U kárného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) ve čtvrtek proběhlo další jednání ve věci kárné žaloby ministryně spravedlnosti Marie Benešové na soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích (KS) Bohuslava Petra. Přestože senát dokončil dokazování a proběhly i závěrečné řeči, odložil senát vyhlášení rozhodnutí až na 18. května.
Někdejší místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích odmítl 13. února loňského roku po nehodě u Dasného na Českobudějovicku dechovou i krevní zkoušku. Policie nakonec celou věc vyhodnotila jen jako přestupek. Soudce čelí kárné žalobě z důvodu údajného řízení pod vlivem návykové látky a pro nepravdivé informování vedení soudu o okolnostech nehody.
První jednání proběhlo v Českých Budějovicích a bylo odročeno, neboť bylo potřeba vyslechnout jako svědkyni šéfredaktorku České justice Evu Pasekovou. Její svědectví požadovali obhájci kárně obviněného, soudce Vrchního soudu v Praze Pavel Zelenka a bývalý soudce KS v Českých Budějovicích Daniel Prouza.
Čtvrteční jednání začalo s více jak hodinovým zpožděním, neboť Petr s Prouzou měli po cestě lehkou dopravní nehodu.
Výslechem Evy Pasekové byly rozptýleny pochybnosti ohledně splnění subjektivní lhůty žalobkyně, která byla na možné kárné jednání Petra upozorněna právě šéfredaktorkou České justice prostřednictvím dotazu, který jí poslala formou SMS.
V rámci čtení listinných důkazů byly konstatovány úřední záznamy policie ohledně dopravní nehody, procesní údaje ohledně následného policejního vyšetřování, dozorovaného nejdříve Okresním státním zastupitelstvím (OSZ) v Hradci Králové a posléze OSZ v Náchodě, evidenční karta řidiče Petra či vynikající hodnocení Petra coby soudce i soudního funkcionáře od soudcovské rady KS v Českých Budějovicích.
Čtěte také: ,A holý zadek jste viděl?´, ptali se obhájci soudce Petra svědků
Byl také přečten dopis senátora ODS a starosty Hluboké nad Vltavou Tomáše Jirsy, který se na kárný senát obrátil s velmi pozitivním hodnocením kárně žalovaného. Jirsa zmínil mimo jiné Petrovo členství v hlubockém Rotary klubu, sepsání historie myslivosti v Hluboké nad Vltavou, fakt, že je Petr přestupkově bezúhonný a také to, že je vždy ochotný ke konzultacím právních problémů. Obhajoba také předložila Petrův obsáhlý životopis a přehled publikační činnosti.
Videonahrávky jako důkaz
Debata se vedla ohledně možnosti přehrát jako důkaz video nahrávky, které měl mobilním telefonem pořídit na chodbě KS a před budovou soudu v den nehody svědek na svůj mobilní telefon. Na nahrávkách je zachyceno, jak Petrova manželka a tehdejší pověřený předseda soudu řeší na chodbě soudu situaci, v níž se měl Petr nacházet a o níž svědci i kárná žaloba tvrdí, že nastala v důsledku nadměrného požití alkoholu. Podle svědků soudce jevil známky opilosti a padaly mu kalhoty.
Obhajoba naopak včera opět zopakovala, že nahrávka může pouze zachycovat projev zdravotní indispozice Petra, kterému kalhoty mohly spadnout v důsledku problému s kýlou. Na druhé nahrávce pak Petr složitě přesedá z místa spolujezdce na místo řidiče vozu Škoda, kterým později spáchá dopravní nehodu.
Podle obhájců byly nahrávky pořízeny nikoliv z legitimního důvodu hájení veřejného zájmu, tedy poukázat na možné kárné jednání soudce, ale se zlovolným úmyslem poškodit českobudějovickou justici a konkrétní osoby.
Autor nahrávky, svědek Robert Janda, podle obhajoby navíc nevypovídal pravdu o způsobu a důvodech jejího pořízení. K jeho důvěryhodnosti navrhli i důkaz výpisem z Centrální evidence exekucí. Poukázali v této souvislosti na vybranou judikaturu a nálezy Ústavního soudu, kdy je třeba posuzovat proporcionalitu ochrany jednotlivých práv při použití tajně pořízené nahrávky. K hájení veřejného zájmu měl podle obhajoby autor i jiné možnosti, nezasahující do chráněného práva na soukromí, totiž přivolání někoho z funkcionářů soudu, justiční stráže či dokonce policie.
Převrátil: Chodba soudu není soukromým prostorem
S argumenty obhajoby nesouhlasil zástupce kárné žalobkyně, ředitel odboru dohledu a kárné agendy ministerstva Jan Převrátil. Zájem na bezúhonnosti soudce nemůže být podle něj totiž vnímán jako hodnota, která má požívat nižší ochrany. Záměr pořizovatele není navíc vůbec tak jednoznačný, autor nahrávky se obrátil po jejím zveřejnění sám na ministerstvo se svědectvím.
Převrátil připomněl, že chodba soudu, ani prostranství před ním nejsou soukromým prostorem, na který by se vztahovala zvláštní míra ochrany. Jsou monitorovány kamerovým systémem, přičemž byly podniknuty bezúspěšné pokusy o získání těchto záznamů, které bohužel byly již zničeny.
Senát po krátké poradě dospěl k závěru, že nahrávky budou jako důkaz přehrány, neboť podle jeho názoru právní praxe a judikatura připouští ve vymezených případech provádění důkazů tajně pořízenými nahrávkami.
V závěrečné řeči Převrátil konstatoval včasnost podání návrhu. Zopakoval, že Petr řídil vozidlo ve stavu, který to vylučoval. Upozornil, že jsou zde závažné důkazy pro ovlivnění alkoholem, nikoliv pro zdravotní problémy, které uvádí obhajoba.
Tomu nasvědčuje i to, že Petr po dopravní nehodě odmítl zkoušky na přítomnost alkoholu v dechu i krvi, aniž by byl pro takový postup důvod. Tomu má nasvědčovat, že se Petr po nehodě na zdravotní problémy nestěžoval a měl podle svědků naopak uvést pohnutku obav z ohrožení soudcovské kariéry. V neposlední řadě nepravdivě informoval o okolnostech nehody tehdejší vedení soudu.
Posláním soudce je podle Převrátila zjednávat průchod právu, má přispívat sám k co nejobjektivnějšímu zjištění skutkového stavu, což se v tomto případě nestalo. To ohrožuje morální integritu soudce, který tak nemůže představovat autoritu v očích veřejnosti.
Obhájce: Tlak médií i předsedkyně soudu
Obhájce Prouza upozornil na medializaci případu, k čemuž podle něj přispěla i současná předsedkyně krajské soudu Martina Flanderová, která Petra vyzývala, aby se vzdal funkce soudce, aniž by se však jednání kárného senátu osobně zúčastnila.
Zopakoval, že v daný den měl Petr čerpat řádnou dovolenou. Byl na obědě, kde nepil alkohol a během odpoledne, kdy na náměstí nakupoval dárky, popíjel při setkání s kamarády pouze kávu. V budově soudu se mu následně udělalo nevolno. Tento příběh nebyl podle Prouzy v rámci dokazování vyvrácen. V médiích se v minulosti spekulovalo i o tom, že Petr si měl dovolenou po nehodě vypsat zpětně. Tyto informace se však nepodařilo kárné žalobkyni prokázat.
Jako důkaz lze podle obhájce Prouzy vnímat jen svědecké výpovědi, nikoliv úřední záznamy. A poukázal na rozpory ve výpovědích svědků jak při události na chodbě soudu, tak především většiny policistů zasahujících při dopravní nehodě. Rozpory ve výpovědích se týkaly především toho, zda byl cítit z dechu Petra alkohol.
Poukázal také na to, že svědci nehody popřeli, že by zaslechli Petra, jak policistům uvádí jako důvod odepření zkoušky ohrožení kariéry soudce. Podle něj to celé vzniklo tak, že policisté z hlášení svědka Jandy o odjezdu soudce Petra od budovy soudu, kdy jim uvedl, že může být pod vlivem alkoholu, prostě dopředu věděli, že nehodu spáchal soudce. Petr mohl být také po nehodě otřesen, přičemž poúrazový mrákotný stav se může jevit jako opilost.
Na závěr připomněl, že v minulosti byly kárné senáty mírné a přísným návrhům na kárná opaření v mnohem závažnějších případech jednání pod vlivem alkoholu nevyhověly. Petr je osobnost, pod jehož vedením jihočeská justice dosahovala vynikajících výsledků, projevil sebereflexi, rozhodně by neměl kárný senát návrhu vyhovět, konstatoval Prouza.
Trest profesní smrti
Druhý z obhájců, soudce Zelenka, upozornil, že ačkoliv se navrhuje trest profesní smrti jednoho z nejvýznamnějších představitelů obecné justice, kárný navrhovatel se omezil na několik vět. A to aniž by reflektoval procesní vývoj, který věc měla v přestupkovém řízení.
„Jednání, kterého se Petr dopustil, a kde se domáháme požadavku zásady ne bis in idem, je u běžné populace přestupkem v silniční dopravě,“ upozornil Zelenka. Připomněl, že v minulosti si soudci mohli dokonce vybrat, zda budou řešeni v přestupkovém řízení, anebo v kárném řízení. „Po rozhodnutí magistrátu v Českých Budějovicích nemáte o čem rozhodovat, o tom je rozhodnuto definitivně,“ konstatoval směrem ke kárnému senátu. S tím, že v této situaci je nutno rozhodnout o zastavení kárného řízení, opak je v rozporu i s rozhodovací praxí ESLP.
Návrh sankce je podle Zelenky excesivní ohledně zjištěných skutkových okolností a také míra zavinění je odlišná od toho, jak prezentuje kárná žaloba. Nebyla vyvrácena obhajoba, že se u Petra ten den jednalo o projevy jeho zdravotního stavu. Stejně jako Prouza upozornil i Zelenka na podle něj zásadní rozpory ve výpovědích policistů.
„Všechno je mi to strašně líto, jak to narostlo, prostě už se nic nedá dělat,“ shrnul svoji závěrečnou řeč soudce Petr. Ten od počátku odmítá požití alkoholu a chování v budově soudu i odmítnutí testu na alkohol v krvi i dechu přičítá zdravotní indispozici respektive šoku po autonehodě.
Petr Dimun
