole majetkových poměrů politiků či úředníků veřejné správy. Zjištění takovéhoto typu lze jednoznačně označit za informace publikované „ve veřejném zájmu“.

„Vyzývám vás, abyste upustili od neoprávněného zveřejňování mých osobních údajů a uvedený článek z vašich internetových stránek odstranili. A to (s ohledem na závažnost vašeho jednání) bezodkladně. Zároveň vás žádám, abyste mě ve stejné lhůtě o provedené nápravě informovali,“ napsala Lenka Bradáčová vydavatelství Media Network v obálce, odeslané z Vrchního státního zastupitelství v Praze a nikoli odeslané osobně na poště.

Zveřejnění takového typu údajů podle Bradáčové nelze považovat za souladné se zákonem o zpracování osobních údajů, který sice umožňuje zpracovávat osobní údaje pro novinářské účely, avšak za naplnění podmínky přiměřenosti. „Podmínka však v daném případě splněna nebyla, neboť údaje o konkrétním umístění nemovitostí v mém vlastnictví nikterak nevypovídají o mé veřejné, respektive úřední činnosti. Z obsahu výše uvedeného článku zároveň neplyne, že by uvedení těchto údajů mělo mít jakoukoli další informační hodnotu, např. že bylo nutné pro navazující hodnocení mé veřejné činnosti neobsahuje,“ pokračuje ve své výzvě o stažení článku Bradáčová.

„Zároveň upozorňuji na to, že i údaje z katastru nemovitosti lze zásadně užít jen k účelu uvedeném v zákoně o katastru nemovitostí. V daném případě nelze než konstatovat, že zveřejnění údajů o konkrétním umístění nemovitostí v mém vlastnictví takový účel postrádá a nelze shledat ani žádný jiný legitimní zájem na zveřejnění takového typu údajů,“ tvrdí Bradáčová.

Faksimile dopisu vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové vydavatelství Media Network. Foto: Tomáš Rovný

Obecné označení nemovitostí není osobními údaji

Vydavatelství Media Network je přesvědčeno, že žádné zákonné ustanovení neporušilo. Zveřejnění informací o majetkových poměrech Lenky Bradáčové nijak nevybočuje ze zásady proporcionality. Vydavatelství věc konzultovalo s několika renomovanými právními experty.

Za osobní údaje se považuje podle ustálené definice Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), informace vztahující se k identifikované či identifikovatelné fyzické osobě. Mezi obecné osobní údaje proto řadíme jméno, pohlaví, věk a datum narození, osobní stav, ale také IP adresu a fotografický záznam.

„V inkriminovaném článku autor skutečně použil osobní údaje – tedy jméno, příjmení a zastávanou funkci. Obecné označení nemovitostí (jejich druh, případně výměra a umístění)  za osobní údaje považovat nelze, poněvadž u těchto nemovitostí zcela záměrně a v souladu s legitimním právem na ochranu soukromí a osobní bezpečnost nebyla uvedena jejich identifikace parcelním číslem, číslem popisným, číslem jednotky atp.). Například bytových jednotek v části Harrachova zvané Nový svět je zcela nepochybně větší počet a totéž lze říci i o dalších nemovitostech, uvedených demonstrativně,“ tvrdí jedna právních analýz respektované kanceláře pro Českou justici.

Právní rozbor dále pokračuje: „Z obsahu článku neplyne, že by uvedení těchto údajů mělo mít jakoukoli další informační hodnotu. S tímto závěrem se neztotožňujeme. Pravděpodobně nemusíme příliš připomínat, že podezření, zda si někdo nežije tzv. nad poměry, tedy že jeho majetek neodpovídá jeho předpokládaným příjmům často stojí na počátku vyšetřování korupce či jiné hospodářské kriminality.“

U exponovaných osob, mezi něž patří zejména funkcionáři vrcholných justičních orgánů, je tedy naprosto oprávněný požadavek jak na samotnou morální integritu, tak na kontrolu jejího dodržování. Například prostřednictvím investigativní žurnalistiky. „V této souvislosti připomínáme, že svoboda projevu je v českém právním řádu zakotvena v čl. 17 Listiny základních práv a svobod a jako jedna ze základních svobod zaručuje každému právo na informace a svobodné vyjadřování svých názorů,“ pokračuje právní analýza.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 5. 2018, čj. 2 As 304/2017-42 střet práva na informace (čl. 17 Listiny základních práv a svobod) a práva na ochranu soukromí (čl. 10 Listiny základních práv a svobod) se posuzuje individuálně ve vztahu ke všem osobám zveřejněním dotčeným, přičemž se vyhodnocuje i význam jejich postavení ve veřejném životě.

„Článek nijak nevybočuje z mantinelů proporcionality. Z jeho kontextu nelze ani náznakem dovodit, že by snad autor veřejnosti podsouval byť jen stín podezření z nějaké nekalosti provázející nabytí těchto nemovitostí. Podotýkáme, že článek neobsahuje informace, které by bylo možné získat ze sbírky listin, například cenu těchto nemovitostí. Konečně protiprávnost zveřejněných informací dovozujete z údajného porušení § 53 zákona č. 256/2013 Sb. katastrálního zákona. Máme za to, že citované ustanovení na použití údajů z katastru nemovitostí pro novinářské účely nedopadá. Šíření údajů katastru je buď za úplatu, nebo bezúplatné jiným orgánům veřejné moci, pokud právní předpis stanoví povinnost katastrálních úřadů předávat tyto údaje, a územním samosprávným celkům k výkonu jejich působnosti,“ uvádí dále právní stanovisko, proč nevyhovět výzvě vrchní státní žalobkyně.

Renomovaní právníci naopak připomínají, že podle § 21 odst. 1 katastrálního zákona je veřejným seznamem, což zdůrazňuje vazbu na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tedy základní kodex civilního práva. Podle § 52 odst. 1 katastrálního zákona platí, že každý – tedy i novinář – má právo do katastru nahlížet a pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty a získávat z něj údaje ze sbírky listin, pokud není stanoveno jinak.

S ohledem na všechny tyto okolnosti proto Česká justice článek nestáhne.

Redakce České justice

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY